Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Historie okruhu: Balíky slámy i rekord. Loučení proběhlo ve velkém stylu

  18:18aktualizováno  18:18
V létě 1974 už bylo jasné, že téměř čtrnáctikilometrovou trať Masarykova okruhu pojedou jezdci světového šampionátu naposledy. Od roku 1975 měl být vypuštěn úsek kohoutovických serpentin se zajížďkou do Pisárek. Přesto byla bezpečnost hlavním tématem, které se v paddocku skloňovalo.

Giacomo Agostini se startovním číslem 2 se hned na startu pětistovek „poťukal“ se svým týmovým kolegou na Yamaze, Francouzem Patrickem Ponsem. Vlevo od nich na motorku dosedá Bonera, s osmnáctkou je v pozadí Španěl Palomo. | foto: Archiv Automotoklubu Masarykův okruh

Do Brna totiž jezdci přijeli po skandálním závodu na Nürburgringu, který se celá světová špička rozhodla bojkotovat. 

Jen čtvrt hodiny před startem ze závodu odstoupili Giacomo Agostini a

Výročí Velké ceny

Velká cena letos na Masarykově okruhu v Brně oslaví padesáté narozeniny. V pravidelném fotoseriálu se nyní můžete podívat na unikátní fotografie momentů, které vyhlášený podnik v uplynulém půlstoletí doprovázely. Dlouhá léta je trpělivě zpracovával Zdeněk Zavřel.

 Phil Read, další hvězdní jezdci je následovali. Závod skončil naprostým fiask

em, diváci se hodinu dívali jen na druhořadé jezdce. 

V Brně proto nechtěli ponechat nic náhodě a trať byla obložena celkem dvanácti tisíci balíky slámy. Díkybohu už bylo po žních. Přitom pořadatelé se snažili – kolem trati bylo rozmístěno 5000 balíků slámy, jezdci ale chtěli další čtyři tisíce. A to jim pořadatelé nemohli splnit, v okruhu sta kilometrů totiž nezbylo ani stéblo.

Pro představu – z takového množství by se dala postavit replika současné startovní věže Masarykova okruhu. Většina balíků padla právě na úsek kohoutovických zatáček.

Závod tedy nakonec odjela celá světová elita. A loučení to bylo stylové. Poprvé v historii padla magická

Fotogalerie

hranice pěti minut na jedno kolo. 

Poprvé ji prolomil Phil Read už v tréninku pětistovek.

V závodu pak ale předvedl Ital Bonera neuvěřitelnou stíhací jízdu a Readův čas ještě vylepšil na konečných 4:57.0. hil Read už v tréninku pětistovek. 

První brněnský světový rekord, který stanovil Jim Redman v roce 1965, se za oněch deset let podařilo překonat o neuvěřitelných 26 vteřin.

Autor:


Deník pracující matky
Deník pracující matky

Jaké to je, když jde žena do práce a otec zůstává doma.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.