Děti v pondělí po dvou měsících usedly do školních lavic. Podle údajů krajského úřadu a Ministerstva školství jen do prvních tříd nastoupí v Jihomoravském kraji okolo 12 500 žáků. O 500 více než v minulém roce. Jejich počet pravidelně narůstá už několik let.
Učitelé a ředitelé tradičně absolvovali přípravný týden, mezi nezbytné povinnosti patří nakupování školních pomůcek pro prvňáky. Každému musí podle vyhlášky o základním vzdělávání darovat vybavení za minimálně 200 korun.
„Letos jsme poprvé požádali rodiče o příspěvek 300 korun. Koupíme téměř všechny pomůcky, kromě aktovky, pouzdra na tužky a přezůvek. Jako škola máme na nákup školních potřeb až dvacetiprocentní slevu,“ uvedla ředitelka Základní školy Otevřená v Brně-Žebětíně Dagmar Šenbergerová.
Zvýhodněná cena ale není jediným důvodem, proč se škola rozhodla kupovat stejné vybavení. Podle Šenbergerové si děti navzájem závidí, když má někdo třeba lepší vodové barvy s více odstíny.
Sociální rozdíly se mezi dětmi zvětšují, všímají si ředitelé škol
Ostatní oslovené brněnské školy peníze na nákup potřeb nevybírají a ani někteří rodiče nejsou z takového nápadu příliš nadšení.
„Kdyby to zavedli na škole, kam chodí moje děti, tak bych nebyla příliš nadšená. Ti mladší dědí věci po starších, takže ušetříme,“ řekla například Kateřina Štěpančíková z Brna.
Jana Slováčková z Vyškovska by chtěla předem vědět, jak jsou pomůcky nakoupené školou kvalitní.
„Jednou doneslo jedno z našich dětí ze školy barvičky, které dostalo zadarmo. Zelená se úplně rozlila, ještě si tím zašpinil a zničil oblečení. Nešlo to vyprat. Takže nakonec by se nám vyplatilo koupit osvědčené a kvalitní barvičky,“ podotkla Slováčková.
Někteří ředitelé brněnských základních škol si ale čím dál více všímají zvyšujících se sociálních rozdílů mezi dětmi.
„Někteří školáci jezdí třikrát za rok na dovolenou a jiní nemají v zimě ponožky v botách. Dodatečný příspěvek rodičů na pomůcky jsme zatím neřešili, letos jsme totiž dělali stavební úpravy na budově. To bylo náročné,“ tvrdí ředitel Základní školy Antonínská v Brně-střed Leopold Trněný.
Ředitel Základní školy Husova ve středu Brna Roman Tlustoš nevidí problém v tom, že by si děti záviděly zrovna školní vybavení. „Myslím, že se spíše dívají, jaký mají jejich spolužáci mobil nebo oblečení. Tužky a sešity pro ně nejsou až tak podstatné,“ poznamenal.
Ministerstvo pošle příští rok na pomůcky dalších 300 milionů
Sociolog Tomáš Katrňák z Masarykovy univerzity potvrzuje, že propast mezi chudými a bohatými se neustále zvětšuje. Jedním z hlavních důvodů jsou podle něj zvyšující se ceny základních potřeb a potravin.
„Chudí za nákup nezbytných věcí k životu utratí veškerý příjem, protože se neustále zdražuje. Na nic jiného nemají peníze. Těm bohatším ještě zbývá rezerva, mohou třeba investovat,“ míní Katrňák.
„To může mít za důsledek rostoucí extremismus. Lidé jsou nespokojení a chtějí to nějak vyjádřit,“ poukázal ještě sociolog.
Nejhůře jsou na tom podle něj matky samoživitelky, které nemají peníze na nakupování drahých školních pomůcek.
V příštím roce se jim možná trochu uleví. Ministerstvo školství právě na nákup školních pomůcek pošle školám dalších 300 milionů korun.
