Ředitel jihomoravské záchranky Milan Klusák.

Ředitel jihomoravské záchranky Milan Klusák. | foto: Marie Stránská, MAFRA

Hrozba stávkou je vydírání, jde o moc, říká šéf jihomoravské záchranky

  • 9
Třicet tisíc členů Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ve středu vstoupilo do stávkové pohotovosti. Podpořili tak jihomoravské záchranáře, kteří hrozí stávkou už od poloviny loňského roku.

Chtějí změny ve fungování jihomoravské záchranky a především odvolání jejího ředitele Milana Klusáka. Vytýkají mu rušení výjezdových posádek s lékaři i přehnané kontroly.

Klusák však odolává a sám odstoupit nehodlá. To potvrdil i pro MF DNES v prvním velkém rozhovoru, který od vypuknutí krize v záchrance dal.

Za ty dlouhé měsíce vás nikdy nenapadlo, že byste sám z vedení záchranky odešel?
To víte, že mě to napadlo. To však neznamená, že něco takového udělám. Ředitelem záchranky jsem sedm let a domnívám se, že jsme neudělali nic zásadního špatně. Naopak. Podařila se nám spousta dobrých věcí pro pacienty i naše zdravotníky. Já sám proto neustoupím.

Očekával jste, že jihomoravské odboráře podpoří zdravotníci z celé republiky?
Náznaky, že k něčemu podobnému dojde, tady byly. Takže nás to úplně nepřekvapilo. Zatím však nevíme, co přesně chystají. Nicméně je to jen potvrzení toho, že odboráři a ti, co stojí po jejich boku, nestojí o řešení jimi opakovaně deklarovaných zástupných problémů. Jejich cíle jsou výhradně mocenské a jde jim pouze o mé odvolání. Je to evidentní vydírání, které nijak nevede k řešení problémů, ale pouze direktivně určuje vedení kraje, jak má ve věci postupovat. A to považujeme za velmi neslušné a nepřijatelné.

Odboráři si stěžují na zrušení několika výjezdových posádek s lékaři, odchody zkušených lékařů či přehnanou kontrolu inspektory provozu. Co na jejich výtky říkáte?
Neustále opakují stejné záležitosti, které nemají opodstatnění. To jsou polopravdy, někdy lži. Někdy tam pravda je, ale v celkovém kontextu je situace úplně jiná, než jak odboráři tvrdí. Ale netýká se to jen odborářů, ale i dalších lidí, kteří za nimi stojí. Jsou to jejich taktické kroky k tomu, aby dosáhli mého odvolání a nastolili pořádek, jak si ho oni sami představují.

Ale to, že záchranka na mnoha místech jezdí bez lékaře, jen se zdravotníky, kritizují i mnozí starostové. Byla to nutnost?
Tento krok se udál už v roce 2013, kdy došlo k transformaci některých výjezdových skupin z lékařských na nelékařské, protože od 1. ledna 2014 skončila výjimka Evropské unie v zákoníku práce. Lékaři tak najednou mohli místo 1 040 přesčasových hodin ročně brát jen 416. Proto nám chybělo 35 lékařů. Takže nějaký krok jsme udělat museli. Je zajímavé, že těmto lidem, kteří se nyní ohání nedostatkem lékařů, to nevadilo v době, kdy jsme k novým opatřením přistoupili. Tato výtka se objevila až v polovině minulého roku.

Faktem je i to, že záchranáři jsou pod neustálou kontrolou inspektorů. Odboráři například uvádí, že třeba dohlíží, zda v horku nosí bundu, což jim brání se plně soustředit na práci s pacientem.
Inspektor má své opodstatnění. Působí například i jako zpětná vazba, když informuje vedení o krocích, které se dějí. Navíc máme povinnosti v oblasti poskytované péče a musíme dodržovat pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Od té doby, co inspektor na záchrance působí, se snížila četnost nedostatků na jednotlivých výjezdových základnách. Nemáme teď žádné potíže třeba s prošlými léky, významně se zlepšila i výstrojní kázeň. To si myslím, že by mělo odboráře hodně zajímat.

Jihomoravská záchranka má 584 zaměstnanců, do stávkové pohotovosti jich vstoupilo zhruba 250, což se blíží polovině. To už je dost velká síla, nemyslíte?
Máme signály, že se odboráři v době vyhlášení stávkové pohotovosti dopustili trochu podvodu. A to v tom, že předváděli podpisové archy na důkaz toho, že těch 250 tehdy deklarovaných lidí tuto iniciativu podporuje. Dnes dostáváme informace od některých zaměstnanců z Brna a Hodonínska, že podepisovali úplně něco jiného. Takže velmi těžko se lze dopátrat přesného počtu. Nicméně, jak to tak člověk sleduje, protestuje malá část lidí, která prosazuje své osobní ambice.

Minulé vedení kraje stálo za vámi, od listopadu ale vládne na hejtmanství nová koalice. Jak se vám s novým vedením, respektive radním pro zdravotnictví Igorem Chlupem (ČSSD) vyjednává? Máte pocit, že se kraj snaží situaci vyřešit?
S hejtmanem Bohumilem Šimkem jsem se setkal dvakrát, poté co byl zvolen. Vždy to bylo korektní jednání. S panem Chlupem jsem se potkal jednou. Bohužel, na konci listopadu jsem nastoupil na pracovní neschopnost. Do některých projednávaných věcí jsem proto neměl možnost aktivně zasahovat. Nicméně jsem byl informován. Myslím, že pan radní Chlup se snaží situaci řešit. To dokládá i rozhodnutí, že se stanoví nestranný prostředník, takzvaný mediátor, který jednání s dotčenými stranami povede. Podle nás je to dobrá cesta.

Mají spory s odboráři vliv na fungování záchranky?
Na poskytovanou péči to rozhodně vliv nemá. Spíš to otravuje lidi.

Hrozba stávkou

  • Do sporu mezi jihomoravskými odboráři a vedením záchranky se vložil Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče, který má asi 30 tisíc členů. Ve středu vyhlásil stávkovou pohotovost. Jde o největší zdravotnickou odborářskou organizaci v Česku.
  • Podporu záchranářům vyhlásil i Odborový svaz Kovo, který má téměř 100 tisíc členů.
  • Mezi hlavními důvody stávkové pohotovosti, ve které je část jihomoravských záchranářů už od loňského července, je například zrušení několika výjezdových posádek s lékaři, odchody zkušených lékařů či přehnaná kontrola inspektory provozu.
  • „Ve stávkové pohotovosti zůstaneme, dokud se situace nevyřeší. Kolegy z jihu Moravy plně podporujeme. Dostali jsme výsledky kontrol, které byly provedeny na jihomoravské záchrance. Bylo tam zjištěno 23 závažných pochybení, která potvrzují výtky odborářů, jako například nezákonné odebírání osobních příplatků,“ uvedla Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče. *
  • Jihomoravské hejtmanství vydalo prohlášení, ve kterém odmítá nátlakové jednání ze strany odborových svazů. „Nové vedení kraje se od svého zvolení intenzivně stavem na jihomoravské záchrance zabývá. Žádáme odboráře k návratu k jednacímu stolu,“ vzkázalo hejtmanství.
  • Pracovníci záchranky či lékaři na rozdíl od vojáků, policistů či soudců právo na stávku mají. Nesmějí však stávkovat tak, aby přitom ohrozili životy či zdraví pacientů. I v případě stávky by tedy musela záchranná služba fungovat.