Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Město trolejbusů. Síť by v Brně mohla být ještě větší, říká odborník

  7:05aktualizováno  7:05
Už je to 65 let od doby, kdy v Brně vyjel první trolejbus. První cestující se mohli 30. července 1949 svézt z hlavního nádraží na Přemyslovo náměstí. Od té doby se ve městě rozvinula největší trolejbusová síť v tuzemsku. Nejen o ní hovoří odborník na MHD v Brně Tomáš Kocman.

Odborník na MHD v Brně Tomáš Kocman (vlevo) se svezl tramvají se studentem žurnalistiky Ondřejem Konvičným. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Právě trolejbusy jsou nejoblíbenějším vozidlem Tomáše Kocmana z brněnského Technického muzea. V pravidelné rubrice jihomoravské MF DNES Čtyřkou na Českou se však tentokrát rád svezl tramvají.

Co pro vás trolejbusy znamenají?
Trolejbusy jsem obdivoval už jako dítě při procházkách kolem husovické vozovny. Když mi bylo třináct, začal jsem fotit tramvaje, trolejbusy i železnice, poté jsem se jako brigádník dostal do areálu MHD Technického muzea v Líšni, kde jsem se seznámil i s historickými trolejbusy.

Čtyřkou na Českou

Pravidelný seriál jihomoravské MF DNES. Rozhovor, který se odehrává v tramvaji cestou z brněnského hlavního nádraží na Českou. Tentokrát se se studentem žurnalistiky Ondřejem Konvičným svezl odborník na brněnskou MHD Tomáš Kocman.

A čím jsou pro Brno?
Trolejbus je historicky osvědčený a spolehlivý druh městské dopravy. Vozidla jsou ekologická, pohodlná, ekonomická. Pokud tedy už trolejbusové tratě existují, je třeba je maximálně využívat. S tím souvisí i aspekt ekologie - emise samozřejmě vznikají i při výrobě elektřiny, avšak ne přímo v ulicích měst, kde je bezprostředně dýchají desítky tisíc obyvatel. V Brně ve prospěch trolejbusů hovoří i kopcovitý profil tratí, kde jim autobusy naprosto nemohou konkurovat. Elektromotor má při rozjezdu daleko větší zrychlení.

Čím to, že zrovna v Brně je největší trolejbusová síť v republice?
Je to logické a také svázané s minulostí. Brno je druhé největší město, ruku v ruce s tím jde i rozšíření hromadné dopravy. Brno na rozdíl od ostatních měst trolejbusy v 70. letech nerušilo, takže se mohly a mohou dále rozšiřovat a síť tak roste.

Proč se všude jinde trolejbusy rušily?
Nahradily je autobusy, které byly levnější, protože byla levná nafta. Pokud nastala výluka, tak byly přizpůsobivější, to všechno hrálo v jejich prospěch.

Proč se tedy nerušily i v Brně?
Zřejmě byly v Dopravním podniku natolik zodpovědné osobnosti, aby si přednosti trolejbusové dopravy uvědomily a dokázaly prosadit rozvoj trolejbusů.

Jakým vývojem si trolejbusová doprava za 65 let v Brně prošla?
První tratě byly vedeny od hlavního nádraží do Slatiny a posléze Šlapanic, z České do Králova Pole a z Komárova do Tuřan. V 70. letech začaly trolejbusy jezdit i jinam, v 80. letech byly linky dále prodlouženy. Málokdo si dnes vzpomene, že trolejbus krátce jezdil i od Janáčkova divadla do Štefánikovy čtvrti. V polovině 90. let vznikla linka Nový Lískovec - Mendlovo náměstí - Úvoz - Provazníkova - sídliště Vinohrady - Novolíšeňská. Toto do té doby neexistující spojení si získalo oblibu a dnes na této trati jezdí ve špičce trolejbusy každých pár minut.

Jakým trolejbusem byste se nejraději svezl?
To je jednoduché: Tatrou 401, které se vyrobil jediný kus v roce 1958, jezdil jen zkušebně v Praze. Už 30 let se renovuje a během tří let by mohl být v provozu.

Kam dál se podle vás bude trolejbusová doprava v Brně rozvíjet?
Rád bych se dočkal nových tratí, hlavně prodloužení z Novolíšeňské na Jírovu, stejně jako nových vozidel. Vždyť za posledních deset let bylo pořízeno jen devět kusů kloubových trolejbusů. Výrazně by si zasloužila zvýšit i kvalita provedení trolejového vedení. Zde je Brno spíše pod průměrem, takže trolejbus při průjezdu křižovatek či výhybek zcela zbytečně zdržuje ostatní dopravu. Trolejbusy a jejich tratě se samozřejmě vyvíjet mohou, Evropa nám ukazuje, že trolejbusová doprava zdaleka nespěje ke svému konci.

Kde třeba?
Například v rakouském Salzburgu jsou hodně před námi.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.