"Drenáž v bobří hrázi zajišťuje stálý průtok vody a zároveň nenaruší stavbu hráze. Bobr má pocit, že hráz v pořádku funguje, a nemá potřebu stavět další o pár metrů níž po toku," vysvětluje Luboš Řehák z rybářského svazu v Lednici.
Pětimetrové roury se sacím košem zatím na velkého hlodavce zafungovaly. Zvířata si ani nevšimla, že jim z nadhrází utíká voda. A rybáři uchrání před úhynem jak rybí osádku, tak samotné bobry.
"Bobr staví hráze proto, aby zakryl vodou vstup do svého brlohu. Jenže už první hráz na kanále způsobí, že ostatní zvířata, která se usadila níže na toku, zůstanou bez vody. Pak se navzájem napadají a vytlačují se z území, protože bojují o vodu a své teritorium," vysvětluje Řehák.
Roury do hrází zatím platí rybáři sami
Rybáři zatím drenáže do bobřích hrází montují za své vlastní peníze. "Trochu tady nahrazujeme práci ochránců přírody," posteskl si Luboš Řehák. Jak doufá, najdou se na protibobří opatření peníze ve chvíli, kdy dostane krajina kolem Dyje statut Chráněné krajinné oblasti.
Dyje by to rozhodně potřebovala. Rybáři se v systému kanálů starají jen o jednu vodní větev, která má přímý vliv na jejich revíry. Ovšem další ramena toku jsou bobřími hrázemi zcela ucpaná.
Zadržují tak vodu, která za normálních okolností zásobuje lužní lesy podél Dyje. Voda nepřitéká ani na Pastvisko, které je chráněným přírodním mokřadem a už od léta vysychá. Práce bobra tak ohrožuje další chráněné živočichy a rostliny.
