Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci z Brna umí „namíchat“ látky v léčebném konopí a zvýšit jeho výnosy

  19:31aktualizováno  19:31
V pěstírnách na Mendelově univerzitě v Brně roste léčebné konopí. Rostliny, v Česku geneticky unikátní, tam zkoumají ve sterilních podmínkách a nikdo „zvenku“ nesmí vědět, kolik jich je. „Máme několikastupňovou ochranu, všichni zapojení za materiál zodpovídají,“ říká šéf výzkumu Václav Trojan.

Šéf Centra transferu technologií brněnské Mendelovy univerzity Václav Trojan, který na univerzitě zodpovídá za výzkum konopí. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Ptají se vás známí, jak si mohou lékařské konopí svépomocí vypěstovat?
Občas si někdo myslí, že si ho může vypěstovat za oknem v truhlíku nebo že ho sedlák zasadí na poli a zalévá kravskou mrvou, ale tak to skutečně není.

Lidé mají s konopím tisíce let zkušeností, efekt obsažených látek na lidské zdraví je ale zatím věděcky málo popsaný. Čím přispívá vaše pracoviště?
Našim cílem je ovlivňovat produkci medicinálního konopí, aby byla rychlejší, jednodušší, stabilnější a případně i levnější. Třicet procent výsledného produktu je genetika, zbytek jsou však vnější podmínky jako světlo, vlhkost a výživa, které je nutné držet stále stejné, abychom tomu mohli říkat lék.

Kolik lidí na univerzitním výzkumu pracuje?
Začínal jsem sám. Nyní se ho účastní šest vědců a přibližně dvacet studentů bakalářských, magisterských i doktorských programů. Všichni nestudují biologii rostlin, někteří se věnují třeba agrobyznysu a zjišťují, jak dopadá produkce českého medicinálního konopí na český trh.

Lékárny čekají na konopí, místo českého shánějí dražší z dovozu

Není příliš brzy studovat tyto dopady? První konopí - a to ještě ani ne české - se u nás dostalo do lékáren v půli roku 2014 a nyní tam nedodává už ani Elkoplast Slušovice, protože skončila zakázka od státu.
Je pravda, že vidíme prázdné lékárny a naříkající pacienty. Před pár lety jsme jako země udělali velký krok kupředu v oblasti legalizace užívání medicinálního konopí pro pacienty - na setkání v Nizozemsku tehdy odborníci z celého světa Česko skloňovali v superlativech jako pokrokovou zemi. Za nynější situace bych se tam asi trochu styděl vrátit. Nepřísluší mi ale hodnotit, jestli je problém na straně pěstitele, nebo Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Proč jste se vy sám rozhodl začít studovat právě konopí?
Dědeček byl emeritní profesor Janáčkovy akademie. V devadesáti letech zemřel na poruchy nervů a já už jsem mu touhle cestou nestihl pomoci. Šel jsem do toho s tím, že výsledky třeba využije někdo další.

Fotogalerie

Konopí vnímám jako ukázkový příklad spolupráce univerzity, vědce, studenta a komerčního subjektu. Studenti směřují do oboru, kde se třeba jednou uplatní. I když jde s ohledem na peníze, které se v oblasti produkce točí, zatím o poměrně marginální téma, celosvětová perspektiva oboru je zajímavá.

Kolik odrůd lékařského konopí aktuálně existuje?
Nizozemská společnost Bedrocan, s níž spolupracujeme, se jako světový lídr v jeho pěstování za svou dvacetiletou historii dostala k sedmi varietám s různými poměry CBD (kanabidiolů) a THC, které jsou ověřené především pacienty v Nizozemsku. Spektrum pacientů a nabídky ale může být daleko širší.

Na čem závisí vznik nové odrůdy či variety?
Známe víc jak pět set látek, které konopí obsahuje, a každá má nějaký efekt. Spočítali bychom na prstech dvou rukou ty, o jejichž efektu můžeme něco říct. Popsáno je hlavně THC a CBD a jejich další formy. Když je začneme mezi sebou kombinovat v různých poměrech a obsazích, efekt je pokaždé jiný.

Nové odrůdy šlechtíte z těchto existujících. Kolik rostlin kolika odrůd máte ve svých pěstírnách vysazeno?
Počet rostlin raději nešíříme. Odrůd máme do deseti plus to, co nám vzniká - variací a kombinací je nekonečně mnoho a musíme vybírat, co se jeví jako uplatnitelné. Princip je v řízkování, jakožto v jedné z technik vegetativního množení. Když člověku useknou prst, nedoroste z něj celý, u rostlin ale využíváme právě tuto schopnost regenerace z jedné buňky.

V čem spočívá práce studentů? Asi nejde o zálivku a hnojení.
Péče o rostliny je z větší části automatizovaná, práce studentů spočívá v konkrétních tématech – řízkování, šlechtění, opylování, kombinování materiálů samčích a samičích rostlin, práce ve sterilních a semisterilních podmínkách, příprava média, na kterém rostou samotné buňky. Materiál je chráněný nejen po zákonné, ale i obchodní stránce. V tuzemsku je výhradně na našem pracovišti s povolením a záštitou holandské firmy.

Derou se k vám studenti, je mezi nimi studium konopí „trend“?
Zatím nápor zvládáme. Když jich bude dvakrát tolik, budu rád, o to víc si budeme moci vybírat. Zájem ale mají, protože je to nové, atraktivní a hodně se o tom mluví. Spousta z nich přichází kvůli společenskému dopadu, v rodině třeba mají potenciálního pacienta. Vazba na lidské zdraví je tahákem.

Jak máte ošetřeno, že si nebudou chtít něco uloupnout na doma pro zlepšení nálady?
Máme systém několikastupňové ochrany a všichni zapojení za materiál zodpovídají. Případné pochybení by řešily orgány činné v trestním řízení. Je to extrémně ošetřené a já mám tu nehezkou roli, že za to zodpovídám. Přeci jen, THC je na seznamu na stejné úrovni jako těžké opiáty, což může zvlášť u odborné veřejnosti vyvolávat úsměv. Je to ale zkrátka choulostivé téma.

Češi kouří marihuanu téměř nejvíc v Evropě, populární je mezi studenty

Přitom podle dat z roku 2015 zkusilo marihuanu přes 40 procent českých studentů ve věku 15 a 16 let a Češi ji prý celkově kouří téměř nejvíc v Evropě.
Jistě, jsou to úsměvné situace. Ať vyjdete před školní budovu, nebo vyrazíte se studenty na školní večírek, konopí je tam běžná záležitost, zpestření všedních dnů. Musíme ale rozlišovat mezi medicinálním konopím, technickým konopím a rekreačním užíváním.

Ministerstvo zdravotnictví se před časem vyjádřilo, že může začít jednat s pojišťovnami o úhradě léčebného konopí, až když se prokáže, že bylina opravdu má léčebné účinky. Může k tomu tento váš výzkum přispět?
Ano, ale stále se bavíme o ovlivňování rostliny v zemědělství. Jsme schopni vytvářet nové typy rostlin s již definovanějším poměrem obsahových látek. Díky ovládání samotné produkce můžeme tu dávku takto přímo vypěstovat. Pokud je medikament možné k pacientovi dostat, měli bychom pro to udělat vše, je to jedno z lidských práv a výzkum je tady od toho.

Vhodnost nové kombinace účinných látek v určitém poměru pro konkrétní diagnózu tedy ale mohou potvrdit až klinické studie?
Ano, u produkce naše role končí. Můžeme se dostat na testy na zvířatech, ať už vnitřní či vnější užití, ale nepouštíme se a nechceme se pouštět do ničeho, jako jsou klinické testy, to je doména humánních lékařů. Na světě je spousta klinických studií v rozsahu tisíců pacientů, jejichž hodnota začíná a končí tím, co do nich vstupuje, a právě to je velmi vágně popsáno. My vyprodukujeme materiál, který je popsaný a definovaný a připravený jako vstup klinické studie.

Václav Trojan

  • Je vedoucím Centra transferu technologií (CTT) brněnské Mendelovy univerzity.
  • CTT se stará o ochranu duševního vlastnictví, analýzu, rozvoj a využití komerčního potenciálu duševního vlastnictví univerzity.

Nizozemská firma si u vás objednala výzkum na zakázku, výsledky tedy budou jejich obchodním tajemstvím?
Smlouvy jsou koncipovány tak, že výsledky budou uveřejňovány ve vědeckých časopisech, takže budou znamenat přínos pro celou společnost. Smlouva platí pět let, dva máme za sebou. Téma je ale tak široké, že pokud se mu někdo oddá, může ho studovat celý život.

Kam jste se za rok a půl výzkumu posunuli?
Vybrali jsme cestu, jak měřit obsahové látky. Možností je sto a jedna, takže není snadné rozhodnout se, kterou vybrat a zaplatit. Ze samotného pěstování máme velmi zajímavé výsledky použití fytohormonů - přirozených látek ovlivňujících růst roslin. Komerční sektor zajímá výnos, množství květenství na metr čtvereční, které se na rostlině vytvoří. Díky nastavení aplikace fytohormonů můžeme dosahovat vyšších výnosů - rostlina se více větví.

Letos také spustíme reálnou výzkumnou pěstírnu, která je zmenšeninou modelu užívaného při profesionální komerční produkci. Rostliny už nebudeme muset trápit v „provizorně“ přizpůsobených místnostech.

Kromě Bedrocanu spolupracujete i se španělskou firmou CBD Botanic.
S tímto partnerem máme za sebou druhou etapu šlechtění a vytváření nového genetického materiálu, odrůdy s definovanými poměry obsahových látek, což je krok dopředu a obohacení spektra nabídky pro klinické testování - ve finále pak třeba poslouží jako nová medikace pro pacienta.

V dubnu univerzita pořádá konferenci Konopí a věda, kdo se jí zúčastní?
Na akademickou půdu dorazí kromě vědců i legislativci, producenti, lékaři, zástupci SÚKL, pacienti. Všichni se budou moci vyjádřit a odpovědní se třeba i pokusí zdůvodnit nynější situaci chybějícího konopí v lékárnách.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dospělý jedinec Allolobophora hrabei dosahuje délky až 60 cm.
V pálavském podzemí žije půlmetrová žížala, pozná se podle trusu

Na vlastní oči toho tvora zahlédl jen málokdo. Přitom není žádný drobeček. Nejdelší žížala žijící na českém území - Allolobophora hrabei - může délkou...  celý článek

Obžalovaní Simon Baier (vlevo), Michal Cvan (třetí zleva) a Jozef Minár...
Soud potrestal tři muže za přepadení seniora, tragičtější část vrátil

Olomoucký vrchní soud potrestal tři muže za loupežné přepadení seniora v Lysicích na Blanensku sedmi, devíti a jedenácti lety vězení. Muže podle rozsudku při...  celý článek

k řece Svitavě v Brně se chodí relaxovat. V budoucnu se v části toku zlepší...
Po nábřeží Svratky je čas i na Svitavu, volají organizátoři festivalu

Zatímco nábřeží Svratky blízko centra Brna čeká, až jej začnou opravovat podle návrhu architekta Ivana Rullera, Svitavě se moc pozornosti nedostává. Pořadatelé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.