Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za půl století klesne úmrtnost na rakovinu na čtvrtinu, tvrdí urolog

  10:10aktualizováno  10:10
Podle statistik přibývá nemocných s rakovinou močových cest, odborníci proto stále vymýšlejí nové způsoby, jak proti rakovině bojovat. Pomoct má i specializovaný obor onkourologie, na jehož vzniku se podílel přednosta Urologické kliniky Fakultní nemocnice Brno Dalibor Pacík.

Přednosta Urologické kliniky Fakultní nemocnice Brno a atestovaný onkourolog Dalibor Pacík. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Spolu se svým kolegou jsou zatím jedinými reprezentanty nového odvětví v Jihomoravském a Zlínském kraji i na Vysočině. „Onkourologové jsou součástí týmu odborníků, kteří dokážou pacientovi určit vhodný způsob léčby,“ říká jeden z devíti atestovaných onkourologů v Česku.

Lze objektivně říci, že pacientů s rakovinou močového ústrojí je víc než dřív? Přece jen jsou i kvalitnější diagnostické metody.
To je pravda, jsme schopní nádor najít v počátečním stadiu, kdy máme o to větší šanci ho zlikvidovat. Dříve jsme na něj přišli pozdě až díky obvyklým příznakům, třeba krvi v moči. Diagnostika ale není jediným důvodem, proč rostou statistiky počtů nemocných. Tím hlavním je způsob života, jaký vedeme. Žijeme nezdravě a ve stresu.

Kolik lidí má v Česku rakovinu ledvin nebo močovodu?
Registrujeme více než tři tisíce nových případů za rok. Česká republika má neslavné světové prvenství výskytu zhoubných nádorů ledvin. Na jižní Moravě jde o stovky případů ročně. Nejvíce nemocných s nádory ledvin je v Plzeňském kraji.

Přitom se říká, že na ledviny má dobrý vliv plzeňské pivo.
(úsměv) Proč zrovna tento kraj dominuje, nikdo neví.

Dalibor Pacík

  • jeden ze zakladatelů české urologie
  • od roku 1990 přednosta Urologické kliniky Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně
  • jeden z devíti atestovaných lékařů v novém oboru onkourologie
  • člen České urologické společnosti, České onkologické společnosti a několika světových organizací

Řada lidí si prodělala zánět močových cest. Je větší pravděpodobnost, že onemocní rakovinou?
Že by i opakovaný zánět působil karcinogenně, se říct nedá. Trvalé chronické onemocnění už ano. Může vyvolat jeden typ rakoviny. To se stává třeba v případech, kdy má pacient roky kamínek v močovém měchýři, který neustále dráždí močové cesty. Rakovinou ale onemocní i člověk, který žádné podobné potíže nikdy neměl. Vyvolat ji může třeba kouření. Neustále se mluví o tom, že způsobuje rakovinu plic, stejnou měrou má však vliv i na rakovinu močového měchýře.

Proč vznikl nový obor onkourologie, který se zabývá léčbou rakoviny močových cest?
Celé to souvisí s rozvojem a technologickým vývojem medicíny, který je nezadržitelný. Podobně jako dnes již neexistuje všeobecný chirurg, téměř nemůže existovat obecný onkolog, který je schopný pojmout celou oblast do největších detailů. Hloubka poznání a možností je natolik široká, že muselo dojít ke vzniku subspecializací také tohoto oboru, což ale neznamená rozkol, ale naopak těsnější spolupráci.

V jakém smyslu?
Česká onkologie předběhla dobu, protože se už dlouho snaží léčbu komplikovaných případů koncentrovat do specializovaných center. S touto koncepcí přišla před deseti lety. Teprve o dva roky později dorazila výzva evropských struktur, abychom vytvořili právě tato komplexní centra se specialisty, mezi něž dnes patří i onkourologové. V Brně jsou takové v Masarykově onkologickém ústavu, který spolupracuje s fakultními nemocnicemi, a ve Fakultní nemocnici Brno samotné.

Co znamená vznik onkourologie pro pacienty, bude jim u lůžka stát více doktorů?
Znamená to, že o jejich zdravotním stavu se bude radit více odborníků, kteří mají různé specializace. U onkologických pacientů, již trpí rakovinou močového ústrojí, bude součástí poradního týmu právě onkourolog. Dále pak v komisi zasednou onkologové, urologové, radiolog i patolog, případně jiní specialisté, jako odborník na léčbu bolesti a další. Schází se pravidelně v komplexním onkologickém centru, konkrétní onemocnění po přípravě detailně diskutují a navrhují pacientovi další optimální léčebné postupy. Každý z nich monitoruje a hlídá, kam se medicína v jeho oboru posunuje. Proto je důležité, aby se radilo více odborníků, kteří mají různé specializace.

Jsou v Brně další lékaři, kteří se chtějí stát onkourology?
Nepochybně ano, samozřejmě to záleží na lidech. Přihlásit se může každý, kdo má základní atestaci z urologie. Ne všichni ale mají chuť se po náročném studiu medicíny dál učit. Ono totiž dostat papír na další medicínskou odbornost neznamená zvýšení platu. Na druhou stranu to může lékaři pomoci, když bude hledat nové uplatnění. Z vlastní zkušenosti ale vím, že ti „sebemrskači“, kteří se chtějí dál vzdělávat, jsou v menšině. Záleží na individuální motivaci.

Vy tu chuť učit se máte stále?
Musím. Jsem součástí určitého procesu, kde se bez neustálého učení neobejdete. V medicíně studium nikdy nekončí. Dneska jsou navíc pro vzdělávání výborné podmínky. Když jsem byl ještě mladý doktor, dělal jsem knihovníka urologické kliniky a nebyla to žádná populární funkce. I když jsme tenkrát neměli studijní materiály naservírované jako dnes, o literaturu nějaký dramatický zájem nebyl. Internet neexistoval a zahraničních textů bylo poskrovnu. Pozice knihovníka se ale vyplatila – měl jsem už tehdy snazší přístup k odborným časopisům i další literatuře ze zahraničí, a to mi hodně pomáhalo.

Když jsme mluvili o vývoji medicíny, čeho můžou vědci a lékaři u léčby rakoviny dosáhnout?
Myslím, že za padesát let by mohla úmrtnost na zhoubné nádory klesnout až na 25 procent současného stavu právě díky včasné diagnostice a úspěšné léčbě. Navíc už dnes dokážeme některá nádorová onemocnění v pokročilém stadiu, jež nelze úplně vyléčit, převést na chronické onemocnění a prodloužit tak nemocnému člověku život. Vliv na snížení úmrtnosti onkologických pacientů má však nejen vývoj léčebných metod, ale také prevence. Proto snaha lékařů směřuje k preventivním programům. Snažíme se lidi přimět, aby chodili na prohlídky. Horší jsou v tomhle muži než ženy. To je dané, ženy jsou prostě zodpovědnější. Muži chodí neradi a často bohužel čekají tak dlouho, až je pozdě. Přimět k návštěvě lékaře je často musejí právě ženy.

Spousta lidí, kteří mají potíže s močovými cestami, si vaří urologický čaj. Někdo ho pije i preventivně. Hojně oblíbené jsou také doplňky stravy s brusinkami. Doporučujete tyto způsoby léčby?
Je obtížné se k tomu vyjádřit, protože tyto doplňky nikdo pořádně netestoval. Navíc je to jeden velký byznys. Nepatřím mezi jeho přisluhovače, ale připouštím, že můžou být užitečné. Problém je, že nevíme které, kdy a u koho.

Znám urology, kteří si hned po příchodu do práce uvaří urologický čaj.
Jsou takoví, ale nepatřím mezi ně. Dávám přednost pramenité čisté vodě bez příchutě.

Kolem dodržování pitného režimu se strhla takřka hysterie. Jaký názor na to máte vy?
Částečně ji způsobila média. Přitom není potřeba pít neustále. Člověk hlavně nemá mít žízeň a měl by ze sebe za čtyřiadvacet hodin dostat zhruba jeden a půl litru moči. Kdo má ledvinové kameny, tak samozřejmě o něco více.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.