Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na jižní Moravě plánují úřady postavit deset nových přehrad

  9:15aktualizováno  9:15
Kvůli aktuálnímu povodňovému dění začínají na úřadech opět ožívat plány na deset nových přehrad, které plánuje ministerstvo zemědělství postavit na jihu Moravy. Mají bránit povodním, ale také sloužit jako zásobárny vody. Zatím na papíře pouze brání rozvoji obcí.

Postavení brněnské přehrady, která zatopila obec Kníničky, také předcházely desítky let plánování. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Tisíce lidí na jihu Moravy bydlí v místech, která by jednou mohla skončit pod hladinou vodních nádrží. Tedy alespoň podle dokumentu ministerstva zemědělství.

Plán na stavbu přehrad ležel doteď zapomenutý v šuplíku. Kvůli nedávným povodním se o něm však zase začíná mluvit. K velké nelibosti starostů obcí, z nichž se kvůli mlhavým plánům už roky lidé stěhují pryč.

Území vytipovaná pro přehrady

Terezín - Trkmanka

Horní Kounice - Rokytná

Želešice - Bobrava

Kuřimské Jestřabí - Libochovka

Plaveč - Jevišovka

Otaslavice - Brodečka

Rychtářov - Velká Haná

Úsobrno - Úsobrnka

Vysočany - Želetavka

Čučice - Oslava

Celkem je v Česku vymezeno na 65 míst pro nové přehrady. Původně to bylo téměř 200 míst.

Zdroj: ministerstvo zemědělství, ministerstvo životního prostředí

"Představa, že se při povodních voda rozlije do údolí, je iluzí. Nivy i břehy kolem toků jsou pro neškodné rozlivy příliš hustě osídleny," odůvodnil potřebu výstavby nových přehrad mluvčí ministerstva zemědělství Jan Žáček.

I kvůli nedostatku peněz zůstávají konkrétní záměry na rýsovacím prkně. Už roky. "Dříve než za deset let tu žádná nádrž vybudovaná nebude, jde o plány v rozmezí až padesáti let," říká vedoucí krajského odboru životního prostředí Anna Hubáčková. I úřednické náčrty daleké budoucnosti však komplikují rozvoj obcí, které by jednou mohlo vybudování hrází zatopit.

"Mladé lidi, kteří by se u nás chtěli usadit, plán na vybudování nádrže odrazuje. Staří vymírají a nikdo tu nechce stavět," popsala situaci ve Skryjích starostka Jana Jeřábková (NK). Stojí v čele obce s padesáti obyvateli, kterou by přehrada zcela vymazala. Nikdo ovšem nedokáže říct, jestli se to vůbec někdy stane.

A další kontroverzní plán: některé obce na Tišnovsku zaplaví vodní nádrž s názvem Kuřimské Jestřabí. Poprvé se tato myšlenka objevila v roce 1974. Nádrž by se měla stát zdrojem pitné vody pro Brno. Od té doby se tyto plány vynořily ještě několikrát. Naposledy proti nim tamní obyvatelé protestovali v roce 2006.

Starostové blízkých obcí nevěří, že v nejbližších letech projekt vznikne, přesto v oficiálních dokumentech stále figuruje. "U nás by byla nejvíce ohrožena místní část Chytálky. Na jednu stranu povolená stavba rodinných domků, na papíře ji má ale zaplavit přehrada. Je to pro nás sci-fi," vysvětlil starosta Újezdu u Tišnova Josef Pohanka.

Dodal, že podobných plánů byly desítky. Podle toho nejaktuálnějšího by za miliardy korun měla vzniknout 55 metrů vysoká a 215 metrů dlouhá hráz. Paradoxem přitom je, že povodním by nezabránila. "Průtok říčky Libochůvky, na které by nádrž měla vzniknout, je mizivý. V létě dokonce téměř vysychá. Význam vodní nádrže jako protipovodňového opatření by tak byl nulový," dodal Pohanka.

I samotní jihomoravští vodohospodáři připouštějí, že schopnost přehrad povodním zabránit je velmi omezená. Je tu totiž jasný rozpor - plná nádrž při povodni dokáže zadržet minimum další přitékající vody, pokud je však prázdná, zase nefunguje jako potřebná zásobárna vody.

"Čistě protipovodňovými opatřeními jsou spíše suché nádrže neboli poldry. Za normálních okolností v nich není stálá hladina vody. Využívají se jen v případě potřeby zadržet za povodní zvýšené průtoky. Některá taková opatření se už vybudovala - například dvě suché nádrže nad obcí Prušánky," uvedla mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.