Historie okruhu: Závod měl nahnutou budoucnost už v roce 1982

Světová špička do Brna v roce 1982 mířila v dokonalé konstelaci –nechyběla žádná z hvězd a navíc v dvou silnějších kubaturách se v Brně mělo rozhodnout o titulech. Všechny ale zajímaly dvě mnohem palčivější věci – pojede se vůbec závod? A pokud ano, není to úplně naposledy?

Motocyklová elita totiž do Brna mířila z finské Imatry, kde se na mokru zabil sajdkárista Jock Taylor.

A mezi jezdci dokonce kolovala petice proti brněnskému závodu, který byl kromě Imatry posledním přírodním okruhem v šampionátu.

Hrozbu zrušení závodu v roce 1982 se podařilo zažehnat, nicméně ani velmi vstřícné jednání s jezdci a činovníky FIM, které svolalo české vedení Velké ceny na sobotní podvečer, nezlomilo tlak na zrušení závodu pro sezonu 1983.

Výročí Velké ceny

Velká cena letos na Masarykově okruhu v Brně oslaví padesáté narozeniny. V pravidelném fotoseriálu se nyní můžete podívat na unikátní fotografie momentů, které vyhlášený podnik v uplynulém půlstoletí doprovázely. Dlouhá léta je trpělivě zpracovával Zdeněk Zavřel.

Jezdci sice formálně řekli, že pokud závod v kalendáři bude, na start se postaví, bylo ale jasné, že jejich výtky u FIM převáží nad slovem brněnských pořadatelů.

Z perspektivy roku 1982 se hrálo o hodně. Všichni totiž byli přesvědčení, že nový okruh bude hotový už v roce 1984 a pokud by se podařilo přesvědčit FIM pro rok 1983, kontinuita a tedy i jistota zachování závodu v Brně by byla jistá.

To se ale nepodařilo. A nepodařilo se ani postavit nový okruh. Ten se v roce 1984 teprve začal budovat, poprvé se závodilo v roce 1987.

Nicméně ani čtyřletá přžestávka Brno o Grand Prix nakonec nepřipravila.

Mezi neuvěřitelnými horami slámy tak v roce 1982 naposledy staré Brno zažilo závod mistrovství světa. A v něm prožili černý den hlavně šampioni. Toni Mang v Brně prakticky pohřbil šanci stát se mistrem světa ve dvěstěpadesátkách.

Po startu z osmého místa se propracoval dopředu a jezdil na druhém místě s šancí stáhnout ztrátu na pozdějšího vítěze Carlose Lavada.

Brno okouzlil mladý Belgičan. Do závodu vlétl skandálně

Jenže v osmém kole havaroval - prý kvůli přidřenému motoru - a i když nakonec závod dojel na bodovaném osmém místě, jeho konkurenti v boji o titul mu uskočili.
Stopětadvacítky už měly jistého mistra světa – Angela Nieta. Ten tradičně nepřijel, další body nepotřeboval.

Závod však rozhodně nebyl nuda. Zpočátku vypadal jako jasný favorit Lazzarini bojující ve skupině s Müllerem a Palazzesem.

Jenže zezadu se famózním výkonem dotáhl Ricardo Tormo, který převzal vedení. Lazzarini se ale nakonec vzmohl na neuvěřitelný nástup, Torma předjel a dojel si pro první místo i traťový rekord.

Ve třistapadesátkách byl největším adeptem na titul Toni Mang.

Brno ale okouzlil mladý Belgičan Didier de Radiguez, který do šampionátu vlétl stejně skandálně jako v roce 1975 Johnny Cecotto.

Radiquez na motocyklu Chevallier nedal ani Mangovi šanci, německý šampion si nicméně druhým místem upevnil vedení v čele šampionátu.