„Není to tak, že by se rodiče na obědech snažili ušetřit. Oni opravdu na to ty prostředky nemají. Po zaplacení nejzákladnějších věcí, jako je bydlení, jim zbude na měsíc poslední tisícovka,“ vysvětlila Jana Skopová, manažerka projektu Obědy pro děti, jehož cílem je právě dětem ze sociálně slabších rodin obědy ve školní jídelně platit z peněz od anonymních dárců.
Podobné projekty, které prostřednictvím transparentního bankovního účtu umožňují lidem přispívat na obědy těm dětem, jejichž rodiče si to nemohou dovolit, jsou teď v kurzu.
501 korunstojí podle statistik rodiče v průměru obědy za jeden měsíc na jihu Moravy |
Nejenže dětem zajišťují teplé jídlo, kterého se jim doma mnohdy ani nedostává, ale také díky němu už nejsou vyčleněny z kolektivu svých spolužáků o polední pauze.
Například na Masarykově základní škole v Brně jeden z chlapců až do čtvrté třídy nepoznal, jaké to je stát v jídelně frontu k výdejnímu okýnku. Teď se po několika letech jeho situace změnila.
Pomoc by potřebovalo víc dětí, soudí ředitel
On a další čtyři děti spolu se svými spolužáky mohou zasednout k jídelnímu stolu a dát si polévku, hlavní jídlo i salát. Škola se totiž zapojila do projektu Obědy pro školáky obecně prospěšné společnosti Světýlko. Ta pomáhá téměř devadesáti rodinám, ať už ve městech, nebo na vesnicích.
„Projekt Obědy pro školáky se začal rozbíhat na podzim roku 2013. Impulsem pro jeho zrod byl televizní pořad o školácích, jejichž rodiče jsou na tom finančně tak špatně, že jim nemohou zaplatit ani teplé obědy. Na jednu stranu nás samozřejmě těší, že projekt vzbudil takový zájem, na druhou stranu je skoro až děsivé, v jakých podmínkách některé děti žijí,“ řekla Alena Uhde z organizace Světýlko.
Kritéria pro příspěvky na školní obědy
|
Tato společnost jednotlivé školy oslovila. Každé z nich může nabídnout podporu maximálně pěti žáků. Jejich výběr nechala na vyučujících, protože ti mají o svých žácích a jejich zázemí nejlepší přehled. V září vybraným dětem zaplatila obědy na celý školní rok.
Peníze šly právě z transparentního účtu, na který může kdokoli přispět jakoukoli částkou, a také z různých charitativních sbírek společnosti Světýlko.
Brněnské školy se však shodují, že pomoc by potřebovalo více dětí. „Chtěli jsme zapojit více dětí než jen tři, ale chápu, že Světýlko má omezené prostředky, které muselo spravedlivě rozdělit i do jiných škol. Pak tu dokonce máme anonymního dárce. Ptal se nás, která rodina by potřebovala pomoci, my mu jednu poradili a on teď jejich dítěti platí obědy,“ uvedl Jiří Křenek, ředitel Mateřské a základní školy Brno, Milénova.
Problém rodičů-samoživitelů
Dalším 36 dětem v Jihomoravském kraji pomáhá již zmíněný, obdobně nazvaný projekt Obědy pro děti. Stojí za ním organizace Women for Women. Vznikl rovněž na podzim roku 2013 na základě reportáže. Celorepublikově díky němu obědvá o 1 021 dětí více.
„Naším partnerem jsou základní školy. Pokud si tedy rodiče nemohou dovolit platit dětem oběd, je nejlepší o projektu informovat školu. Ta nám pak pošle počet dětí, celkovou částku a stručný popis jejich životní situace a my ji vyhodnotíme,“ vysvětlila manažerka Skopová.
Podle jejích informací se tento problém týká hlavně rodičů-samoživitelů. Obědy pro děti zaručují podporu vždy do konce školního roku. Je to z toho důvodu, kdyby se náhodou situace rodiny zlepšila.
Tento nápad má poměrně velký úspěch a našel si příznivce, kteří pravidelně anonymně přispívají na dárcovský účet.
„Vždy jsem přispívala na děti, ale tenhle projekt mi přišel obzvláště smysluplný. Informace, že jsou rodiny, které nemohou zaplatit svým dětem oběd ve školní jídelně, a přitom se v mnoha případech nejedná o nezaměstnané nebo líné lidi, se mne dotkla. Určitě je to velká pomoc pro maminky samoživitelky, které zůstaly samy s několika dětmi a musí kromě nájmů zaplatit školkovné, učebnice,“ popsala své dojmy z projektu čtyřicetiletá Brňanka, která nechtěla uvést své jméno. Každý měsíc posílá obědy dvěma dětem.
