Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jen oprava nestačí. Dominanta brněnského Mendlova náměstí se rozroste

  18:50aktualizováno  18:50
Dlouho chátrající dům na Mendlově náměstí v Brně se dočká prvních oprav. Majitel společnosti Pharmawell, která jej vlastní, má však větší plány. Chce koupit parcelu v místě dnešní slepé tramvajové koleje a postavit na ní další budovu.

Plánovaná podoba historické budovy na Mendlově náměstí v Brně. | foto: vizualizace Studio RAW

Zbourat, nebo opravit? Názory brněnských zastupitelů na to, jak nejlépe naložit s funkcionalistickou stavbou uprostřed Mendlova náměstí, se po desetiletí neustále měnily (o úpravách okolo dominanty dopravního uzlu čtěte zde).

Nyní se však zdá, že nastala vzácná shoda. Politické vedení města dokonce vyjádřilo podporu stavbě dalšího domu, který by měl celý komplex budov uzavřít.

Fotogalerie

„Neustále kolísající záměr města se po dlouhé době ustálil. Konečně tak bude možné zakrýt vykotlaný zub na straně směrem k německému gymnáziu,“ zhodnotil spoluautor projektu dostavby Ivan Wahla.

Ostatně podle něj tu v minulosti stálo domů mnohem více. Zástavba byla poměrně hustá a samotné náměstí vyplňovalo ve srovnání s dneškem velmi malý prostor.

Přestože dostavba skupiny domů do uzavřeného bloku se těší podpoře, město stále ještě neschválilo prodej parcely, na které má stavba vyrůst.

„O ten plac jsem žádal už před rokem a půl, ale stále z magistrátu nepřišlo jasné ano, nebo ne,“ řekl majitel společnosti Pharmawell Michal Slávik, který by chtěl dům postavit.

Prodej je však podle politiků z magistrátu nutné neuspěchat. „Urbanistický záměr města ohledně celého Mendlova náměstí ještě není úplně jasný. Bylo by proto nemilé, kdybychom parcelu prodali a pak zjistili, že ji vlastně potřebujeme,“ vysvětlil náměstek primátora Oliver Pospíšil (ČSSD) s tím, že s návrhem na dostavbu ale rozhodně sympatizuje.

Domy na Mendláku

Blok funkcionalistických domů uprostřed Mendlova náměstí vystavěl ve 30. letech významný brněnský stavitel Václav Dvořák. Jeho stavební firma byla proslulá používáním kvalitních materiálů a důrazem na detaily. K těm v případě šedého komplexu budov uprostřed náměstí patří třeba předstupující okenní rámy, jejichž nátěr kontrastoval se světlou omítkou hladké fasády. Původně bylo na náměstí domů mnohem více, ale většina z nich šla k zemi během „modernizačního“ zásahu v 60. letech. Z náměstí zmizela také barokní budova starobrněnské radnice, která byla od domů oddělena Svrateckým náhonem.

Podporu mu vyjadřuje i další náměstek Robert Kotzian (ODS).

„Dostavba bloku je zcela logická a přirozená. Už dříve jsem prohlásil, že pokud její podobu navrhne prestižní brněnská architektonická kancelář, tak ji podpořím,“ uvedl.

Stavbu může zkomplikovat kolej

Podle něj však může představovat drobnou překážku při případné stavbě slepá kolej, která leží přesně v místech plánované výstavby.

„Kolej je provozně důležitá, využívá se v době výluk nebo při poruchách tramvají, proto ji určitě není možné zcela odstranit. Na druhou stranu by neměl být problém přemístit ji tak, aby nepřekážela,“ vysvětlila mluvčí dopravního podniku Linda Hailichová s tím, že případné přebudování by musel zaplatit Slávik.

Pokud město prodej pozemku schválí, Slávik chce na jeho místě vybudovat dům, kde může být podzemní parkoviště, obytné byty nebo i kamenné prodejny pro stánky s pečivem, oříšky a ovocem, které musely kvůli zajištění statiky sousedního domu zmizet.

„Po případné dostavbě rozdělí budova náměstí na dva logické celky, dopravní uzel a klidnější část porostlou zelení, budoucí park,“ dodal obecně Wahla.

Kdy město rozhodne o tom, jestli parcelu prodat, nebo ne, není jasné. „Je to stále v procesu jednání, víc k tomu nemohu říct,“ uvedl mluvčí magistrátu Pavel Žára.

Celkový pohled na frekventovaný brněnský dopravní uzel.

Celkový pohled, jak by frekventovaný brněnský dopravní uzel mohl vypadat.

V jednacím procesu je také návrh kompletní rekonstrukce náměstí. S tím rozdílem, že netrvá měsíce, ale roky.

Stavět by se mohlo za čtyři roky

Podle architekta Wahly je to zkrátka tím, že do projektu vstupuje příliš velké množství osob a organizací. „Původně situaci řešil jen dopravní podnik, ale pak se samozřejmě přidávaly další subjekty,“ popsal.

Podobně to vidí náměstek Kotzian. „Je to neskutečně složitý proces, v němž se střetává spousta zájmů. Což je samozřejmě přirozené, když jde o tak zásadní místo. Urychlení nepřispívá ani podoba zdejšího právního systému a systému veřejné správy,“ vysvětlil.

Projekt se ale v poslední době přece jen hnul z místa. Před dvěma měsíci Rada města Brna schválila konečné dopravní řešení.

Z něj mimo jiné vyplývá, že tramvajové koleje povedou z ústí Pekařské ulice nově podél klášterní zdi a pak se stočí vlevo kolem funkcionalistické budovy uprostřed. Stavět by se mohlo zhruba v roce 2018.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.