Ve vile Stiassni se zanedlouho začne s rekonstrukcí. Za 188 milionů korun v ní vznikne unikátní centrum bádání o funkcionalismu.

Ve vile Stiassni se zanedlouho začne s rekonstrukcí. Za 188 milionů korun v ní vznikne unikátní centrum bádání o funkcionalismu. | foto: Národní památkový ústav

Šéf památkářů: Když Brno opraví památky, může soupeřit s Římem i Paříží

  • 111
Městské lázně v Zábrdovicích, hotel Avion či pošta u hlavního nádraží. To jsou objekty, které by za sto let mohly do Brna jezdit obhlížet autobusy plné turistů. Myslí si to ředitel brněnského památkového ústavu Petr Kroupa. Má to ale podmínku. Zmíněné stavby musejí ještě stát.

Kdyby se podařilo chátrající památky opravit, mohlo by Brno podle Kroupy konkurovat i takovým městům, jako jsou Řím a Paříž.

"Za několik desítek let bude funkcionalistická architektura stejně vyhledávaná jako dnes památky renesance nebo gotiky. Je ale nutné usilovat o to, aby bezpočet brněnských unikátů do té doby vůbec přečkal a bylo na nich ještě poznat, že kdysi byly vybudované v duchu funkcionalismu," vysvětluje Kroupa.

Ne moc dobře se zatím vede například prázdnému hotelu Avion v brněnské České ulici, který už roky chátrá. Majitel Stanislav Berousek se ho snažil již několikrát neúspěšně prodat.

"Kraj ani město neprojevily jakýkoliv zájem. V současné době Avion spí. O prodeji už neuvažujeme, byly to jen momentální nálady velikého znechucení," popisuje aktuální stav Berousek, který na opravy za desítky milionů žádal dvakrát neúspěšně o dotace.

Dotace od města? Maximálně statisíce

Od města přitom majitelé památek velké příspěvky na nákladné opravy čekat nemohou. "Ročně máme pro tyto účely vyhrazeno v rozpočtu města deset milionů korun. Žadatelů jsou ale desítky, takže víc než statisíce od nás jedna stavba nezíská," uvedl ředitel památkové péče brněnského magistrátu Martin Zedníček.

Zatímco Avion je prohlášený památkou, což majiteli znemožňuje provádět nešetrné zásahy, většina ostatních funkcionalistických domů v Brně takové štěstí nemá.

"Pětadevadesát procent těchto domů chráněno vůbec není, takže jak ohleduplně budou opravovány, záleží jen na osvícenosti jejich majitelů," doplňuje Kroupa.

A ti mnohdy pro staré rámy oken nebo funkcionalistické radiátory pochopení nemají. "Největší mor je dotační program pro zateplování Zelená úsporám. Okna se kvůli němu často mění za plastová, zničí se všechny obklady i noblesní dveře," vysvětluje situaci odborník na funkcionalistické budovy a památkář Karel Doležel.

Ve vile Stiassni vznikne vědecké centrum

I když se přitom už podaří citlivé opravy zařídit, udělat je věrně není lehké. Mnohdy je totiž snazší věrně zrekonstruovat renesanční zámek než pár desítek let starý funkcionalistický dům.

"Například okna takového zámku nemají ani dnes problém řemeslníci dokonale napodobit. U funkcionalistických domů ale byla vyráběna průmyslově ve velkých sériích. Ty továrny už ale neexistují, takže obnovit jejich výrobu by bylo nesmírně drahé," dodává architekt Jan Sapák.

Pomoci by mělo unikátní vědecké centrum, které už za několik týdnů začne vznikat v opravované brněnské vile Stiassni pod vedením brněnského památkového ústavu.

"Chtěli bychom vybudovat databázi existujících oken, kohoutků, šroubků či kachliček ze 20. až 40. let minulého století, které v případě potřeby mohou ještě v nějakém domě posloužit, a zachovat tak jeho původní tvář," vysvětluje Kroupa. Zároveň by funkcionalistická vila Stiassni, opravovaná za 188 milionů korun, měla přinést i knihovnu, archiv a přednáškový sál. Otevírat se má za dva roky.