"Ke Druhé trávě přivedl Pavla Bobka kapelník Luboš Malina," vzpomíná manažer Druhé trávy David Němeček.
"Malina totiž Pavlu Bobkovi produkoval album Muž, který nikdy nebyl IN. A na této desce, která vyšla v roce 2008, už zpěváka doprovázeli právě muzikanti z Druhé trávy 2007," vzpomíná manažer.
Pavel Bobek a BrnoPřed osmi lety začal Pavel Bobek vystupovat na koncertech brněnské bluegrassové kapely Druhá tráva. A naopak muzikanti z této skupiny jej doprovázeli na jeho vystoupeních coby uskupení Malinaband v čele s kapelníkem Druhé trávy Lubošem Malinou. Jejich společnými díly jsou tak CD Muž, který nikdy nebyl IN (2008), album coververzí písní Johnnyho Cashe Víc nehledám... (2010) a CD Kruhy (2012). Pavel Bobek se zpěvákem Druhé trávy Robertem Křesťanem nazpíval mimo jiné i zvláště úspěšnou píseň Ještě není tma na albu Druhé trávy Dylanovky. |
Paradoxně se tak stalo ve zlé době, kdy Pavel Bobek strávil několik měsíců v nemocnici, z toho týdny v umělém spánku a málem přišel o hlas. V roce 2007 mu totiž praskl vřed na dvanácterníku, po čemž následovala otrava celého organismu. Doktoři nedávali zpěvákovi velkou šanci.
"Jenomže Pavel Bobek byl velký bojovník, ohromě společenský a přátelský člověk, jehož hlavním životním posláním bylo zpívat publiku," vysvětluje David Němeček velká vítězství zpěváka nad vlastními zdravotními problémy, která doprovázel i těžký pohybový handicap.
Úžasný závěr kariéry
"Do té doby vystupoval Pavel Bobek s muzikantem a pianistou Milošem Nopem, jenže ten v roce 2006 ve svých sedmapadesáti letech zemřel. A i proto vznikla spolupráce s Druhou trávou, kdy zpěvák hostoval na jejích koncertech a naopak muzikanti z kapely v uskupení Malinaband doprovázeli zpěváka při jeho vystoupeních," popisuje Manažer a dodává, že zpěvák tehdy zvládal i padesát koncertů ročně. A vznikla též společná alba.
"Ve studiu Quad v americkém Nashvillu nazpíval v roce 2010 písně Johnnyho Cashe na desku Víc nehledám a loni vyšlo CD Kruhy," doplňuje Němeček.
"Podle mého mínění to byl opravdu úžasný závěr zpěvákovy kariéry, díky čemuž se i na rockových festivalech měl možnost přesvědčit, jak lidé jeho písně znají a milují. Na trutnovském Open air s ním opravdu všechny jeho písně zpívalo těch přítomných deset tisíc návštěvníků. Naprosto nádherné bylo třeba Veď mě dál, cesto má," dodává manažer.
Poslední den
Jak byli členové kapely zvyklí zpěváka navštěvovat už při jeho minulých pobytech v nemocnici, Robert Křesťan a Luboš Malina za ním byli shodou okolností i v den před jeho smrtí.
"On byl do poslední chvíle psychicky naprosto fit, hlava nikdy neměla problém, ale tělo už odcházelo, k cévním problémům se přidaly i bércové vředy, naposledy i ploténky a zlomenina krčku," vysvětluje David Němeček.
"Jenomže právě pohybový a hlasový handicap ho ničily, protože on byl velice společenský, přátelský, skromný a bez manýrů, ale navíc i frajer, který rozhodně nechtěl, aby ho někdo litoval," líčí manažer. "Byla velká čest s ním spolupracovat," dodává.
