Policejní lektor od čtvrtka do pátku přednášel o krizové komunikaci dvanácti zkušeným strážníkům, kteří nabyté vědomosti v příštích týdnech a měsících předají jako instruktoři dalším kolegům z řad městské policie.
"Polovina těchto nových instruktorů vzešla z Jednotky operativního zásahu, jejíž členové musejí vypjatým momentům čelit nejčastěji," uvedl mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem.
Existuje například seznam doporučených a nedoporučených slov, kterým by se strážníci měli při komunikaci se sebevrahem nebo únoscem řídit.
"Nikdy by například nemělo zaznít slovo problém, které dotyčnému připomíná, proč se do své situace dostal," popsal Ghanem.
Zakázané je i slovo "skončit to", které se nedoporučuje ani v pozitivním smyslu, například ve větě "pojďme to tady už skončit...".
"Rozhodně se nikdy nesmí přebírat dary, které chce sebevrah odkázat blízkým jako hodinky, řetízky a podobně. Nemělo by se také poukazovat na to, že činem bude někdo trpět. Možná právě proto chce dotyčný svůj čin spáchat," vysvětloval Ghanem.
Při rozhovoru s duševně nemocnými také není vhodné zmiňovat doktory. Mívají k nim totiž averzi. "Naopak lepší je místo 'já' a 'vy' používat 'my'," dodal mluvčí.
Výuka byla založená na příkladech z praxe a učební materiály popisují i reálné případy, kdy správně či špatně volená věta osudově ovlivnila další sled událostí. Před lety například policista řekl muži, který se chystal skokem spáchat sebevraždu: "Buď se na to vykašli, nebo skoč." Dotyčný skočil.
Kromě teoretické přípravy si strážníci vyzkoušeli i hrané scénky přímo před instruktorem. Dostali například oznámení, že v sedmém patře se člověk chystá skočit.
"Nic jiného o něm nevěděli. Nacvičenou komunikací proto měli zjistit, kdo je a jaké má potíže. A následně jej od sebevraždy odradit," popsal Pavel Šoba z brněnské městské policie.
