Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nechci se přizpůsobovat zákulisním jednáním, bilancuje primátor Vokřál

  17:32aktualizováno  17:32
Už dva roky šéfuje brněnskému magistrátu Petr Vokřál (ANO). Většinu bodů v koaliční smlouvě si už může s kolegy odškrtnout. Přesto primátor říká, že rozhodnutí, která chtěl stihnout, bylo méně, než předpokládal.

Brněnský primátor Petr Vokřál (ANO). | foto: Marie Stránská, MAFRA

Po volbách se předpokládalo, že nejslabším článkem koalice bude hnutí Žít Brno. Bylo dost velké překvapení, když při první krizi byl důvodem radní ANO Tomáš Kratochvíl. Druhá krize pak šla na vrub lidovců, kteří vždy vypadali jako nejstabilnější strana v Brně. Proč k těmto krizím došlo a šlo jim zabránit?
Té první podle mě ne. Už v té době se smísil konflikt u nás s nějakými personálními záležitostmi u lidovců. Měli jsme obrovský problém přesvědčit koaliční partnery, že odvoláme radního, který už nebyl členem hnutí ANO. A některým lidovcům se dařilo přesvědčit ostatní, že je pro ně dobře, aby v radě byl. Druhé krizi zabránit šlo. Tehdy jsem byl ještě na konci týdne domluvený s lidmi z vedení KDU-ČSL, že do konce víkendu situaci stabilizujeme. A v neděli byla naše schůzka zrušená, protože podepsali smlouvu s ČSSD.

Nehrály tam v té chvíli roli spíš osobní vazby napříč stranami?
To je pravda. Nakonec se scházel každý s každým, takže bylo jednoduché identifikovat, kdo s kým kamarádí dlouhodobě. Ale říkali jsme, že se tomu nechceme přizpůsobovat, těm zákulisním jednáním. Protože mě nebaví, když mi někdo řekne: „My máme nabídku, ale s nikým nejednáme.“ O tom si myslím své.

Zvlášť při druhé krizi letos na jaře se zdálo, že se rada rozpadne. Ukázalo se totiž, že mentalita manažerského myšlení lidí z ANO naráží na zkušené kariérní politiky, kteří jsou zvyklí úplně jinak zacházet s informacemi a událostmi. V některých chvílích to vypadalo, že se bavíte úplně mimoběžně. Jak to?
A do toho všeho ještě při krizi vpadl třetí element, jímž je úřad samotný. Protože první zvuk, který člověk uslyší, když koaliční krize začne, je, jak spadne tužka. Úřad se začne chovat naprosto rezistentně vůči všemu. Chod aparátu běží setrvačností, ale že by někdo začal pracovat na něčem novém, to ne. Většinou narazíte na postoj „počkáme, jak to dopadne, protože co když už nebude potřeba na tom pracovat“.

Kdybyste sestavoval tým radních jako manažer, byli by tam ti stejní lidé?
Už na začátku jsem říkal, že nejlepší by bylo moci z těch 55 lidí v zastupitelstvu si vytahat lidi napříč stranami. Pak by se tady vytvořila určitě skvělá rada, která by navíc byla apolitická, protože by tam byli lidé ze všech politických klubů. Jenže pojetí koalice a opozice je v Brně čistě teoretické. Není zde žádná konstruktivní opozice, s níž by se dalo komunikovat o projektech. Ze začátku jsem se snažil některé opoziční kluby vyzvat, abychom nadefinovali témata, na nichž by byla shoda napříč. Ale jejich postoj byl takový, že teď tu přišli noví a my jim ukážeme, že to nejde. Nyní dospíváme k prvnímu takovému projektu, a to je územní plán, což je naprosto apolitická věc. Uvidíme, jestli se to podaří posunout. Řada i pozitivních infrastrukturních projektů je bržděna různými osobními zájmy. Protože uvažují tak, že jestli se to nepodaří, tak to možná doděláme my, když u toho pak budeme.

Co byste ještě chtěli do konce volebního období stihnout?
Určitě bych chtěl, aby padlo rozhodnutí o poloze nádraží. Je mi úplně jedno, kde nádraží bude. Ale chci, aby už konečně bylo jasno. Aby byla dohoda se státem, že se nádraží bude realizovat.

Zatím se nepodařilo posunout ani výstavbu fotbalového stadionu.
Největším problémem je příprava vlastního projektu. Doufám, že v příštím roce proběhne územní řízení. Dlouhodobým problémem je řada soudních sporů o pozemky kolem stadionu. To se snad taky podaří vyřešit. Pokud jde o financování, je tu možnost použít privátní peníze, ale zatím si nejsem jist, zda by nám to ekonomicky pomohlo. Spíš uvažujeme, že stadion zaplatíme sami. Mohli bychom dosáhnout na dotace z jiných veřejných zdrojů, od ministerstva školství nebo kraje či fotbalové asociace. Brno je jeden ze stadionů v nejpokročilejším stadiu přípravy. Privátní sektor chceme zapojit, hlavně abychom minimalizovali provozní náklady. Aby se stadion nevyužíval jen jednou za 14 dní na fotbalový zápas, ale byl součástí života města. Provoz by nás pak možná nemusel stát ani tolik, co teď na Srbské.

Jedním z hlavních předvolebních témat hnutí ANO byl holding městských firem, který měl ušetřit městu peníze. Nevypadá to, že by se po dvou letech něco v této věci rýsovalo. Proč?
Tak to není. Posouváme se, jen to teď není tak vidět. Připravujeme koncernové prohlášení, to bychom chtěli mít do konce roku zfinalizované a v prvním kvartálu 2017 aplikované. V příštím roce bychom to chtěli dotáhnout. Všechny městské firmy sjednocují systémy účetních osnov, zpracovávají svoje vlastní strategie a výhledy. Budeme také konsolidovaně vidět, co firmy pro město ekonomicky znamenají.

Už minulé volební období se začalo řešit rezidentní parkování. Lidé mají pocit, že se nic nehýbe a magistrát se s nimi nebaví. A mezitím městská policie pořád pokutuje a vyhání auta z města. Je to v pořádku?
Mám na to poměrně radikální názor. Když pojedete autem do Vídně, nikdo si nedovolí zaparkovat jinde než v parkhausu nebo na odstavném parkovišti a dojet do centra metrem. Na to se prostě musíme připravit, protože parkování na tři patra na chodnících, to prostě nejde.

I mně se líbí Mariahilfestrasse bez aut. Ale Brno není Vídeň...
Vždycky měli lidé největší výmluvy, že je policie pokutuje a oni nemají alternativní možnost. Dneska máme prázdný parkovací dům Domini, poloplný pod Janáčkovým divadlem. Ale lidé raději půjdou půl hodiny pěšky a budou auto rovnat někde na třídě kapitána Jaroše pod stromy, než by zaparkovali v parkhausu, jak je to v normálním světě. I když to stojí dvacet až třicet procent toho, co ve Vídni.

A pokud bychom se bavili o rezidentním parkování, jehož zavedení se zpožďuje?
Rezidentní parkování by mělo vytlačit ty, kteří nelegálně vjíždí do centra. Mělo by pomoci těm, kdo v centru bydlí či podnikají. Systém by měl umožňovat velmi výhodné krátkodobé parkování, například na hodinu, jako je tomu ve všech evropských městech. Pak ale parkovné exponenciálně poroste, aby se nevyplatilo na ulicích dlouhodobě stát. Příští rok by se měl systém začít aplikovat na Brně-střed. Bude to mít lavinový efekt, protože lidé budou mít tendenci dojet co nejblíž k centru a zaparkovat zadarmo. Když dojde k omezení v centru, posunou se auta do sousedních čtvrtí a postupem času budeme muset komunikovat s ostatními městskými částmi. Ty budou muset také regulovat parkování, protože v okamžiku, kdy bude jedna čtvrť bez regulace, stane se odstavným parkoviště pro zbytek města.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.