Na Špilberku skončila rekonstrukce jižního křídla.

Na Špilberku skončila rekonstrukce jižního křídla. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Brněnský Špilberk omládl. Moc mu to nesluší, soudí architekti

  • 30
Zasazením poslední cihly skončila ve čtvrtek další z etap rozsáhlé rekonstrukce brněnské chlouby - hradu Špilberk. I když zdaleka není všem opravám konec, v poslední květnový den se jižní křídlo hradu otevře i pro veřejnost. Lidé se mohou těšit na nové výstavy. Ne každému se však rekonstrukce líbí.

Náklady na "jižní rekonstrukci" se vyšplhaly na 150 milionů korun. Za posledních 25 let oprav brněnské dominanty už částka dosáhla jedné miliardy.

Názory odborníků na čtvrt století trvající rekonstrukci se přitom různí. Fakt, že každá část hradu zobrazuje jinou etapu české historie, jedni kritizují, druzí vidí v rozmanitosti architektury krásu a odraz českých dějin.

Rekonstrukcí se prostory jižního křídla navrací do období okupace, tedy 40. let 20. století, kdy se na hradě nacházela kasárna německého wehrmachtu.

"Rekonstrukce bude významná především do budoucna. Architektura z období wehrmachtu a nacismu nemůže za to, že byla zneužita," vysvětlil náplň rekonstrukce odborný garant z Národního památkového ústavu Zdeněk Chudárek.

Ten na opravy "Špilasu" zároveň již více než dvě dekády dohlíží. Právě způsob celkové rekonstrukce hradu se stal již několikrát terčem kritiky.

"V západní Evropě se u projektu rekonstrukce sejde plno zajímavých návrhů, každý architekt se rád předvede. U nás to prostě někdo rozhodne sám nebo se vybere nejlevnější řešení. To je v obou případech špatně. Navíc u tak velkého projektu, jako je Špilberk," prohlásil brněnský architekt Ondřej Stehlík.

S nekoncepční rekonstrukcí hradu jako celku nesouhlasí ani brněnský architekt Karel Kuča. "V případě Špilberku se od počátku domnívám, že se k rekonstrukci přistoupit nemělo," říká Kuča. Za problematické považuje i působení Národního památkového ústavu.

"Pokud je jeden člověk současně autorem a v podstatě i schvalovatelem, je to nestandardní. Inženýr Chudárek tuto akci dosud nepublikoval ani v odborném časopisu Zprávy památkové péče i přes to, že k tomu byl ze strany časopisu opakovaně marně vyzýván," dodal Kuča.

Památkář Chudárek, který po celou dobu na rekonstrukci hradu dohlíží, za podobou "jižní přestavby" i přes mnohé výtky stojí. "Nasadili jsme zde vysokou památkovou laťku," tvrdí.

Spousta nových objevů

Rekonstrukce jižního křídla, která začala před více než dvěma roky, přinesla i zajímavé archeologické objevy. "Naprosto překvapivý byl nález zbytku měděného plechu, ze kterého byly vystříhávány takzvané mincovní střížky. Ty sloužily k ražení falešných mincí," přiblížil nálezy ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian.

Rekonstrukce Špilberku

V nově otevřených sálech hradu se mohou návštěvníci těšit na řadu výstav či stálých expozic. "V prvním a druhém patře nově zrekonstruovaného křídla mohou příchozí zhlédnout například stálou expozici novodobého výtvarného umění či výstavu Orbic Pictus - Krystalíza her věnující se odkazu J. A. Komenského," přiblížil výstavní program Ciprian.

Brány otevře i nové turistické informační centrum včetně prodejny suvenýrů či nová venkovní divadelní scéna.

Jižní rekonstrukcí opravy Špilberku nekončí. "Zbývá ještě provést rekonstrukci východního přístavku nad severovýchodním bastionem, hospodářského zázemí pod severní terasou a vodojemů vestavěných ve východním bastionu," přiblížil podobu dalších úprav primátor města Roman Onderka.

Dlouhodobé diskuse se vedou i nad výstavbou lanovky. Ta by ulehčila především rodinám s dětmi či starším návštěvníkům, pro které je kopec na "Špilas" nepřekonatelnou překážkou.

"Lanovka je spíše takové zbožné přání. V horizontu pěti let je jistě nereálná. Především kvůli tomu, že je park nově zrekonstruovaný, není zatím výstavba možná," objasnil situaci Ciprian.