Svozil, bývalý ředitel základní školy v Deblíně a také respektovaný odborník na moderní vzdělávání dětí, připravuje novou vzdělávací instituci už dva roky. Inspiroval se programy ze Singapuru, Austrálie či Finska. „Jde o dvoujazyčnou školu fungující na principu takzvané laboratorní školy. Vychází z úzké spolupráce s univerzitami a dalšími institucemi zaměřenými na výzkum nebo experimentální výuku,“ popsal ředitel Svozil.
První dvě třídy po šestnácti žácích se otevřou ve školním roce 2016/2017. Brněnští radní už rozhodli, že proti nové škole nic nemají, a tak můžou její zakladatelé podat žádost o registraci na ministerstvo školství. „Půjde o bilingvní úplnou základní školu se zaměřením na jazyky, přírodovědu a informatiku,“ potvrdil mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.
„Zápis dětí se uskuteční v druhé polovině ledna a bude formou motivačního pohovoru,“ dodal ředitel Svozil.
Nová škola má už také budovu. Bude sídlit na Žerotínově náměstí v takzvaném Bílém domě, v prostorách Vyšší odborné školy zdravotnické, jež jsou několik let prázdné. Začal i nábor učitelů.
„Učitel je zde vnímán spíš jako průvodce vzděláváním. Budoucí učitelé se podílejí na formální i obsahové stránce školy, zároveň budou s žáky pracovat už po zápisu do prvních tříd,“ uvedl Břetislav Svozil.
Školné osm tisíc měsíčně
Koncept takzvané laboratorní školy její zakladatelé popisují jako v Česku sice ojedinělý, ale v zahraničí běžný. Podobná škola už funguje třeba při ČVUT v Praze.
„Vychází z respektu k individuálním potřebám každého dítěte. Vede žáky k tomu, aby si našli svoji strategii učení, plánovali a průběžně vyhodnocovali svůj učební proces,“ vysvětlil Svozil principy Open School Space.
Ve škole ale děti nebudou trávit čas jenom učením, v jejích prostorách bude i komunitní centrum nebo dětský prostor na podporu kreativního myšlení.
Rodiče ale budou muset do peněženek sáhnout hlouběji, než je běžné u jiných soukromých škol. Měsíční školné je přijde asi na osm tisíc korun, zaměstnanci univerzit budou platit méně. Počítá se i se stipendijním programem pro sociálně slabé děti.
„Na kolik vyjde vybudování školy, sám přesně nevím, ale vypadá to na jednotky milionů korun,“ řekl investor Chodák.
„Podobné školy, které mají za sebou nějakého většího sponzora, u nás existují. Jsou to ale starší projekty, jež jsou také jinak zaměřené. Našli bychom jich pět, možná deset. Ale rozhodně bych to nenazýval trendem,“ myslí si Tomáš Feřtek, odborný konzultant ve vzdělávání z nevládní organizace EDUin.
V Brně, kde působí nejvíc soukromých základních škol v Jihomoravském kraji, se Open School Space nepodobá žádná z nich.
Většina sice podporuje alternativní a moderní způsoby výuky, rodiče na nich ale platí výrazně menší školné. Pouze vzdáleně jí může konkurovat International School of Brno v Čejkovické ulici v městské části Vinohrady.
Tady studují v angličtině především děti cizinců či vysoce postavených manažerů nadnárodních společností. Mohou zde mimo jiné skládat mezinárodní zkoušky. Školné dvacet tisíc korun měsíčně je zřejmě nejvyšší v Brně.
V politice to nevyšlo
Jméno byznysmena Chodáka si Brňané mohou vybavit hlavně díky jeho jinému ambicioznímu projektu. Několik měsíců před loňskými komunálními volbami založil politické hnutí A co Brno?, které neskrývalo, že chce být na obecní úrovni konkurencí jiným podobným hnutím podporovaným podnikateli.
Chodák do svého politického projektu investoval několik milionů korun, přetáhl politiky z jiných stran a město oblepil billboardy. Aby ve volbách naprosto propadl.
Získal jen několik míst v zastupitelstvech městských částí, do velkého se nedostal vůbec.
Kolik přesně jej stálo neúspěšné hnutí, za které i kandidoval, odmítal prozradit. Od plánované školy si ale slibuje úspěch.
„Něco změnit ve školství je poměrně těžké. Ale věřím, že když začnu něco dělat, postupně se ke mně přidají další a budeme mít v Brně školství lepší, než je v České republice běžné,“ řekl s tím, že spoléhá na Svozilovu vizi.
„Známe se dlouho, byl to jeho nápad, on je tvůrce konceptu a já jej podporuji,“ dodal Chodák.
Sedmapadesátiletý brněnský milionář vydělal peníze především jako úspěšný spolumajitel technologické firmy Unis a dalších asi třiceti firem z oblasti informačních technologií, strojírenství či energetiky.
