Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Moravě je lepší infrastruktura a živější podnikatelský duch, říká Dlouhý

  19:00aktualizováno  19:00
V roce 1992 kandidoval Vladimír Dlouhý na jižní Moravě za ODA. Potom jako ministr průmyslu a obchodu v Klausových vládách stihl výrazně formovat porevoluční ekonomiku České republiky. Tento týden se do Brna vrátil. Tentokrát v roli šéfa hospodářské komory na Mezinárodním strojírenském veletrhu.

Vladimír Dlouhý (62) je český ekonom. Působil jako ministr průmyslu a obchodu ve vládě Václava Klause. V roce 2012 kandidoval na prezidenta. Od května 2014 je šéfem Hospodářské komory České republiky. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Jak je na tom jižní Morava v podnikání v porovnání se zbytkem Česka?
Moje ministerská zkušenost z 90. let, prezidentská kampaň před třemi lety nebo prezidentování hospodářské komory mi dávají výhodu srovnání s celou republikou, po které jezdím. Například silniční infrastruktura se mi zdá pořád lepší na Moravě než v Čechách. Jižní Morava, Zlín, Ostrava, do určité míry i Olomoucký kraj jsou navíc oblasti, kde je podnikatelský duch živější. Musím si ale ve vyjádřeních dávat pozor, protože jsem Pražan a vnímám se spíše jako Čech. (úsměv)

Jsou výhodou Brna i vědecká centra jako ICRC či CEITEC?
Je to dobře, že tady jsou. Prospělo to kraji. Taková koncentrace výzkumu jinde v Česku není. Ale visí tu pořád otázka udržitelnosti. Tedy nakolik budou tato vědecká centra vytvářet výstupy navázané na konkrétní výroby a získávat prostředky na svoje další přežití.

Co vidíte jako nedostatky kraje?
Infrastrukturu. Silniční tah na Vídeň i rychlé dokončení rekonstrukce D1 je jednou z podmínek toho, aby se tu mohly rozvíjet vzniklé vědecké instituce. Nejde jen o dálnice, ale i silnice první a druhé třídy. Menší obchodníci jezdí za svými zákazníky po okreskách. Potíž je i letecké spojení. Z brněnského letiště většinou aerolinky vozí lidi jen na dovolenou. Pracoval jsem pro ABB, které je v Brně hodně přítomné. Tenkrát se létalo každý týden z Brna do Curychu. A byl to jeden z důvodů, proč tu ABB výrazně investovalo. Napojení na některé z větších letišť, odkud se létá do světa, je podstatné.

Měl by se kraj zaměřit na velké investory? Nebo se spíše soustředit na drobnější podnikání?
Pár velkých jmen pomůže zvýšit povědomí o Brně jako místě ve střední Evropě, kde je kvalitní vzdělaná pracovní síla i dostatečná ekonomická a sociální stabilita. Druhou výhodou velkého investora je, že krom toho, že zaměstná větší množství lidí, vyžaduje navíc další služby. Od informačních technologií po stravování. To násobí přínos takového podniku pro region. Ale samozřejmě každý zaměstnavatel je přínosem, jen na velké cílit nejde.

Amazon, který chtěl v Brně vybudovat distribuční centrum s 1 700 zaměstnanci, to po průtazích politiků nakonec vzdal. Vypadá to, že ani aktuální investice korejského HTC nakonec nevyjde tak, jak to vypadalo. Firma celosvětově spíše propouští a v Brně opravárenské centrum s tisícovkou lidí asi neotevře...
Zpráva o tom, že HTC končí, ke mně zatím nedorazila. Třeba tu nakonec svou pobočku pouze zredukuje. Pokud vím, i irský Ryanair sem plánuje umístit vývojové centrum pro informační technologie. Neviděl bych to černě.

Řada jihomoravských podniků si stěžuje, že například schopný obráběč je těžce nedostatkové zboží. V pondělí technické vzdělávání na svém brněnském zasedání řešila i vláda. Co je třeba udělat, aby se to změnilo?
Jistě se musí zlepšit struktura výuky, musí na tom pracovat ministerstvo školství i krajské úřady. Ale je to i na podnikatelích. Hospodářská komora má za členy hodně malých a středních podnikatelů. Například v Německu, kde je povinné členství v komorách, funguje takzvaný duální systém. Firmy povinně přijímají vyučence a podílejí se na jejich vzdělávání. To samé musíme dělat i my podnikatelé v Česku. Zaměstnance si vychovávat, investovat do nich.

Na strojírenském veletrhu je vidět příklon politiků i byznysmenů k Číně. Dá se ale oddělit obchod a lidská práva, která jsou v Číně stále porušována?
Je dobře, že s takovou velkou ekonomikou udržujeme otevřenější vztahy. Otázku lidských práv bychom měli přenechat politice Evropské unie vůči Číně. Jsme členy Evropské unie. Tak se chová drtivá většina menších vyspělých ekonomik - Rakousko, Belgie, Holandsko.

Hejtman Michal Hašek hovořil o tom, že Číňané v kraji chtějí investovat do lázeňství. Nakolik je to reálné?
To je otázka pro pana hejtmana. Já bych to jižní Moravě velmi přál.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.