Giacomo Agostini se startovním číslem 2 se hned na startu pětistovek „poťukal“...

Giacomo Agostini se startovním číslem 2 se hned na startu pětistovek „poťukal“ se svým týmovým kolegou na Yamaze, Francouzem Patrickem Ponsem. Vlevo od nich na motorku dosedá Bonera, s osmnáctkou je v pozadí Španěl Palomo. | foto: Archiv Automotoklubu Masarykův okruh

Historie okruhu: Balíky slámy i rekord. Loučení proběhlo ve velkém stylu

  • 0
V létě 1974 už bylo jasné, že téměř čtrnáctikilometrovou trať Masarykova okruhu pojedou jezdci světového šampionátu naposledy. Od roku 1975 měl být vypuštěn úsek kohoutovických serpentin se zajížďkou do Pisárek. Přesto byla bezpečnost hlavním tématem, které se v paddocku skloňovalo.

Do Brna totiž jezdci přijeli po skandálním závodu na Nürburgringu, který se celá světová špička rozhodla bojkotovat. 

Jen čtvrt hodiny před startem ze závodu odstoupili Giacomo Agostini a

Výročí Velké ceny

Velká cena letos na Masarykově okruhu v Brně oslaví padesáté narozeniny. V pravidelném fotoseriálu se nyní můžete podívat na unikátní fotografie momentů, které vyhlášený podnik v uplynulém půlstoletí doprovázely. Dlouhá léta je trpělivě zpracovával Zdeněk Zavřel.

 Phil Read, další hvězdní jezdci je následovali. Závod skončil naprostým fiask

em, diváci se hodinu dívali jen na druhořadé jezdce. 

V Brně proto nechtěli ponechat nic náhodě a trať byla obložena celkem dvanácti tisíci balíky slámy. Díkybohu už bylo po žních. Přitom pořadatelé se snažili – kolem trati bylo rozmístěno 5000 balíků slámy, jezdci ale chtěli další čtyři tisíce. A to jim pořadatelé nemohli splnit, v okruhu sta kilometrů totiž nezbylo ani stéblo.

Pro představu – z takového množství by se dala postavit replika současné startovní věže Masarykova okruhu. Většina balíků padla právě na úsek kohoutovických zatáček.

Závod tedy nakonec odjela celá světová elita. A loučení to bylo stylové. Poprvé v historii padla magická

hranice pěti minut na jedno kolo. 

Poprvé ji prolomil Phil Read už v tréninku pětistovek.

V závodu pak ale předvedl Ital Bonera neuvěřitelnou stíhací jízdu a Readův čas ještě vylepšil na konečných 4:57.0. hil Read už v tréninku pětistovek. 

První brněnský světový rekord, který stanovil Jim Redman v roce 1965, se za oněch deset let podařilo překonat o neuvěřitelných 26 vteřin.


Témata: Bohumil Staša