Protože ten den pršelo, neměli stavbyvedoucí a mistr pro své muže práci. Nakonec se rozhodli nechat je odstranit bednění na betonáži budovy. Zdivo v nedokončené budově však nevydrželo.
V místě dnešního foyer se propadl nejen strop, sesunuly se zde i opěrné sloupy a stěny. Zavalily nejen zkušené dělníky, ale i mladé učně, kteří pracovali o patro níž.
Sedm mrtvých
Pět dělníků se podařilo zachránit, přestože byli z betonové změti vyproštěni s vážnými zraněními. Sedm jejich kolegů však zemřelo.
Většina mužů, kteří zůstali v ruinách budovy pohřbení, byli učni.
Proč budova spadla, zůstalo dodnes nevyjasněno. Podle některých odhadů byl beton provlhlý. Znalci nakonec doporučili zastavit trestní řízení.
Chyba byla podle nich právě v předčasném odbednění novostavby. Podle jejich zjištění navíc nikdo nenařídil vyzkoušet zralost betonu před tím, než dělníci odstranili bednění, které drželo strop.
"Pokud vím, nakonec nebyl nikdo potrestán. Otázku, kdo za to může, si všichni přehazovali jako horkou bramboru. Jednou za to mohli projektanti, jednou zase někdo jiný," řekla bývalá ředitelka kulturního střediska Omega Dana Zahradníčková.
Viníci při nehodě zahynuli
Podle znalců za nehodu mohli stavbyvedoucí a mistr odborného výcviku zdění příček Jan Urban. Oba muži však v troskách zahynuli, vyšetřovatelé proto trestní stíhání zastavili.
Během půl roku po tragédii byl vypracován nový projekt. "Finišovalo se v rámci socialistického závazku. Pokud vím, postavily se pak ohromně silné zdi. Celá stavba se předimenzovala, aby nespadla znovu," vysvětlila Zahradníčková.
Případem se zabývala také Česká televize v rámci série dokumentárních pořadů pod názvem Osudové okamžiky.
Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století byla kinokavárna velmi moderním a pokrokovým počinem - jediným svého druhu ve městě. V její budově totiž bylo první kino s občerstvením v Brně.
Kinokavárna patřila do komplexu kulturního střediska Omega. V její restauraci se už o tragédii neví. "Nikdo se nás na to neptá. Na webových stránkách nějaké informace máme, ale lidé se o to příliš nezajímají," řekl vedoucí provozu Aleš Němec.
Kulturní dům na náměstí SNP prošel naposledy velkou opravou před necelými třemi lety. Rekonstrukce stála zhruba třiadvacet milionů korun a zahrnovala statické zajištění, výměnu oken i zateplení objektu.
