Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stoletý Drásov: ze Siemensu putují elektromotory do Číny i Karibiku

  18:40aktualizováno  18:40
Letos na jaře oslavil Siemens v Drásově na Brněnsku sto let od zahájení výroby. Ředitel Ivo Pavelec zná podnik ještě z dob, kdy v 80. letech patřil pod Moravské elektrotechnické závody. Nastoupil tam hned po škole jako konstruktér a od roku 1991 firmu vedl. Později zmizel do světa, ale vrátil se, aby továrnu provedl hospodářskou krizí.

Ivo Pavelec stojí v čele drásovské továrny Siemens, která letos oslavila sto let od svého založení. Její elektromotory a generátory nyní putují do celého světa. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Vaše továrna zásobuje elektromotory a generátory celý svět. Kde všude je tedy drásovská stopa?
Generátory pro ropné plošiny končí v severní Evropě, hlavně v Norsku, pak v Číně a jihovýchodní Asii. Například zaoceánské dopravní společnosti Maersk jsme vybavili celou jednu řadu lodí. Společně s kolegy v Berlíně jsme osazovali třeba výletní loď Aidu, která jezdí v Karibiku. A zrovna teď tady vedle v hale dokončujeme generátory pro ropnou plošinu Ocean v Singapuru a další motory do Londýna pro pohon čerpání vody při záplavách z hloubky asi 80 metrů.

Dotazník

Rodina
Je ženatý, má dva syny.

V kolik jsem ráno v práci a v kolik z ní odcházím
Ráno bývám v práci v 8 hodin, odcházím přibližně mezi 18. a 19. hodinou.

Nejlepší a nejhorší rozhodnutí mého života
Platí pro obojí: Když jsem v roce 1991 souhlasil s pověřením řídit závod v Drásově.

Bez čeho se neobejdu
Bez rodiny, přátel, kamarádů, sportu...

Jak poznají moji zaměstnanci, že jsem opravdu naštvaný
Když se přestanu usmívat, ukončím diskusi nebo jednání. A nejvyšší stupeň je, když prověřím pevnost plochy stolu, u kterého sedíme.

Čím bych chtěl být v příštím životě
Asi si nevyberu. To spektrum je široké. Začíná domorodcem na nějakém ostrově v Andamanském moři a končí vinařem samozřejmě někde na jižní Moravě. Tak někde mezi tím.

Koho považuji za osobnost jižní Moravy
To je těžká otázka, na kterou nemám jednoznačnou odpověď. Prostě se mi taková osobnost nevybavuje.

Kde máte výrobky nejblíž?
Hlavně v lokomotivách nám toho po střední a východní Evropě jezdí spousta. Jakmile uvidíte novou nebo renovovanou dieselelektrickou lokomotivu, čerstvě natřenou, s největší pravděpodobností v ní bude náš generátor.

Jak vlastně váš závod přestál změnu režimu a divoká 90. léta?
První krok po revoluci byl, že jsme se osamostatnili od MEZ Brno. Pak nás prodali Siemensu v privatizačním balíku se závody v Mohelnici a Frenštátě. Určitá nejistota přišla, když bylo potřeba očistit portfolio. Výrobu nízkonapěťových motorů jsme předali do Frenštátu a zůstaly nám vysokonapěťové motory, které konkurovaly našemu závodu v Norimberku. Takže v Berlíně řešili, co s Drásovem - uzavřít, prodat nebo začít s vývojem nějakého nového produktu?

Co rozhodlo, že se Drásov udržel?
Kvalita našich lidí. V Berlíně se rozhodli, že nám dají šanci a postaví v Drásově novou halu, která bude dodávat komponenty do Norimberka a do Berlína. Drásov dostal na starost vývoj a výrobu nové řady generátorů. Původně jsme vyráběli maximálně 40 procent vlastních výrobků, zbytek byly komponenty. Časem se ten poměr úplně otočil, dnes je to 70 procent vlastních výrobků a 30 procent komponentů. V posledních letech jsme hodně rostli a daří se nám.

Takže jste nijak nepocítili ani světovou hospodářskou krizi?
Ale pocítili. A hodně. První vlna krize v roce 2008/2009 nás zasáhla těžce. V té době jsme byli výhradně orientovaní na lodní průmysl a ropné plošiny. Jiné výrobky jsme neměli. Od roku 2008 jsme ale výrazně investovali do vývoje a vyvinuli jsme nové řady strojů. Dneska už máme velice široké portfolio.

A vedení Siemensu souhlasilo jen tak?
Úplně jednoduše to nefunguje. Existují střednědobé a dlouhodobé vývojové plány, cestovní mapy, termíny a rozpisy, kdy a kolik prostředků se kam uvolní. My jsme začínali s investicemi už před krizí. Vrátil jsem se do Drásova před pěti lety a na tom portfoliu bylo vidět, že je velice úzce orientované. Takže jsme zahájili aktivity do různých směrů. Z Berlína jsme měli velkou podporu. Dohodli jsme se, do jakých projektů se pustíme a kolik nám na to uvolní peněz.

Odkud jste se před těmi pěti lety vracel?
Začínal jsem v Drásově hned po vysoké škole a byl tady do roku 1998. Pak jsem přešel do jiné divize Siemensu a rok a půl řídil jeden ze závodů v německém Bad Neustadt an der Saale. Odsud jsem se vrátil na osm roků do Mohelnice. A pak jsem si na dva roky zkusil, jak to funguje v jiném koncernu, konkrétně v Man Diesel ve Velké Bíteši. Tam vyrábí turbodmychadla. No a odtud už jsem se vrátil do Drásova.

V nejbližší době už se nikam nechystáte?
Nechystám. Mám tady co dělat.

Co to bude?
Od vedení jsme před dvěma lety dostali za úkol navýšit objem výroby na minimálně 100 milionů eur. V první fázi začneme se stavbou nové haly a do roku 2016 bychom měli postupně přijmout dalších 100 až 120 zaměstnanců.

Máte si z čeho vybírat, když potřebujete kvalifikované lidi?
Na konci první vlny krize jsme zažili dobu, kdy jsme potřebovali narůst skokově a to byl obrovský problém. Na základě systematické dlouhodobé spolupráce se školami jsme schopni stavy postupně navyšovat. Ale skokově těch lidí na trhu tolik prostě není.

Poskytují české vysoké školy dostatečné zázemí?
Nemůžu říct, že je to úplně ideální. Ale máme s fakultou strojní a elektro na VUT v Brně velice dobrou spolupráci. Jejich absolventi jsou na vysoké úrovni. Díky kolegům v Praze máme kontakty i tam a částečně v Plzni. Takže naše portfolio, co se týče univerzit, je dobře rozložené.

Tlačí na vás levná konkurence z Asie?
Hodně. Ale těžíme z toho, že máme velice silný vývoj. Know-how, které tu máme, není nikde v rámci Siemensu. Jsme schopni stavět speciální stroje, které neumí úplně každý, především na Východě ne. Nevyrábíme sériové produkty. Zákazník si objedná specifický stroj podle svých potřeb a my mu ho vyrobíme. Jen podklady k tomu nestačí, potřebujete lidi a jejich znalosti. Máme velice mladý personál, který se neustále učí. To proto, že jak jsme rostli, na trhu žádní hotoví vývojáři a konstruktéři pro tuto oblast nebyli. Devadesát procent lidí, které jsme nabírali do vývoje, jsou absolventi vysokých škol, hlavně brněnské techniky.

Napadá mě, když vyrábíte tak velké věci, jak to z Drásova po těch okreskách dostanete?
No, to je dobrá otázka. Větší stroje jsou všechny nadrozměrné náklady a musejí po silnici. Přes Brno na dálnici a pak většinou do Berlína na zkoušky a do přístavu.

Už se vám někdy takový "nadrozměr" někde zasekl?
Ne, zatím ne. Ale bohužel se to asi brzo stane. V Hradčanech se má rekonstruovat silnice, objížďka má jít tady kolem závodu. Jakmile sem pustí provoz z hlavní silnice, ucpe se to tu. Omezí nás to i ve výrobě, minimálně tím, že to zkomplikuje cestu zaměstnanců do práce.

Už jste někdy zkoušeli zalobbovat, aby vám postavili kousek dálnice nebo sjezd?
Nám by stačilo, kdyby opravili silnici mezi Drásovem a Čebínem. Žádali jsme o to. Oprava je plánovaná v rámci rekonstrukce silnice na Tišnov. Jenže pro naše účely by bylo potřeba tu silnici i trochu rozšířit. Když tady vyjede" nadrozměr" a potká osobní auto, už mají problém se vyhnout. A když potká nákladní auto nebo autobus, tak se nevyhnou vůbec. To potom couvá ten měkčí.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.