Konečné rozhodnutí tak padlo ještě dříve, než začala dnešní domluvená schůzka. Na ní měli architekt Petr Hrůša a ředitel Domu umění Rostislav Koryčánek prodiskutovat možné řešení sporu. - čtěte také Šéf Domu umění nechce na fasádu galerie lidovou tvořivost ve stylu 19. století
Architekt Hrůša, který s nápadem obrazu na fasádě přišel, s rozhodnutím rady nesouhlasí, ale akceptuje, že se jedná o rozhodnutí investora.
"Sgrafito bylo součástí celého konceptu, který je tím pádem narušený. Chtěl jsem jím připomenout klasické kořeny. Autorské právo ale proti městu uplatňovat nebudu," uvedl Hrůša.
Spokojený může být i ředitel Koryčánek, který s umístěním sgrafita nesouhlasil. "V dnešní době je to anachronismus, proč vracet dům určený pro moderní umění někam do 16. století? Navíc se nejedná o umění, ale jen o ozdobný prvek," sdělil Koryčánek.
Rozhodnutí se naopak velmi dotklo restaurátora a sochaře Michala Blažka, který měl sgrafito vytvořit.
"Je to politická cenzura umění na základě rozhodnutí kulturní komise. Navíc nechápu, proč bylo svoláno dnešní jednání, když už se město rozhodlo. Zatímco do teď kunsthistorici umění jenom vysvětlovali, pan Koryčánek se rozhodl, že jej nyní budou i ovlivňovat," neskrýval rozhořčení Blažek. Už se obrátil na právníka a nyní čeká, až mu město vypoví smlouvu.
S tím také souvisí náklady na návrhy a přípravu sgrafita, které bude muset město zaplatit. "Jedná se řádově o sto tisíc, které se teď vlastně vyhazují oknem," řekl Hrůša.
