Pasáž Jalta je jednou z nejstarších pasáží v Brně.

Pasáž Jalta je jednou z nejstarších pasáží v Brně. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Brno smění parcely u bohunického kampusu. Jalta II, bouří se opozice

  • 14
Kvůli stavbě atletické haly u bohunického kampusu se město dohodlo na výměně pozemků se společností CD XXI. Patří bývalému zakladateli firmy A Plus, která kampus projektovala. Podle opozice je transakce za 85 milionů korun pro Brno nevýhodná.

V Brně se schyluje ke směně desetiletí a patrně i slovní bitvě na příštím zastupitelstvu, které o ní bude jednat. Vedení města se dohodlo s firmou CD XXI, že mu přepustí své parcely pod plánovanou atletickou halou v oblasti univerzitního kampusu v Bohunicích.

Za to společnost získá čtyři městské pozemky v různých částech města a pavlačový dům v centru. Parcely v Bohunicích o rozloze téměř 17 tisíc metrů čtverečních znalci ocenili na necelých 80 milionů korun. Nemovitosti města o pět a půl milionu výše, které CD XXI doplatí.

Blíží se tak největší směna od roku 2006, kdy Brno získalo palác Jalta na Dominikánském náměstí za 78 milionů korun, ale zároveň přišlo o atraktivní domy a parcely. A už dnes se ozývají hlasy, jež před chystaným krokem varují. Podle nich se jedná o velmi dobrý obchod, rozhodně ale ne pro město.

Jalty se nemohlo město dlouho zbavit

„Radní se zbytečně nechali zatlačit do kouta. Pozemky v Bohunicích jsou v územním plánu určené pro sport. Jinak se využít nedají. Karty, které má CD XXI v ruce, nejsou zase tak vysoké,“ tvrdí zastupitel za ČSSD a bývalý majetkový náměstek primátora Oliver Pospíšil.

Směna pozemků kvůli hale

Od společnosti CD XXI Brno získá pozemky mezi kruhovým objezdem a ulicí Netroufalky o rozloze 16 605 m2 pro výstavbu atletického centra – haly Campus. Cena: 79 704 000 Kč.

Parcely vymění za pozemky:

  • při ulicích Masná a Zderadova, v oblasti Trnitá, rozloha: 2 227 m2, cena: 11 135 000 Kč (s DPH)
  • v oblasti Ponava, ucelený průmyslový areál mezi ulicemi Staňkova, Dělostřelecká, Střední a U Červeného mlýna, rozloha: 9 077 m2, cena: 49 200 000 Kč
  • v Bystrci a Starém Lískovci pod prodejnami Albert nebo sloužící jako manipulační plochy, rozloha: 4 122 m2, cena: 12 624 536 Kč
  • v ulici Leitnerova v centru Brna i s pavlačovým řadovým domem s devíti nájemníky, cena: 12 200 000 Kč. Celková cena: 85,5 milionu Kč

Společnost CD XXI městu doplatí 5,5 milionu korun.

Podle něj by město udělalo lépe, kdyby alespoň na dvě ze směňovaných lokalit vypsalo soutěž.

„To není výprodej prošlého zboží. Minimálně pozemek na Ponavě, který znalci ocenili na zhruba 50 milionů, leží v rozvojové lokalitě mezi Staňkovou a Dělostřeleckou ulicí. Jde o ucelený areál na lukrativním místě o rozloze kolem devíti tisíc metrů čtverečních. Totéž platí také o parcelách s rozlohou přes dva tisíce metrů mezi Masnou a Zderadovou ulicí. Podle znalců mají však cenu jen 11 milionů korun. Město se zbavuje velmi cenného majetku. Případ připomíná scénář z roku 2006, kdy Brno nevýhodně získalo palác Jalta,“ upozornil Pospíšil.

Tehdy město vedené ODS měnilo s podnikatelem Miroslavem Lekešem. „Přišlo třeba o dům U Raka, ale i další parcely v Masarykově ulici, kde pak vyrostly atraktivní bytové domy. Kdyby tenkrát jednotlivé objekty prodalo, dostalo by za ně mnohem víc,“ dodal. Zchátralé Jalty se pak navíc Brno dlouho nemohlo zbavit, prodalo ji až loni na podzim za 101 milionů korun.

Náměstek: Jsou to nepotřebné pozemky

S tím, že „bohunická“ směna bude stejně nevýhodná, nesouhlasí současný náměstek pro majetek Richard Mrázek (ANO). Ze strany města prý nejde o lukrativní parcely.

„Když se výměna řešila, nabídli jsme je jako nepotřebné. Pozemek u Masné je dlouhodobě nevyužívaný a město s ním nemělo žádné záměry. Další dva leží pod prodejnami Albert a ty bychom těžko prodávali. Na Ponavě jde o průmyslový areál, který je v pronájmu. K výstavbě je navíc nutná změna územního plánu. Diskutovat se dá možná o domě v Leitnerově ulici, ale i ten potřebuje opravu,“ uvedl Mrázek.

Řadový pavlačový dům, který ústí do Pekařské ulice, nyní obývá devět nájemníků. Město se jim podle potřeby postará o náhradní byty.

Majitelem firmy CD XXI je Jaromír Černý, jeden ze zakladatelů architektonické společnosti A Plus. A že pozemky vlastní, není náhoda. Firma A Plus totiž u projektu bohunického kampusu stála od samého začátku. Parcely skupovala už v 90. letech a vložila je právě do CD XXI, která je spravovala a dále směňovala s Masarykovou univerzitou i po dohodě s ní.

„Byly tam velmi složité majetkové vztahy a restituce. Univerzita potřebovala území scelit a po stránce majetkové vyčistit. Protože jsme u projektu kampusu byli od počátku, ujali jsme se toho. Dnešní směna rozhodně není obchodem století. Mohli jsme pozemky rozprodat a dnes by na nich stály například tenisové či jiné haly. Nám jde ale o dokončení projektu,“ řekl Černý.

S jeho slovy souhlasí i bývalý rektor Masarykovy univerzity a dnešní poslanec Jiří Zlatuška (ANO), který stál v čele školy v letech 1998 až 2004. Podle něj se stavba kampusu plánovala už od 60. let minulého století.

„Můj předchůdce Eduard Schmidt se snažil u pozemkového fondu zajistit pro Masarykovu univerzitu pozemky, ale neuspěl, protože jsme byli státní instituce a nemohli jsme je získat. Proto se domluvil s A Plus na směně, aby nedošlo k rozdrobení a jejich převodu na jiné vlastníky. V době mého nástupu měla tedy asi polovinu parcel A Plus, druhou Fakultní nemocnice Brno. I s tou se pak dohodla směna,“ vysvětlil Zlatuška.

A Plus se pak stala vítězem architektonické soutěže na projekt kampusu a namalovala i multifunkční halu pro 12 tisíc lidí, která tam měla vzniknout už v roce 2012.

„Dovedli jsme to až k územnímu rozhodnutí, ale pak město ztratilo zájem. Na stejném místě teď vznikne atletická hala, ale v menším provedení – pro dva tisíce lidí,“ poznamenal Černý, který před časem ze společnosti A Plus po dohodě s novým majitelem odešel, CD XXI však řídí dál.

Ta si pozemky pod budoucí halou, o něž nyní město stojí, zajistila výměnou s Masarykovou univerzitou v letech 2004 a 2016 a nákupem od restituenta – parcelu o rozloze 1 900 metrů čtverečních koupila za 9,5 milionu korun loni v dubnu od rodiny Kohnových.

O směně by měli rozhodnout zastupitelé 31. ledna. Pokud projde, vyhlásí město soutěž na to, kdo halu za 300 milionů korun postaví a obstará si i územní rozhodnutí a stavební povolení. „Chceme vše co nejvíce urychlit a zkrátit přípravnou fázi. Začít stavět bychom mohli tak zhruba za rok,“ věří náměstek Mrázek.