Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dnes pohřeb, zítra koncert. Brno řeší, jak využít síň od autora Ronda

  2:02aktualizováno  2:02
Podlahy prorostlé trávou, děravá střecha, opadané obložení. Chátrající a nevyužívaná smuteční síň v Brně-Židenicích by mohla zase začít sloužit. A nově nejen k obřadům. Město si pohrává s myšlenkou galerie či koncertního sálu. Před čtyřmi lety ji přitom chtělo zbourat.

V současnosti jsou vitráže od Miroslava Netíka, které zakrývaly katafalk židenické obřadní síně, z větší části zničené vandaly. | foto: Michaela Dvořáková

Funkcionalistické dílo architekta Ivana Rullera, který vetkl podobu i hokejovému Rondu, sloužilo svému účelu pouhých 24 let. Od ledna 2007 je budova zakonzervovaná a obehnaná plotem, aby ji neničili vandalové a nerozkrádali bezdomovci.

Do oprav cenného objektu, kam svá díla umístili i výtvarníci jako Olbram Zoubek či Valér Kováč, město jako majitel žádné peníze nikdy nedalo, a to ani aby ji provizorně zabezpečilo. Před čtyřmi lety dokonce rozhodlo o jeho zbourání.

Fotogalerie

Z demolice nakonec díky aktivitě zástupců židenické radnice sešlo, přestože pokus o prohlášení síně za kulturní památku nebyl úspěšný.

Město si nechalo zpracovat analýzy, které ukázaly, že budovu zřejmě nepůjde uživit jen pro účel pohřebnictví. Náměstek brněnského primátora Martin Ander (SZ) proto chce do konce letošního roku radě města předložit zpracovaný návrh toho, k jakému dalšímu účelu mimo obřadů by síň mohla po opravě sloužit.

„Nelze očekávat, že se zájem o pohřby bude zvedat. Lidé od nich často upouštějí z finančních důvodů. Stávající síně dle našich informací mají dostatečné kapacity,“ řekl iDNES.cz Ander (SZ).

Smuteční obřad si každoročně zaplatí stovky pozůstalých v síni u Ústředního hřbitova, část se jich koná také v menších prostorách v Líšni.

„V Židenicích řešíme možnosti jiných aktivit, které by nebyly v rozporu s pietní atmosférou místa. Zvažujeme využít jeho potenciál v turistickém ruchu. Místo by se mohlo například stát součástí brněnských architektonických stezek, kdy by část provozních příjmů tvořil zisk z prohlídek,“ doplnil náměstek.

Ve hře jsou ale i jiné typy obřadů či společenských příležitostí. „Jako třeba komorní koncerty či galerie. V Česku se o podobné skloubení účelů zatím pokusili akorát v Praze, v zahraničí je to běžnější,“ podotkl Ander s tím, že nyní nevylučuje ani případný vstup soukromého subjektu.

Část výzdoby se ztratila, část je zničená

Židenická radnice letos na opravu získala 1,3 milionu korun dotaci z fondu na snížení energetické náročnosti veřejných budov. „Město by ale bývalo muselo investovat dalších zhruba deset milionů, což byl nepoměr, takže jsme peníze nevyužili,“ vysvětlil židenický místostarosta Petr Kunc (TOP 09), který se ve věci angažuje.

Žádost se chystají aktualizovat a podat v nové výzvě znovu na jaře, od čehož si slibují vyšší sumu. „Pokud se nám ji podaří úspěšně využít a vyměnit díky ní i systém potrubí, odhadujeme další hrubé náklady na rekonstrukci na 16 až 18 milionů korun,“ dodal.

Smuteční síň v číslech

Budova obřadní síně vznikla na přelomu 70. a 80. let, otevřena byla v roce 1983 a svému účelu sloužila do roku 2007. Od té doby chátrá a v roce 2011 byla navržena její demolice, ač nevykazuje zásadní statické poruchy.

Svými výtvarnými díly objekt opatřili třeba Jiří Fusek, František Navrátil, Miroslav Netík, Valér Kováč či Olbram Zoubek.

Autor Ivan Ruller projektoval či se podílel na vzniku projektů i dalších brněnských dominant, haly Rondo, Janáčkova divadla či budovy Ingstavu.

Spolu s uzavřením síně odvezli část hodnotných výtvarných děl do depozitáře, část je zničená, třeba vitráže od Miroslava Netíka leží v prostorách katafalku vytrhané na zemi.

„Sám objekt nese stopy neodborné práce v takzvaných akcích Z, kdy nebyly dodrženy technologické postupy a byl podceněn stavební dozor. Další věc je totálně zanedbaná údržba,“ objasnil důvody krátkého fungování budovy stavař a vysokoškolský profesor Josef Chybík.

Někteří viní ze špatné údržby správce budovy. „Opravy jsme nárokovali už deset let před uzavřením, ale město požadavek zhodnotilo jako nerentabilní,“ ohradil se mluvčí hřbitovní správy Marek Šamšula.

Celkové náklady, včetně těch na obnovu výtvarných děl, se odhadují na více než třicet milionů korun. Podle Andera však rada prostředky na přípravu projektu a projektové dokumentace neuvolní dřív, než bude jasné, jaké bude mít budova využití.

Židenice jsou podle Kunce v budoucnu ochotné se podílet na nákladech na provoz stavby. Plány konzultují i s projektantem smuteční síně.

„Pomáhám, co mi síly stačí. Jakékoli využití, které zachová patřičnou pietu toho místa, bude skvělé. Téměř vše by mělo jít vrátit do původního stavu, když se to nechalo tak nepochopitelně zchátrat. Mohlo by se tam prezentovat funerální umění, náhrobky či hudba,“ uzavřel autor Ivan Ruller. Kdo je podle něj konkrétním viníkem devastace, říct nechtěl.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.