Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Opravdu neřídím, kdy vyjde slunce, vzkazuje Hašek kritikům

  19:33aktualizováno  19:33
Navzdory několika slibům jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD) oddaluje zveřejnění auditu smluv se soukromou firmou, které kraj před lety pronajal brněnské letiště. Na otázky týkající se letiště i ohledně vztahů s brněnským primátorem Petrem Vokřálem či své příchylnosti k Číně odpovídal v rozhovoru MF DNES.

Jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD). | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Z informací, které poskytl sám kraj na žádost podle zákona, jeden audit skončil už 30. dubna 2015. Druhý ekonomický audit rada zadala až s ročním odstupem. A to den poté, co MF DNES napsala text, který se věnuje problematickému pronájmu logistické zóny u letiště. Proč jste první audit ještě nezveřejnil?
Pokračujete v konstrukci virtuálního příběhu s názvem analýza brněnského letiště v podání MF DNES. Nemám informaci od úředníků krajského úřadu, že by nějaký audit byl hotový. Já i rada vycházíme z toho, že byl nějaký text odevzdán krajskému úřadu. To neznamená, že je to hotové dílo. Krajský úřad dále komunikoval a komunikuje se zpracovatelem. Připomenu hlavní důvody, proč se audit zadal. To nebyla zákonná povinnost. Vy jste jako médium upozornili na určité pochybnosti kolem fungování brněnského letiště – jednak vlastního smluvního vztahu mezi krajem a letištěm a jednak kolem společnosti Letiště Brno, ve které kraj není akcionářem. Příběh začal v roce 2004, kdy tehdejší vedení kraje podepsalo novou nájemní smlouvu na padesát let se společností Letiště Brno. Ve vazbě na nový občanský zákoník a vaše články jsem to byl já, kdo přišel s tím, že je třeba udělat audit právních vztahů a posílit postavení kraje jako pronajímatele. Na základě toho probíhá právní audit a srovnali jsme i ekonomiku. Letiště se do středy mohlo vyjádřit k poslední fázi prověřování. Finální podobu projedná rada kraje 30. června. A jsem pevně rozhodnutý, že v ten den zveřejníme komplexně jak právní analýzu, tak ekonomickou analýzu. Do té doby nebudu dále ve vztahu k letišti nic komentovat.

Rozumíme tomu dobře, že podle vás má audit dvě části a jedna byla hotová už v roce 2015?
Ten audit stále probíhá, není dokončen. Vy ho rozdělujete na dvě části, pro mě je to jeden dokument, který projedná rada kraje.

Sama vaše kancelář ho rozděluje na dvě části v odpovědi podle zákona...
Já budu zbývající věci ohledně auditu komentovat 30. června. Podotknu, že na rozdíl od Brna a jeho auditu Automotodromu, který město vloni zveřejnilo z velké části začerněný, můžu za kraj říct, že žádný začerněný dokument rozhodně zveřejňovat nebudeme. Vše, co jsem chtěl říct k otázce letiště a auditu, jsem řekl, takže můžeme postoupit dále.

V usnesení rady z března 2009 jsme však našli, že radní už tehdy schválili záměr udělat audit letiště. Co se s tímto dokumentem stalo? Byl vyhotovený a co v něm bylo?
Nevybavuji si, že by se v roce 2009 dělal audit letiště.

Nemáte ho třeba schovaný někde v šuplíku?
Opakuji. Nevybavuji si, že by se dělal audit letiště v roce 2009.

Bavili jsme se s členy tehdejšího klubu ČSSD. Říkali, že v roce 2008, kdy jste se stal jihomoravským hejtmanem a celou agendu kraje přebíral, vás na problematiku letiště upozorňovali. Například v souvislosti s územním povolením pro solární elektrárnu na krajských pozemcích, které letiště dostalo také do pronájmu. Věděl jste už tehdy, že smluvní vztahy s letištěm jsou problematické?
Když jsem se stal hejtmanem, musel jsem se postupně vnořit do celé řady agend. Jednou z nich samozřejmě je i to, jak kraj pečuje o svůj majetek. Nicméně máme tady k tomu majetkový odbor. Ke komplexnímu posouzení smluvního vztahu došlo až v posledních dvou letech.

Ale na základě něčeho se tehdy rada musela rozhodnout audit udělat. Jak je možné, že na tom pak netrvala?
Nevzpomínám si, ani se to netýká tohoto volebního období. Nejsem schopný říct tolik let zpátky, na základě čeho tam tento záměr vznikl a proč nebyl naplněn.

Kraj dodnes nemá žádného zástupce v orgánech letiště ani tamní solární elektrárny...
Kraj není akcionářem provozovatele. Nechci předbíhat výsledky jednání rady, ale když chceme posílit postavení kraje jako pronajímatele, můžeme usilovat o to, aby tam takový zástupce byl.

Jak je možné, že od roku 2004 nemá kraj kontrolu nad svým majetkem? Neměl jste to jako hejtman řešit dřív?
Významně zpochybňuji tvrzení, že kraj nemá kontrolu nad svým majetkem. Každý rok předkládá letiště plán rozvoje. Uskutečnilo se tam několik výjezdních zasedání rady. Ekonomický a majetkový odbor s letištěm komunikují. Není pravda, že kraj nekontroluje využití svého majetku.

Jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD).

Jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD).


Ještě do letoška vlastnická struktura letiště končila v Panamě a na Kypru. Nyní řetězec vlastnictví končí u české firmy s ručením omezeným. Není jasné proč. Máte představu, jak vlastníci fungují? Informují vás o tom provozovatelé letiště?

My nejsme ani Bezpečnostní informační služba, ani bezpečnostní divize Agrofertu, abychom pátrali po tom, jak vypadá majetková struktura. Jestli je v ní něco nejasného, obracejte se s tím, prosím, na Letiště Brno. Je to privátní firma, která má s krajem podepsanou smlouvu, ale jinak s ním nemá nic společného. Pro mě jako pro hejtmana je podstatné, jestli je v pořádku bezpečnost letiště. To je spojeno s integrovaným záchranným systémem, s otázkou zabezpečení či plnění mezinárodních závazků České republiky. Pokud bych měl indicie, že se děje něco, co se týká bezpečnosti, v takové chvíli se můžu obrátit na bezpečnostní složky a informovat je.

A zaznamenal jste rok starý text MF DNES o tom, že hasiči na letišti jsou využíváni k nakládce zavazadel, výkopům či přepravě cestujících? Někteří z nich nám sami říkali, že tím pádem svoje bezpečnostní povinnosti nemusejí plnit optimálně.
V této věci můžu konstatovat pouze to, že se jedná o podnikovou jednotku hasičů, ne o jednotku, která by byla zřizována Hasičským záchranným sborem České republiky. Z toho titulu nepodléhá mně jako hejtmanovi. V otázce jejich pracovního využití je třeba se obracet opět na letiště.

O audit brněnského letiště si mimo jiné podle zákona požádal také brněnský primátor Petr Vokřál (ANO). Jaké jsou vaše nynější vztahy?
Vztahy s panem primátorem odpovídají vztahům s ostatními 672 starosty v Jihomoravském kraji. Jako hejtman respektuji, že po volbách byla v Brně ustavena nějaká koalice, byť zastupuji stranu, která zůstala v opozici. Beru naše vztahy jako pracovní. My se s Petrem Vokřálem občas vidíme, občas si pošleme SMS. Společně připravujeme motocyklovou Velkou cenu. Po dohodě nás dvou se odehrála už dvě pracovní jednání radních kraje a města. Krajské zastupitelstvo v posledních dvou letech bez problémů uvolnilo pro Brno dotace za téměř 93 milionů korun.

Přijde vám tedy normální, že se vaše spolupráce odehrává pomocí výměn žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím, který obvykle využívají spíše novináři nebo třeba aktivisté?
Petr Vokřál i Michal Hašek vedle toho, že jeden je primátor a druhý hejtman, jsou také občané České republiky a mají svoje práva. Cítil-li Petr Vokřál potřebu o informace podle tohoto zákona požádat, má na to plné právo. Stejně tak Michal Hašek má plné právo se obrátit na Petra Vokřála a požádat například o vydání dokumentace k nákupu brněnských veletrhů současným vedením města.

Když jsme u vedení Brna, i někteří vaši spolustraníci nám potvrdili, že jste se pokoušel zasahovat do vyjednávání o nové koalici, ačkoli to popíráte. Proč?
Fabulujete a chystáte velkou lež MF DNES. Jsem v kontaktu s předsedy všech okresních výkonných výborů včetně toho brněnského – Olivera Pospíšila. Ten mě ovšem jen informuje o tom, co je nového. Nijak aktivně do vyjednávání o nové brněnské koalici nevstupuji. Jsem poměrně pobaven tím, jak tu Petr Vokřál, tu Matěj Hollan (Žít Brno), tu kolega Martin Ander (SZ) dělají z Haška někoho, kdo řídí kokrhání, kdy vyjde slunce. Je na nich, jak zvládnou koaliční krizi. Pokud mám vyjádřit svůj názor brněnského občana, už se krize vleče poměrně dlouho. A je třeba, aby Brno řešilo věcné problémy, a nikoli politikaření. Jsem rád, že na kraji je koalice s KDU-ČSL stabilní.

Takže ani na některé lidovce, s nimiž vládnete na kraji, neapelujete, aby vám v krizi na brněnském magistrátu nahráli?
Striktně odlišujeme koalici na úrovni kraje.

Ani s vaším náměstkem Stanislavem Juránkem (KDU-ČSL) se o tom nebavíte?
My s panem Juránkem neprobíráme věci, které se týkají fungování města. Permanentně řešíme ty, které se týkají kraje, zejména školství, které má jako náměstek na starost.

Michal Hašek

  • Narodil se 17. dubna 1976 v Brně
  • Je sociálně-demokratický politiky
  • Hejtmanem Jihomoravského kraje je od roku 2008
  • Bývalý místopředseda ČSSD a poslanec

V posledním rozhovoru pro MF DNES jste řekl, že v ČSSD je 25 tisíc sobotkovců. Jaké vztahy máte nyní s premiérem?
Vztahy s panem premiérem a předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou máme korektní. Oba máme zájem na tom, aby fungovala jak vláda v Praze, tak koalice na úrovni Jihomoravského kraje. Skutečně jsem strávil tři víkendy nikoli s rodinou, ale s ním na pracovních výjezdech. Díky naší komunikaci se podařilo vyřešit řadu problémů ve vztahu vlády a kraje. Vyjednali jsme sedm miliard do krajských silnic či postupné vylepšení financování krajského zdravotnictví. Sobotkova vláda jako první podpořila dobrovolné hasiče. Je to pragmatická spolupráce. Praha a Brno jsou od sebe vzdáleny 200 kilometrů, takže na pivo spolu nechodíme. Nyní ale odlétáme na návštěvu Číny (rozhovor vznikal v úterý – pozn. red.).

V Číně jste pravidelně. Opakovaně podepisujete memoranda o spolupráci s čínskými provinciemi, mluvíte o horentních čínských investicích v kraji. Proč se zaměřujete právě na Čínu?
Zaměřujeme se na spolupráci se všemi partnery. Byl jsem letos na pracovní návštěvě Chorvatska, několikrát v Rakousku. Nejsem fascinován pouze Čínou. S ní se vyvíjejí vztahy dynamicky, protože návštěva čínského prezidenta a podpis smlouvy o strategickém partnerství velmi zdynamizovaly i vztahy na regionální úrovni. Vítáme zástupce jakéhokoli státu, který má o spolupráci zájem. Samozřejmě bych se asi těžko smiřoval s tím, že by mi tady zaklepal na pracovnu severokorejský velvyslanec.

Nicméně vy jste měl při návštěvě čínského prezidenta prominentní postavení. Přímo jste podepisoval smlouvy s čínskými partnery. Nikdo z dvanácti dalších hejtmanů takovou příležitost nedostal. Proč?
Je to výsledek několikaleté práce celého regionu. Začali jsme už v roce 2012, v době, kdy zdaleka nebylo jasné, že se tak vztahy mezi Českem a Čínou rozvinou. Jižní Morava je navíc v Číně považovaná za velmi perspektivní region. Právě s ohledem na to, že jsme tady dali absolutní zelenou vědě a inovacím. Číňané si také všímají naší strategické polohy – trojúhelník Brno, Vídeň, Bratislava je láká.

Jihomoravské víno za čtyři miliony eur odebrané čínskou společností během tří let, možnost pro místní firmy čerpat 200 milionů eur. Jakou roli v těchto věcech hrají vaše vztahy s šéfem českočínské obchodní komory a bývalým ministrem obrany za ČSSD Jaroslavem Tvrdíkem?
Pokud vím, pan Tvrdík je toho času také poradcem předsedy vlády i poradcem prezidenta republiky. Pana Tvrdíka znám řadu let a s česko-čínskou komorou spolupracuji už od roku 2012. Pomohla nám – ale také jiným krajům – otevřít dveře v Číně, navázat partnerství jak na centrální, tak regionální úrovni. Já si myslím, že Jaroslav Tvrdík svou práci dělá velmi dobře. Konec konců výsledky jsou vidět.

Dříve jste zmiňoval i možný čínský vstup do připravované logistické zóny u letiště, kterou má na šedesát let v pronájmu soukromá firma. Co z projektů s Čínou je ale teď ve fázi, kdy můžete zaručit, že se to uskuteční?
Příští týden budeme mít podepsanou konkrétní dohodu čínských lázní v Pasohlávkách. Ve zbytku jsou to tipy. Jestli se Číňané rozhodnou jít do logistické zóny u letiště, je věc jejich a Jiřího Filipa (šéf představenstva – pozn. red.). Společnost Letiště Brno má jako podnik pronajatý tento celek.

O rozdělení zmíněných 200 milionů eur od čínské banky bude rozhodovat kdo?
Banka. Vytvoří společnou pracovní skupinu se zástupci našeho kraje. Ta bude vyhledávat možné příležitosti a prezentovat naše názory. Třeba řekneme, jestli ten či onen projekt odpovídá našim koncepcím rozvoje. Banka vždy sama daný projekt ohodnotí. Budeme dávat podněty, ty ale může dát každý.

Přesto vám to poskytuje politickou výhodu, když spolurozhodujete o takovém balíku peněz.
Proč jen mně? Budou tam zástupci krajské samosprávy. Jsem hrdý na to, že jsme něco takového vyjednali. Žádný jiný kraj nic takového domluveného nemá.

V poslední době jste se veřejně přestal vyjadřovat k uprchlíkům, což bylo vloni vaše výrazné téma. Souvisí to s interní předvolební analýzou ČSSD, která říká, že voliči přestali migraci vnímat jako hrozbu?
Řídím se vlastním rozumem, neřídí mě analýzy Lidového domu. V loňském roce jsem se migraci intenzivně věnoval, protože se nějaká konala. Vloni v létě bylo zřejmé, že migrační vlna zvažovala, jestli se do Německa vydá přes Českou republiku, nebo půjde přes Bavorsko. Nakonec se rozhodla pro druhou možnost. Jestli v tom rozhodnutí hrála roli třeba opatření policie na hranicích nebo postavení dočasného tábora v Břeclavi, to nevím. Jsem rád, že se migrační vlna nepřelila přes Česko. Protože letos jsou počty zajištěných lidí minimální, není potřeba migraci každý den komentovat.

Souhlasíte tedy, že uprchlíci tématem voleb nebudou?
Nepřivolávám, aby přišla migrační vlna, ale ještě bych lehce vyčkal. Je velkou otázkou, jestli nárazníkové pásmo bude dělat Turecko. Budu moc rád, když se uvidíme den před volbami a budeme moci říct, že to nebylo téma voleb. Krajské volby jsou vždy mixem krajských a celostátních témat. Co se může do té doby stát na celostátní úrovni, to nedokážu odhadnout. Určitě jako hejtman budu akcentovat bezpečnost, jižní Moravu jako region vědy a inovací, turismus, letiště. Budu rád, když bude zájem létat kromě Mnichova i do dalších destinací. Další priorita je zachování a podpora tradičního vinařství, důležité je budování dopravní infrastruktury.



Nuda, nebo zápřah?
Nuda, nebo zápřah?

Kolik kroužků má mít vaše dítě?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.