Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jazz je stálice, nic jej nevytlačí, říká šéf rozrůstajícího se festivalu

  17:55aktualizováno  17:55
Čtrnáctý ročník Jazzfestu Brno odstartoval o víkendu. Lidé teď mohou ve městě po celé jaro slyšet na mnoha místech české i světové muzikanty. O to, aby se mohli nejen Brňané nasytit desítkami koncertů, se už od začátku stará umělecký ředitel festivalu a milovník jazzu Vilém Spilka.

Umělecký ředitel Jazzfestu Brno Vilém Spilka (na snímku) se svezl s MF DNES v pravidelné rubrice Čtyřkou na Českou. | foto: Jitka JanůMAFRA

Co pro vás znamená jazz?
Myslím, že na takovou otázku málokdo rád odpovídá. Je to poměrně abstraktní věc. Kdybych měl říct jedním slovem, co pro mě znamená, tak svobodu. Kdybych to měl rozvést, tak se tam skrývá svoboda vyjádření, svoboda, že můžu něco vzít, přetvořit podle sebe a do jisté míry následně vydávat za své dílo.

Čtyřkou na Českou

Pravidelný seriál jihomoravské MF DNES. Rozhovor, který se odehrává v tramvaji cestou z brněnského hlavního nádraží na Českou. Tentokrát se se spolupracovníkem MF DNES Markem Osouchem svezl umělecký ředitel Jazzfestu Brno Vilém Spilka.

Kde je nejlepší koncertní místo na Jazzfestu?
Nejradši mám klub Alterna. Je to menší místo, kam se vleze asi sto lidí. Je tam skvělá atmosféra, výborný zvuk a také správné neformální prostředí, které mám u jazzu rád.

Jak se za léta Jazzfest proměnil a vyvinul?
Začali jsme jako třídenní festival, který byl kompaktní. Byly to tři po sobě jdoucí dny. Dneska máme zhruba třináct dní v průběhu měsíce a půl. Dál ještě přidáváme bonusové koncerty po celý rok. Jazzfest se tak rozrostl i v počtu lidí. Některé poslední roky přišly desítky tisíc návštěvníků, dřív to byly tisíce či stovky.

Jak je na tom Brno s jazzovými kluby?
Na svou velikost poměrně dobře. Je tady několik scén, kde se hraje pravidelně. Už zmiňovaná Alterna, dále Stará Pekárna nebo nový klub Music Lab, který působí na Janáčkově akademii múzických umění. Jejich počet roste, což je dobře. Hlavně teď také vznikla nová katedra jazzové interpretace na JAMU, což může zajistit i více adeptů na vystupování v klubech.

Chodíte do některých?
Ano. V některých dokonce sám hraji, protože jsem muzikant.

Na co hrajete?
Jsem kytarista.

Nevytlačují jazz nové hudební styly?
Jazz už je stálice. Svůj boom popularity zažil někdy ve 30. letech. Ve 40. letech se z něj stala už vyšší forma zábavy. Začal se blížit klasické hudbě, takže lidé na něj chodili za kulturními zážitky, nikoli tolik za zábavou. V 50. letech byl rokenrol, v 60. letech bigbít, v 70. letech jiný bigbít, v 80. letech disco. Byly to nové populární styly. Jazz si však zachoval svou skupinu lidí, kteří ho mají rádi. Není nijak extrémně velká, ale je stálá. Tito lidé jazz vyhledávají.

Jak se v brněnských ulicích díváte na pouliční umělce?
Záleží na tom, jak jsou dobří. Když jsou, tak se mně líbí. Když ne, tak mě otravují.

Které místo v Brně je vaše oblíbené?
To je těžká otázka... Ale už vím - Stránská skála.

Autor:






Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.