„Smrž je považován za dražší houbu. Je chuťově výborná, vzácná a není moc vidět, protože je tak barevně vyvedená, že splývá například s listím. Navíc je malá, takže se při jejím sběru musíte pořádně nachodit,“ přibližuje mykolog Radomír Němec.
Poslední dobou ovšem nález smrže přestává být raritou. „Měli jsme s dětmi bojovou hru v lese, když manžel našel jednoho. Rozhlédl se, a kolem bylo padesát dalších,“ popisuje Helena Studená z Brna.
Za nezvyklou houbou přitom není nutně třeba podnikat výpravu do lesa. Objevuje se i ve městech, a to díky mulčovací kůře, která v parcích a zahradách zlepšuje estetický dojem a zároveň brání růstu plevelu.
„Smrž vytváří každý rok znovu houbová vlákna. Rozkládá odumřelou hmotu, aby si z ní vzal živiny, a mulčovací kůra je ideální substrát pro růst houbových vláken,“ popisuje Němec.
Nález smrže může přinést nejen gurmánský zážitek, ale také slušný profit. Cena za kilogram se pohybuje od 400 korun do tisícovky, sušená houba však může stát až desetinásobek.
V jarním období se daří i dalším houbám. „Na Znojemsku nyní například perfektně rostou čirůvky májovky, které na loukách vytváří takzvané čarodějné kruhy, nebo závojenky podtrnky, které se nachází u kořenů růžovokvětých dřevin, jako jsou švestky nebo meruňky,“ sděluje Němec.
