Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O vlakové nádraží v centru města by Brno mělo bojovat, říká architekt

  10:42aktualizováno  10:42
Byl jedním z porotců urbanistické soutěže, jež skončila minulý týden a měla ukázat, jak může vypadat brněnské Jižní centrum, pokud vlakové nádraží zůstane pod Petrovem. Předseda České komory architektů Ivan Plicka právě tuhle variantu preferuje.

Předseda České komory architektů Ivan Plicka tvrdí, že pro rozvoj Brna je nejlepším řešením ponechat nádraží v centru. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

„Nejlepší je nádraží v centru a Brno by o něj mělo bojovat. Rozhodnutí ale nakonec udělají politici. A právě z politického hlediska je rozhodování o obou možnostech – odsunu nádraží na jih i ponechání v centru – naprosto rovnocenné,“ myslí si Plicka.

Zároveň se soutěží na podobu Jižního centra s nádražím pod Petrovem běží i paralelní zadání pro případ jeho odsunu. Když odhlédnete od vašeho názoru, že je výhodné mít nádraží v centru, co by se mělo podle vás akcentovat při odsunuté poloze?
Rozhodování by těžko mohlo být závislé na tvarových nebo estetických kritériích. Zásadní bude vycházet z toho, co to v každé chvíli přinese městu. A já si právě myslím, že řešení pod Petrovem je daleko realističtější a pro Brno přiměřené. Nenapadá mě, jakou výhodu by mohlo přinést vzdálené řešení. A teď se na to snažím dívat jako politik, který má rozhodovat o rozvoji města. Varianta pod Petrovem je pro něj zkrátka přirozenější.

Fotogalerie

A pokud studie proveditelnosti, kterou vypracovává Správa železniční dopravní cesty, ukáže, že je lepší odsunutá varianta?
Vůbec nechci předjímat, jak studie dopadne, ale odvážím se tvrdit, že nedojde k jednoznačnému závěru, tedy že jedna, nebo druhá varianta bude výrazně lepší.

To by znamenalo, že bude čistě na politické reprezentaci, pro které řešení se rozhodne.
V zásadě ano. Ale studie proveditelnosti není nadřazená všem ostatním. Zadalo ji ministerstvo dopravy, což je absolutně správné, ale týká se dopravy. Jenže město není jen doprava, je to spousta dalších vrstev, které koneckonců jsou na těchto urbanistických soutěžích vidět. Politická reprezentace se tedy musí rozhodovat na základě více kritérií než jen jednoho či dvou.

Dřívější urbanistické návrhy, jež se týkaly Jižního centra s odsunutým nádražím, počítaly s ústředním bulvárem. Překvapilo mě, že teď, když urbanisté prezentovali svoje představy v případě nádraží pod Petrovem, nikdo žádný bulvár nenavrhl. Znamená to, že je rozdíl v poloze nádraží, nebo jde čistě o způsob přemýšlení o tomto prostoru?
Myslím, že jde o obojí. Tato soutěž byla na nádraží v podstatě v dnešní poloze, protože jestli je o 400 metrů posunuté k Petrovu, nebo ne, není klíčové. Důležité je, že nádraží je stále v kontaktu s centrem a tramvajovou dopravou. To totiž umožňuje postavit funkční nádraží okamžitě, přičemž nemusí mít kolem sebe žádnou další zástavbu. Když ho postavíte v poloze u řeky, tak k tomu potřebujete založit město, aby nádraží dávalo smysl. Aby nebylo někde v louce. Takže vás to pak vede k takovým řešením monumentálních bulvárů. Nemáme lidi ani dostatek peněz, abychom vybudovali naráz takhle velkou čtvrť. Musíme ji proto budovat postupně a možná ji ani nedoděláme.

V urbanistické soutěži s variantou nádraží pod Petrovem vyhrál návrh studia Unit architekti. Ten počítá s tím, že tato nová čtvrť by měla jen asi osm až deset tisíc obyvatel. Není to málo?
Myslím, že je to skoro maximum, protože nebude jednoduché tuhle kapacitu naplnit. Proto je důležité, aby čtvrť vznikala postupně, v návaznosti na rozvoj okolních lokalit. Všechna města u nás se s výjimkou Prahy smršťují, ubývají jim obyvatelé. To znamená, že dostat sem deset tisíc lidí, byť do atraktivní polohy a do atraktivních bytů, nebude jednoduché.

Co se variant nádraží týká, v Brně hodně záleží na tom, kdo zrovna sedí na magistrátu. Některé politické strany nádraží v centru striktně odmítají, jiné ho naopak zase prosazují.
Myslím, že je to úplně jednoduché. Město musí rozhodovat jako dobrý hospodář. Musí si uvědomit, na co má peníze, nežije ve vzduchoprázdnu. Musí se rozhodovat podle toho, co bude životaschopné, i když se udělá minimum. Protože se možná zvládne jen desetina z těch představ a devadesát procent nebude nikdy. Takže i těch deset procent musí být funkčních. To je myslím základní kritérium, podle něhož by se měli politici rozhodovat.

Obě varianty jsou tedy rovnocenné, včetně přivedení vysokorychlostní železnice. Jen kolem nádraží v odsunuté poloze bude mnohem těžší vybudovat životaschopnou čtvrť?
Kdybych to hrubě zjednodušil, tak klidně můžete odsunout nádraží k řece, ale pak to město kolem postavíte z plecháčů, budou tam stát supermarkety. Protože nic jiného nebudete mít možná následujících třicet let k dispozici. Jestli ho chcete zbudovat z domů, v nichž bydlí lidé, či z kanceláří anebo z budov, které mají v přízemí obchody, tak dnes je velký problém něco takového postavit. A za každého developera, který to tam bude ochotný dělat, musí být město vděčné. Ale určitě jich nebude tolik, aby zaplnili celou lokalitu. Já vím, že tady v Brně, ať už jsou to zastánci jedné, nebo druhé varianty, vládne velký optimismus, že developeři sem přijdou. Ale já říkám, že tady nejsou, protože nejsou ani v Praze. Takže je potřeba postavit něco, co funguje hned. A jediné, co máme reálně v ruce, je nádraží. Všechno ostatní jsou naše sny.

Říkáte tedy, že Brno nemá plánovat megalomansky?
V Brně nebo kdekoliv jinde si musíme uvědomit, že děláme urbanismus stále v době krize a nikdy už to nebude lepší. Pomocí minimálních vstupů musíme docílit maximálních efektů. Jestli máme něco reálně v ruce, tak to, že možná jednou bude stát ochoten investovat do nádraží. Tak ho postavme tam, kde ho budeme mít ve městě, a ne v polích. A kdo tam dovede dopravu? To jsou vyvolané obrovské investice, které by muselo zase zaplatit město. A proč by mělo investovat do něčeho, co dnes už existuje a funguje? Když přijedu do Brna a vystoupím na nádraží, tak stojím u nástupišť pomalu všech tramvají, co ve městě jezdí. Neumím si představit nic lepšího. A varianta pod Petrovem pracuje se stejnou situací. Když postavíte nádraží u řeky, tak tam všechny ty tramvaje musíte nějak dostat, to jsou neskutečné investice. A zbytečné. A budete jezdit tramvají skrz pole, louky a pastviny.

Znamená to, že by odsunuté nádraží mohlo teoreticky generovat větší zatížení města automobilovou dopravou?
Nedá se to říct jednoznačně, ale ve chvíli, kdy se mi cesta do práce prodlouží z dvaceti minut na čtyřicet, tak už si řeknu, že stejné peníze to stojí autem a jsem tam rychleji. Je to samozřejmě spekulace, ale dojíždění určitě znepříjemní standard života lidí, kteří do Brna jezdí z širší aglomerace.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.