Dostat přidáno by měl asi o 1 500 až 1 800 korun hrubého. "Ještě tu částku v tuto chvíli neznám přesně," doplnil.
Časově neomezený protest zahájil osmapadesátiletý František Kučera loni v říjnu. To prý již vyčerpal všechny zákonné možnosti, jak docílit zvýšení platu, který nepřesáhl po letech 12 200 korun hrubého. Za poslední tři roky se mu zvedl jen o 78 korun.
Kučera uspěl nejen díky ojedinělé formě protestu, ale hlavně díky tomu, že se vláda - na niž dlouhodobě tlačily odbory - nedávno rozhodla zrušit základní tabulku v systému tarifních platů státních zaměstnanců.
Do základní tabulky patřili například nepedagogičtí pracovníci škol, zaměstnanci v kultuře a nezdravotnický personál ve zdravotnictví. "Tímto krokem se jim zvýší jejich tarifní plat," řekl nedávno ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
Mzda dotyčným zaměstnancům vzroste od dubna o zhruba čtrnáct procent a nadále již budou zařazeni pouze do dvou stupnic platových tarifů místo dosavadních tří.
Jako jednoznačný úspěch hodnotí nařízení vlády předsedkyně krajské odborové rady pracovníků ve školství Růžena Šalomonová. "Je to krok správným směrem, nepedagogičtí pracovníci si to zasloužili už dávno. I stávka pana školníka v tom sehrála určitou roli. Byl to totiž docela zajímavý a neobvyklý protest v našich končinách - na půl roku se vzdát platu," podotkla šéfka krajských školských odborů.
Zatím však podle Šalomonové není zcela vyhráno. Stát totiž dal na navýšení platů v rámci rozvojového programu 300 korun na jednoho nepedagogického pracovníka na měsíc. A rovněž tak stejně vysokou nenárokovou částku.
"To je ale málo, protože průměrné čtrnáctiprocentní zvýšení dělá samozřejmě daleko víc. Takže školy budou zbytek muset vzít odjinud a ty peníze přesunout," popsala Šalomonová.
Od škol budou odbory chtít, aby nyní vyčíslily, kolik vlastně musí na navýšení platů samy doplácet. "A pak budeme požadovat, aby nám to ministerstvo doplatilo. Protože proč mají dostat nepedagogové přidáno na úkor někoho jiného?" dodala šéfka krajské odborové rady.
