Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Marsu budou i naše technologie, říká šéf malé firmy z Kuřimi

  17:23aktualizováno  17:23
Až jednou bude stát kosmické městečko na Marsu či Měsíci, je nadmíru pravděpodobné, že na tom bude mít svůj podíl jihomoravská firma Sobriety. V nenápadné budově v Kuřimi vznikají vesmírné technologie. Anebo se zkoumá aerodynamika škodovek.

Šestatřicetiletý Michal Vajdák, šéf Sobriety. Kuřimská firma spolupracuje například se sedmi zahraničními partnery na výzkumu vesmírného příbytku. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Šéf Michal Vajdák se se třiceti zaměstnanci nevěnuje jen vesmíru. Pomocí speciálních přístrojů dokážou například přesně změřit, jak se změní chování superpřesného přístroje, když se některá z jeho tisíců součástek zahřátím roztáhne.

A proč auta testovat ve větrném tunelu, když výzkumníci v Kuřimi chování auta na silnici dokážou nasimulovat přímo v počítači?

"Větrný tunel je dnes třeba v Ingolstadtu. Testovat v něm je drahé a mezi jednotlivými zařízeními jsou navíc rozdíly. My vycházíme z numerického větrného tunelu. V počítači dokážeme nasimulovat chování auta v různých podmínkách. Ale vše, co jde, se snažíme ověřovat reálnými experimenty. Máme třeba i tepelnou komoru, do které vjede kamion," popisuje Michal Vajdák, který firmu Sobriety vede.

Podle něj ale ne všechno je potřeba dlouze zkoumat a měřit. Dvě třetiny problémů lze vyřešit prostým selským rozumem.

Michal Vajdák

Michal Vajdák, šéf kuřimské firmy Sobriety.

Jednatel výzkumné a vývojové firmy Sobriety. Společnost se zhruba třiceti zaměstnanci sídlí v Kuřimi. Vznikla v roce 2002 jako dodavatel pro Škoda Auto. Od roku 2009 se ale soustředí i na oblast vývoje IT aplikací zaměřených na testování. Umí také zkoumat chování materiálů při změnách teplot bezkontaktními metodami. Podílí se také na evropském projektu SHEE, který si klade za cíl vytvořit příbytek určený pro extrémní prostředí včetně povrchu Marsu či Měsíce.

Jaké výrobky, které jste svým výzkumem a vyvíjením pomohli zlepšit, sám používáte?
Podíleli jsme se třeba na vývoji téměř každého z posledních modelů Škody. Všechny naše firemní vozy jsou škodovky, což má výhodu. Když potřebujeme otestovat třeba aerodynamiku vozu, stačí ho opatřit čidly a projet se po dálnici (úsměv).

Vaše technologie by ale jednou mohly nejenom jezdit po silnici, ale i stát na Měsíci či Marsu...
Ano, spolupracujeme na výzkumu vesmírného příbytku v mezinárodním projektu SHEE. Je pro nás fascinující naráz pracovat třeba se sedmi partnery z Belgie, Francie, Rakouska, Estonska. Navíc už dost složité je navrhovat pro pozemské extrémní prostředí. Natož pak pro Mars či Měsíc. V Estonsku se nyní vyrábí simulátor SHEE. Ale Evropa v kosmickém výzkumu ještě má rezervy. Je třeba otázka, co se SHEE dále. V USA by se umístila do Kennedyho vesmírného centra, v Evropě nic takového nemáme.

Když se budeme držet na naší planetě, Sobriety umí analyzovat například drobné deformace materiálů vlivem jejich zahřátí. Proč je to důležité?
Mnohé stroje sice pocházejí třeba z České republiky, ale kvůli levnější pracovní síle se vyrábějí někde v hale v Číně či Indii. A ta mnohdy není dostatečně klimatizovaná, protože by to bylo moc drahé. Takže naší prací je zajistit, že budou stroje přesné i ve vedru nebo prachu. Stačí si představit lis, který má několik metrů.

Když se některá jeho část ochladí či ohřeje o jediný stupeň Celsia, znamená to změnu jeho přesnosti. Byť třeba jen o několik mikrometrů, tedy miliontin metru. Přesto je pro naše zákazníky zásadní, tomu co nejlépe zabránit. Zmíněný stroj totiž třeba sám vyrábí formy na plastové díly. A pak je to dominový efekt. Přísná norma na díl znamená přísnější toleranci na jeho formu a ještě přísnější toleranci na stroj, který formu vyrábí.

Vedle sebe u vás pracují informatici, analytici i inženýři. Ale jak sehnat v Kuřimi astrofyzika, kterého také zaměstnáváte?
Zrovna s astrofyzikem to byla šťastná náhoda. Kolega se původně přihlásil na pozici designéra. Když jsem viděl v životopisu, co vystudoval, hned jsem věděl, že ho budeme potřebovat na něco úplně jiného. Obecně získat vynikající zaměstnance je těžké. Z dvaceti pohovorů je nadějný jeden. Potřebujeme informatiky, kteří mají vztah k optice a zpracování obrazu a umí pracovat na světové úrovni. Jinak se nedokážeme prosadit. Soupeříme s firmami, které vyvíjejí desítky let. My jsme je museli dohnat za krátkou chvíli. Když už k nám ale lidé nastoupí, je to velmi zajímavá práce, která je v mamutí korporaci nečeká. Řadu zaměstnanců si proto vychováváme už při studiu.

Byla v oboru špičkového výzkumu a vývoje cítit krize?
To první, co se začne v krizi ořezávat, je právě výzkum a vývoj. Sobriety vznikla jako pracoviště, které se Škodou řešilo aerodynamiku vozů. Já do firmy nastoupil už za ekonomické recese. Řešili jsme, co dále. Být závislý jen na jednom zákazníkovi je velice nebezpečné. Snažíme se tak množství zákazníků rozšířit. Dnes máme klienty z Brna, Hradce Králové, Náchoda, Plzně. Vstupujeme na rakouský trh. Do Steyru je to stejně daleko jako do Mladé Boleslavi. Pro nás má cenu poskytovat naše služby zákazníkům, za kterými zvládneme dojet.

Zdá se vám, že se místo montovny stáváme zemí výzkumu a vývoje?
Já z toho zatím ten pocit nemám. Velké fabriky, které tu sídlí, pro nás v zásadě nejsou partneři. Vývoj tu vůbec nemají. Jsme výzkumněvývojová firma. Takových v Česku moc není. V Německu v Ingolstadtu nebo u Stuttgartu mají firmy obrovské množství partnerů. V Česku je to horší. Ale podařilo se nám spolupracovat například s malými nadějnými firmami, které nemají vlastní vývoj, protože je pro ně drahý.

A jak vývoj rozšiřujete vy?
Snažíme se zachovat know-how českých inženýrů. Když jsem objížděl republiku, zjistil jsem totiž, že v řadě menších českých firem vývoj drží třeba jen jeden člověk, kterému je šedesát či sedmdesát let. Jsou to takoví mohykáni českého umu. Odcházejí pomalu do důchodu a zůstávají tady jen nadnárodní společnosti. Náhrada je totiž velice složitá. Kvalifikovaní absolventi se nehrnou do malých firem, kde neví, co bude zítra. My starším inženýrům nabízíme, že v jejich šlépějích budeme pokračovat dále. Oni mají zajištěno, že to, na čem pracovali třeba čtyřicet let, neskončí zapomenuté v koši.

V budově máte ještě pár prázdných kanceláří. Máte v plánu dále růst?
Proto jsme se sem nastěhovali. (úsměv) Za minulé dva roky jsme se totiž více než zdvojnásobili. Teď ale chceme trošku zvolnit, abychom to nepřehnali. V budoucnu ale máme v plánu nové vlastní výrobky. Třeba s ČEZem spolupracujeme na instalaci speciálních čidel na parovody. Přesně pak dokážeme desítky let sledovat, zda v nich například nevznikají trhliny, které mohou přijít velice draho, pokud se zvětší.

Jak odpočíváte?
Pocházím ze Slušovic, takže mám v krvi práci na zahradě, kde trávím víkendy. Máme kolem stovky stromů a každý je jiný. Je potřeba na chvíli vypnout a nehledat žádný řád podle grafů a tabulek (úsměv).







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.