Vedoucí lékařka Úseku dárců krve ve brněnské fakultní nemocnici v Bohunicích...

Vedoucí lékařka Úseku dárců krve ve brněnské fakultní nemocnici v Bohunicích Simona Hohlová | foto: Marie Stránská, MAFRA

Když potřebuje kostní dřeň kojenec, hlásí se stovky dárců, říká lékařka

  • 4
Na přilákání nových dárců krve a kostní dřeně nejlépe fungují kampaně, které představí konkrétního pacienta. Jiní dárci přicházejí splatit krev, kterou dostal někdo z rodiny, přibližuje různé motivy Simona Hohlová, vedoucí lékařka dárcovského centra brněnské fakultní nemocnice v Bohunicích.

Jak velká část populace by ideálně měla chodit darovat krev?
Říká se, že ve vyspělé společnosti by to mělo být 4 až 6 procent lidí. V Česku jsou to tři procenta, takže ještě máme rezervy.

Stále slyšíme, že je dárců nedostatek, ale ráno u vás stála fronta až ven.
Není to nic výjimečného. Některé zprávy o nedostatku dárců a o tom, že nám je přetahují soukromá plasmaferetická centra, jsou možná trochu zavádějící, v Brně to nepociťujeme. V našem registru je dárců dostatek. Aktivních, kteří darují alespoň jednou za dva roky, máme asi dvacet tisíc.

Jak často se stává, že díky rozhodnutí jít darovat krev u dotyčného zjistíte vážné onemocnění?
Přibližně jednou za čtvrt roku odhalíme někoho, koho obratem pošleme na některé ze specializovaných oddělení – třeba na kliniku infekčních chorob kvůli žloutence typu C nebo na oddělení klinické hematologie.

Dárcovství kostní dřeně

  • V Českém národním registru dárců dřeně bylo ke konci února 70 tisíc lidí.
  • Počet dárců v registru při pražském IKEM (Český registr dárců krvetvorných buněk) - necelých 26 tisíc.
  • Celosvětově: 29,4 milionu.

Činnost českého národního registru od roku 1992:

  • Počet odběrů českých dárců: 621
  • Z toho pro pacienty v ČR: 425
  • Pro pacienty v zahraničí: 197
  • Počet odběrů zahraničních dárců pro pacienty ČR: 809

Kvůli čemu nejčastěji posíláte zájemce o darování po testech pryč?
Kvůli nízké hodnotě hemoglobinu. Častý problém je také nízká či vysoká hladina bílých krvinek, což může být známka infekce, nebo i to, že někdo před odběrem jí tučné - v takovém případě by krev nebyla kvalitní.

Nesnaží se někteří lidé zneužívat dárcovství k tomu, aby si ověřili, zda nejsou HIV pozitivní? Jinak se totiž za tento test platí.
Dárce podpisem stvrzuje, že se nechová rizikově. Pokud někdo přijde s touto pohnutkou, měli bychom být schopni to během pohovoru odhalit. Dárcovství není cesta k testování pohlavních chorob a dotyčný tím může ohrozit příjemce, když se dostane do takzvaného imunologického okna, kdy v sobě sice má infekci, ale v těle ještě nejsou vytvořeny protilátky. V tu chvíli to nezachytíme.

Když hledá dárce batole, chodí přihlášky po stovkách

Je někde napsáno, kolik litrů krve má být na skladě?
Nedá se to říct na litry. Optimálně máme ve skladu kolem 700 transfuzních přípravků s červenými krvinkami, zastoupení jednotlivých krevních skupin kopíruje výskyt v populaci. Asi 40 procent zásob tvoří skupina A, následuje 0, B a AB, které jsou zaokrouhleně v poměru 30, 20 a 10 procent.

Hypoteticky: kdyby byl sklad prázdný, za jak dlouho ho naplníte?
Průměrně uděláme sto odběrů denně, takže čistě teoreticky za týden. To se nám ale nikdy nestalo a nesmí se to stát. Expirace červených krvinek je 42 dní, hůře se pracuje s krevními destičkami, které procházejí už po pěti dnech.

Takže někdy kvůli destičkám voláte lidem, aby přišli co nejdříve?
Ano, někdy dárci voláme v sedm ráno, že ho potřebujeme ještě ten den. Zásobujeme nejen bohunickou nemocnici, kde je velká spotřeba, protože mají traumacentrum, porodnici, hematoonkologické a hemofilické centrum, ale i některé další nemocnice v Brně, na jihu Moravy a Vysočině.

Jaké typy kampaní na dárce zabírají?
Nejvíc funguje konkrétní případ nemocného člověka. Vidíme to i na vstupech do registru dárců kostní dřeně. Teď proběhla médii kampaň kolem nemocné osmiměsíční holčičky, která hledá dárce. Okamžitě vidím, že přihlášky do registru najednou chodí ne po desítkách, ale po stovkách, a z menších transfuzních stanic přijde naráz místo dvaceti vzorků 120.

Dívka se nabídla jako dárce kostní dřeně, už po roce se jí ozvali lékaři

Dál hraje velkou roli, když někdo v rodině dostal krev. Ať už jako onkologický pacient, nebo například po autonehodě. Příbuzní vědí, že dostal desítky transfuzí a chtějí to nějak splatit.

Jak často to pomůže právě tomu konkrétnímu nemocnému?
Někdy ano. Ale především noví dárci rozšíří registr a jsou k dispozici pro jiné pacienty, byť jejich původní motivace byla pomoci holčičce (darovat dřeň se podaří jen každému 120. člověku zapsanému v registru, pozn. red.).

„Dárcům neříkáme, že darují do ciziny“

Registry dárců kostní dřeně jsou v Plzni a Praze při IKEM. Jste jediná transfuzní stanice, která spolupracuje s oběma. Kolik lidí ideálně by mělo v registrech být, aby každý nemocný našel svého příjemce?
To nevím. Celosvětově je registrováno 29 milionů dárců kostní dřeně. Dva registry jsou české specifikum, vzájemně ale spolupracují. Český národní registr v Plzni má 70 tisíc dárců, IKEM necelých 26 tisíc. Loni jsme pro Plzeň zaregistrovali 660 nových dárců, což je skoro dvakrát tolik než v roce 2014.

Co když se v Česku nenajde vhodný dárce?
Když se nenajde v tuzemsku, oslovují se světové registry. Stejně tak se v těch našich vyhledávají vhodní dárci na žádost ze zahraničí.

Jak reagují potenciální dárci, když je vyberete? Neodradí je, že by měli darovat do zahraničí?
Nesdělujeme jim, odkud pacient je. Je pro ně nejdůležitější, že někomu pomůžou. Jindy pomůže dřeň třeba z německého registru našim pacientům. Vše probíhá anonymně. Až po letech někdy registry zprostředkovávají setkání dárce a příjemce, což je asi ta nejhezčí část, oba s tím ale musejí souhlasit.

Zažila jste, že by si člověk darování na poslední chvíli rozmyslel?
Od roku 2010, co tohle dělám, se to stalo snad jednou. Je fakt, že když někdo vstoupí do registru v osmnácti a po dvaceti letech přijde jako otec rodiny s hypotékou, začne mít starosti, co by se stalo, kdyby nastaly komplikace. Většinou ale převáží potřeba zachránit život.

Když už je shoda s pacientem a provádíme výběr dárce, v tu chvíli už by dotyčný měl vědět najisto, že do toho jde - bylo by komplikované, kdyby se schylovalo k transplantaci a najednou by si to rozmyslel.

Graf zobrazující, kam v roce 2015 putovaly krvetvorné buňky od Českých dárců.

Přemlouváte své okolí, aby darovalo krev?
Snažím se, staršímu synovi bude osmnáct, tak už ho motivuji. Když slyšel o hezkých sestřičkách, prohlásil, že přijde (smích). Mám spoustu kamarádů, kteří chodí darovat a je potřeba to šířit dál. Nábor dělám všude, kam přijdu, člověk tím zkrátka žije. Tuto práci od soukromého života neoddělíte.

Poslední rok se náboru intenzivně věnujeme a snažíme se zviditelnit třeba i skrze Facebook. Chceme, aby se registr omlazoval, protože nejdůležitější je mít koho k darování zvát. Jezdíme dělat přednášky do firem, někde mají společné darování skoro jako teambuilding.

Neuvažujete o mobilní jednotce, která by jezdila za dárci do firem?
Odběr krve a následné zpracování patří do výroby léčiv a má velmi přísná pravidla. Zajistit tohle v terénu je problém, i když to v nějakých situacích lze.