Jiří Hejduk

Jiří Hejduk - šéf české pobočky společnosti IDS Scheer | foto: IDS Scheer

Šéf softwarové firmy se těší na krizi, vrátí prý informatiky zpátky na zem

  • 60
Počítačový byznys ještě před rokem zažíval zlaté časy. "Dnes už ale nemůže žádná softwarová firma očekávat, že její tržby ročně porostou o deset, natož o dvacet procent," tvrdí Jiří Hejduk, šéf české pobočky společnosti IDS Scheer.

Pobočka, v níž pracuje dvě stě lidí, se kvůli hospodářské krizi minulý podzim rozloučila s externími pracovníky. A propouštět podle Hejduka budou i jiné firmy z oboru.

"Nebudu jmenovat, ale pár ředitelů informatických firem už dnes má noční můru z toho, že budou muset dát výpověď stovce lidí. Zatím pouze omezují vyplácení bonusů," tvrdí Hejduk.

O vašem oboru se přitom ví, že je velmi dobře placený...
Lidí v informatice je strašně moc a na můj vkus jsou jejich platy extrémně vysoké. Průměrná mzda v oboru se pohybuje od 60 do 80 tisíc korun. Softwarový inženýr se však podle mne za pár let platově vyrovná stavebnímu, který má poloviční mzdu.

Jaký je teď o počítačové odborníky zájem?
V Praze je v oboru téměř nulová nezaměstnanost. Kdo chce místo najít, tak ho ještě najde poměrně jednoduše. Problém je, že firmy už dnes nejsou ochotné dávat tak vysoké platy. Odborníkům už se nevyplatí migrace mezi firmami. Kvůli zlatokopům, kteří po roce a půl odcházeli jinam, byla fluktuace v oboru extrémně vysoká.

Těším se na to, že krize vrátí absolventy vysoké školy zpátky na zem. Na trhu práce bude víc informatiků, konkurence mezi nimi bude větší a přijde okamžik, kdy si budeme moci vybírat a určovat podmínky. Divila byste se, o jaký plat si dokáže absolvent říci. To je strašné.

O jaký?
Začíná na 45 tisících korun. A my do něj dalších pět let investujeme.

Mluvíte o platech v Praze, nebo v Brně?
O Praze. Proto světové informatické firmy zakládají zákaznická centra v Brně, kde jsou platy absolventů téměř poloviční. IBM dává v Brně práci dvěma tisícům lidí. V Brně je mnohem snazší najít kvalitní pracovní sílu za rozumné peníze než v hlavním městě. Navíc si zde můžeme vybírat z více uchazečů.

V posledních letech jsou ale rozmazlenější. Máme problém třeba s tím, že nechtějí jezdit na služební cesty. Nová generace informatiků by po škole nejraději seděla v kanceláři a telefonovala se zákazníkem. Ale tam ty peníze nejsou. Musíme jim složitě vysvětlovat, že zákazník vyrábí nějaký produkt a musíme přijet my za ním, ne on za námi. Nedávno jsme se na schůzi vedení bavili o tom, jak často přijde zajímavý talent s tím, že by chtěl nějakou práci od osmi do čtyř hodin. My řekneme: Pěkné, takovou nemáme. Je jenom určité spektrum služeb, které lze takto dělat.

Jaká je kvalita absolventů technických škol?
Mizivé procento se živí programováním. Každý chce být manažer. Absolventi umí možná spočítat Pythagorovu větu, a my je učíme parciální derivace. Jejich znalosti jsou takové, že je musíme minimálně další tři roky školit.

Spočítejte si náklady na měsíční plat, školení, ztráty u zákazníků, to může být na hlavu dva až tři miliony korun. Když si pak takový člověk po dvou letech řekne o dvojnásobný plat a my mu ho nedáme, jde jinam. To není normální. Takže nyní, kdy se začínáme dostávat zpátky do reálu, se těším na to, až jim odpovím: Nic, teď budeš další tři roky dělat, abys nám to vrátil.