"Na památku dřívějších německých obyvatel obcí Kučerov, Lysovice, Zvonovice, Rostěnice, Hlubočany, Terešov, Komořany a Čechyně, kteří po staletí žili s českým obyvatelstvem v poklidném sousedství." Tato jediná věta dokázala v minulých dnech rozdělit vyškovské zastupitele, a to i samotnou koalici ČSSD a KDU-ČSL, která město vede.
Němci na VyškovskuVětšina německých obyvatel Vyškovska žila po staletí v obcích takzvaného vyškovského jazykového ostrůvku. Tvořily ho obce Hlubočany, Terešov, Kučerov, Lysovice, Rostěnice, Zvonovice, Komořany a Čechyně. Osídlili je už ve 13. století za vlády Přemysla Otakara II. Soužití Čechů a Němců bylo až na občasné drobné neshody poklidné a do poloviny třicátých let 20. století německé obyvatelstvo většinou volilo strany uznávající Československo. To se změnilo po roce 1935, kdy mnozí podlehli nacismu. |
Podle více než deset let starého rozhodnutí jejich předchůdců by totiž měla být vytesaná na pamětní desku, která má být ve Vyškově zavěšena na památku německých obyvatel takzvaného vyškovského jazykového ostrůvku.
Vyškovským bojovníkům za svobodu ani některým historikům se to ale nelíbí. Chtějí, aby zastupitelé usnesení svých předchůdců zrušili, a znemožnili tak vznik památníku.
"Byl by to výsměch všem, kteří bojovali za svobodu Československé republiky, položili za ni své životy nebo dodnes nesou následky nacistického násilí," uvedl už dříve například Václav Šůstek, který je autorem knihy připomínající válku a období před ní na Vyškovsku.
Místostarosta Vyškova Roman Celý (KDU-ČSL) ale takovým názorům oponuje. "Odpůrci památník vztahují jen k období druhé světové války a k tomu, co se dělo těsně před ní. Němečtí obyvatelé tady ale žili osm set let, až do poválečného vysídlení, a mají k těm místům vztah. Jezdí teď do Vyškova a hledají tady své kořeny," vysvětlil Celý, kterému by deska umístěná v průchodu radnice, jak se původně plánovalo, nevadila.
Pamětní deska je uměle vyvolaný problém
Vyškovský historik a zastupitel Radek Mikulka (Volba pro město) si myslí, že jde o účelově rozdmýchaný problém. "Vyškovští obyvatelé teď řeší úplně jiné věci. Je to politická pseudokauza, kterou se na sebe snaží ve městě upozornit krajní levice," vysvětlil Mikulka.
Sám se odvolává na závěry českoněmecké komise z roku 2002, která řešila otázky vztahů mezi dvěma národy.
"Praví, že události desetiletí 1938 až 1945 by neměly dovolit zapomenout, že Češi a Němci žili v českých zemích po staletí v míru. Apeluje na to, aby se v politice při projednávání citlivých témat pečlivě vážila slova. Dějiny nejsou zbraň," dodal Mikulka.
K památníku se vyškovští zastupitelé ještě vrátí
Starosta Vyškova Karel Goldemund (ČSSD) soudí, že není naléhavý důvod k umístění desky. "Za minulostí by se měla udělat tlustá čára," řekl starosta. Podle něj jde o záležitost blízkých obcí než samotného Vyškova.
"Navrhoval jsem, aby tuto otázku řešila spíše zastupitelstva Kučerova či Komořan, kde až do vysídlení němečtí obyvatelé žili," vysvětlil Goldemund.
Zastupitelé se prozatím dohodli na jediném. "Oslovíme zástupce jednotlivých politických klubů ve Vyškově, aby si nejlépe za pomoci odborníků k celé věci připravili svá stanoviska. Rozhodne se na dubnovém zastupitelstvu," konstatoval místostarosta Celý.
Podle něj by věta na desce mohla být ještě přeformulována, případně by ji mohlo například nahradit vysazení dvou stromů symbolizujících staletí trvající česko-německé soužití na Vyškovsku.
