Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za součástku CCD dostal Nobelovu cenu. Bylo to vnuknutí, řekl studentům

  13:10aktualizováno  13:10
Pluje kolem Země v Hubblově dalekohledu. Ale titěrná součástka CCD je k nalezení i v kamerách či mobilních telefonech. Objevil ji v roce 1969 vědec George Smith. V úterý nositel Nobelovy ceny přednášel studentům VUT v Brně.

Držitel Nobelovy ceny za fyziku George Elwood Smith přednášel v úterý na brněnském VUT. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Ač je Georgi Smithovi třiaosmdesát let, v úterý se snadno vmísil mezi studenty brněnského VUT. Odlišovala ho jen drobnost - zlatý špendlík, který mu svítil z klopy. Nosí ho držitelé Nobelovy ceny.

Smithe, který ji dostal v roce 2009 za vynález součástky CCD, do Brna pozvala firma Honeywell. V kraji dává práci více než 1 700 lidem. Najít další motivované výzkumníky je ale pro místní technologické firmy velká strast.

Osm z deseti absolventů na práci u nich nemá. A kdo by tři stovky vysokošloláků mohl k pečlivějšímu studiu motivovat lépe než přednášející nobelista.

Musí být vědec trpělivý? Nemyslím jen dlouhé bádání v laboratoři. Nobelovu cenu jste dostal až čtyřicet let od svého objevu CCD.
Zrovna CCD nebyl výsledek let práce. Nakreslit první návrh trvalo hodinu. Bylo to vlastně vnuknutí. To je ten nejjednodušší a nejrychlejší způsob výzkumu, ale nepřihodí se moc často. Že bych za CCD mohl dostat Nobelovu cenu, mě napadlo už před desetiletími. Ale až potom, co jsem tuhle myšlenku úplně zavrhl, se to opravdu stalo.

Díky CCD jste docestoval i do Brna.
Myslím, že je velmi krásné. Jsem tu jen dva dny, nicméně Brno se mi víc než mnohá jiná místa jeví jako město vědy.

V Brně za evropské peníze rostou vědecká centra CEITEC nebo ICRC. Budovy se dají postavit, přístroje koupit. Má ale střední Evropa šanci přilákat šikovné vědce?
Musíte mluvit například o Vysokém učení technickém. Právě jejich úkolem je skvělé talenty vychovávat. Pro přivábení kapacit ze zahraničí neumím určit žádné pravidlo. Pokud bych měl mluvit sám za sebe, je klíčové dát badatelům dostatek nezávislosti. Nechat je, aby se mohli věnovat tomu, co sami považují za důležité, a ne jejich práci cpát do nějakých tabulek. Získáte vynikající výsledky, ale zároveň více selhání. S tím je třeba počítat. Bez risku není úspěch.

Tušil jste tehdy, že výsledkem bude objev součástky CCD, která najde takové uplatnění a bude se používat i po čtyřiceti letech?
V tašce zrovna mám fotoaparát se součástkou CCD. A vlastně vždycky, když se dívám na nějaký televizní pořad, vím, že obraz byl zaznamenám právě pomocí ní. A právě pro televizní kamery byl vynález původně určený. Na zabudování do fotoaparátů jsme si museli počkat. Tehdy ještě neexistovaly čipy, které by obraz uchovaly.

Jihomoravští zaměstnavatelé si stěžují, že o techniky a výzkumníky je v kraji velká nouze. Mladí lidé místo fyziky studují raději ekonomii nebo práva. Proč jste se vy stal vědcem?
Nezačal jsem jako vědec, ale jako matematik. Ve výzkumníka jsem se proměnil, když se pro mě matematika stala nudnou. Snažit se někomu vnutit, co nechce, nejde. Vědu je potřeba ukázat jako pořádně atraktivní povolání. A moc nezdůrazňovat, jak tvrdá práce to mnohdy je. Takže klam občas funguje dobře.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.