Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Brno je ekonomicky slabší, ale má víc úspěchů než Praha, říká odborník

  6:49aktualizováno  6:49
Je zvyklý tvrdě hájit zájmy podnikatelů po celém Česku. Když ale přijde řeč na podnikání v Brně, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar nepřestává chválit. O rozvoji města hovořil i na květnové akci Quo Vadis Brno, na které se experti zabývali budoucností města.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

„Brno je v porovnání s Prahou sice menší a ekonomicky slabší, ale je o to aktivnější, ambicióznější a v posledních letech vlastně i úspěšnější. Věřím v sílu pozitivních příkladů, které je dobré pojmenovat, protože jsou hodné následování,“ říká Špicar, jenž má jako jeden z nejvýraznějších českých manažerů posledních let za sebou například působení ve vedení mladoboleslavské Škody Auto či české pobočky amerického think-tanku Aspen Institute.

Když nějaká významná firma uvažuje, kde zřídí svou pobočku, jaká kritéria rozhodují, že to může být třeba právě v Brně?
Jako bývalý náměstek místopředsedy vlády pro ekonomiku jsem měl mimo jiné na starosti právě jednání s velkými investory, takže poměrně dobře vím, na čem jim záleží. Všichni si samozřejmě udělají standardní ekonomický přehled – platy, zdanění, inflace, stav veřejných financí, množství stávek. To v regionu vychází poměrně srovnatelně.

Pak přichází to, co skutečně rozhoduje – infrastruktura, geografická pozice a v neposlední řadě kvalita života. Lidé, kteří investice vyjednávají, jsou totiž velmi často právě ti, kteří je budou rozjíždět. Japonci, Korejci i Francouzi se mě vždy ptali, zda je ve městě kvalitní cizojazyčná školka, protože věděli, že tam jejich děti budou chodit. Nebo jestli je tam dobrá úroveň kultury a dá se navštívit opera či divadlo. A co golfová hřiště? Proto jsme dlouhá léta byli zvýhodnění oproti Polsku. Manažeři mi říkali, že je to pro ně důležitý trh, ale raději než ve Varšavě chtějí s rodinou žít v Praze.

Takže i zdánlivé detaily mohou být rozhodující?
Zcela jistě. Proto je třeba na zlepšení kvality života co nejvíce pracovat. Ať už je to zeleň, chytré město, ale i kreativita. Skvělý projekt v Brně je plánované kreativní centrum v bývalé káznici na Cejlu, pokud se povede překonat potíže.

Jaká je image Brna ve světě?
Když se řekne Praha a Brno u laické veřejnosti, je známost nesouměřitelná ve prospěch Prahy. Mezi byznysmeny a akademiky má ale Brno dobrý zvuk. Ví se o firmách, které tu investovaly a úspěšně se rozšiřují, o kvalitě vysokého školství.

V Brně si sami pyšně přezdíváme středoevropské Silicon Valley. Jaká je realita?
Pokud si Brňané věří a mají pocit, že se městu daří, není to jen pocit, ale realita. Tím, jak je na tom Brno, jsem se začal zabývat už před lety. Evropská komise chtěla výrazně snížit podporu velkým společnostem a my jsme se jako Svaz průmyslu snažili argumentovat tím, že jejich prosperita je velmi důležitá pro malé a střední firmy, které jsou na ně navázány. Jako případovou studii jsme si vzali právě Brno. Ukázali jsme historii od velmi složitých 90. let, kdy tradiční průmysly kolabovaly a město se muselo zamyslet, co dělat dále, aby si udrželo kvalitu života a pracovní místa. Brno to dokázalo.

Podle statistik byl vloni průměrný plat v Praze 33 852 korun, na jižní Moravě je to ale jen 25 718 korun. Bude se to měnit?
Na politice levné pracovní síly dlouhodobou budoucnost a konkurenceschopnost nezaložíte. Proč jsou v některých odvětvích nízké platy? Řada podniků jsou pouze subdodavatelé jiných firem, takže mají velmi malou marži na rozdíl od finálních výrobců, kteří se o svůj zisk se zaměstnanci mohou lépe dělit. Cesta z nízkých platů vede skrz modernizaci ekonomiky. A k tomu má Brno velmi dobře našlápnuto.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

„Brno se zvládlo dostat z kolapsu tradičních průmyslů v 90. letech,“ říká Radek Špicar.

Předloni se v Brně zásadně debatovalo o tom, zda nechat postavit mamutí americkou firmu Amazon její distribuční centrum. Politici svým váháním nakonec společnost definitivně odradili. Byla to chyba?
Víme, že bychom měli chtít výzkumná a vývojová centra, investice do inovací, do výroby s vysokou přidanou hodnotou. Zároveň jsme ale země, která nemá kvalitní a dostatečnou nabídku vysoce kvalifikované pracovní síly, zaostáváme v budování infrastruktury. Proto jsem rád za každé pracovní místo, které tady vznikne, že sem přijde někdo, kdo tady chce podnikat a platit daně. Neodplivávejme si před nikým takovým.

Jaké má Brno nevýhody z pohledu zahraničního investora?
Není to hlavní město. Dopravní spojení letiště do všech důležitých uzlů se s Prahou dá těžko srovnávat. Naopak ale může stavět na celé řadě výhod.

Čím tedy trumfneme Prahu?
Podařilo se například vtáhnout do hry vysoké školy. Firmy totiž potřebují vysoce kvalifikované absolventy. Třeba Masarykova univerzita se toho chopila a začala tím žít. Odvádí skvělou práci v tom, jak se sama vnitřně rozvíjí, ale i v ohledu, jak je ochotná navazovat partnerství se soukromou sférou. Na rozdíl od mnoha jiných vysokých škol, včetně třeba Karlovy univerzity. Brno pak získalo velké množství obrovských investorů. Nadnárodní firmy jako IBM či Honeywell si město nevybraly náhodou. Masarykova univerzita teď navíc přemýšlí, že založí vlastní soukromou školu, což je skvělé. Sešněrování pravidly je u veřejných vysokých škol možná až příliš velké a soukromá odnož by mohla být flexibilnější.

Umíme v Jihomoravském kraji dostatečně podporovat inovativní firmy?
Velmi dobré je fungování Jihomoravského inovačního centra (JIC). Podobných je sice po České republice spousta, mnoho z nich ale skončilo jen tím, že se založila, napsal se nějaký plán, ale ten pak důsledně nikdo nenaplňoval. JIC je tak prostě nejlepším centrem u nás, které má skutečné výsledky. Pracuje se na reálných projektech, které končí dobře. Navíc je patrná velká snaha města se na tom všem podílet.

Špičkoví brněnští manažeři ale často žehrají na nedostatek kvalifikovaných techniků.
To není problém Brna, ale celé České republiky. Brno se v tomto stává tak trochu obětí svého úspěchu. Tím, jak nasává technologické firmy, vyčerpává pracovní sílu a nově příchozí s tím budou mít o to větší potíže. I proto si myslím, že je důležité, aby Brno začalo hrát důležitou roli na národní úrovni. Mělo by jasně říkat vládě a parlamentu, co potřebuje ke svému rozvoji. A to může být i řízená imigrační politika zaměřená na získávání vysoce kvalifikované pracovní síly ze zahraničí, třeba z Ukrajiny. Bez toho se nebudeme dále rozvíjet.

To ale v současné hojně debatované „uprchlické krizi“ asi nebude jednoduché...
Politici cítí, jak vnímá veřejnost migraci obecně. Málokterý z nich najde odvahu složitě vysvětlovat, že trh práce potřebuje zahraniční pracovní sílu, protože v Česku ji prostě nemáme, nebo alespoň ne dost kvalifikovanou. Já ale očekávám, že ochotu vysvětlovat i to, co není úplně populární, najdou.

Měl by jít tedy průměrný Brňan studovat technický obor?
Když se podíváte na strukturu hospodářství České republiky, zjistíte, že jsme na průmyslu nejvíc závislá ekonomika z celé Evropské unie. Takže ano, ekonomika tyto absolventy potřebuje. Ale procházíme čtvrtou průmyslovou revolucí a bezesporu budou potřeba i psychologové, lidé, kteří budou pracovat s lidmi. Škála musí být širší.

Na druhou stranu jen v Brně je okolo dvaceti tisíc nezaměstnaných. Čím to?
Úrovní nezaměstnanosti se blížíme přirozené nezaměstnanosti, kdy lidé nebudou pracovat za žádných podmínek. A je tu také druhý zásadní důvod. V 90. letech jsme zrušili duální systém, v němž školy vzdělávaly ve spolupráci s podniky. Firmy tak měly možnost ovlivnit, co se lidé učí, a ti pak byli mnohem lépe zaměstnavatelní. Dnes školy často vychovávají studenty bez jakéhokoliv kontaktu s praxí, takže jsou pak na trhu práce mnohdy neuplatnitelní. Učňovské školy si často neuvědomují, že i absolvent střední odborné školy bez maturity musí aspoň pár slov v angličtině a němčině umět. Škola ho pak vlastně posílá rovnou na úřad práce. A to se bohužel děje.

Některé firmy na jižní Moravě se však samy pustily do vlastní spolupráce se školami...
Dvacet let čekaly na to, že duální systém vláda znovu zavede tak, jak ho má třeba Německo nebo Rakousko. Protože se k tomu však vláda neodhodlala, tak si dnes pomáhají samy. Když Škodovka nemá učně, založí si učňák. To je ale nesystémové řešení, které si mohou dovolit jen ty největší společnosti.

Jde odhadnout, jak bude Brno vypadat za deset nebo dvacet let?
Doby, kdy se šlo podívat deset let dopředu, jsou dávno pryč. Dnes když firma dokáže odhadnout, jak se bude její podnikání vyvíjet deset měsíců dopředu, je dost úspěšná a stabilní. Brno bude úspěšné, když se připraví na to, že se na nic připravit nejde. Není přitom rozumné sedět na jedné větvi, i když zrovna vypadá „trendy“. Takže nejenom cílit na informační technologie, ale i vyspělé zemědělství nebo třeba letecký průmysl, který má velkou budoucnost.

Jižní Morava nemá jen Brno, ale i regiony jako Hodonínsko či Znojemsko, kde je jedna z největších nezaměstnaností v Česku. Co s tím?
Buďto budou centra spolupracovat s regiony a vytěží z toho všichni, nebo nebudou a pak všichni tratí. Celý kraj by společně měl přemýšlet o infrastruktuře, aby se lidé mohli volně přesouvat, to samé platí o vzdělávacím systému. To, že politická kultura často tohle moc neumožňuje třeba kvůli jiné politické garnituře na kraji a ve městě, to považuji za velmi kontraproduktivní pro obě strany.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.