Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zvěčněný Jan Skácel bude básnit o modrém portugalu na svahu Špilberku

  13:06aktualizováno  13:06
Brněnský magistrát hledá autora sochy básníka Jana Skácela, která má stát poblíž Pellicovy ulice. Má dvě základní podmínky – socha nesmí být abstraktní a její součástí musí být verše ze Sonetu o lásce a modrém portugalu.

Moravský básník Jan Skácel. | foto: Jef Kratochvil

Kašna, pítko, ulice, pamětní deska. K těmto brněnským objektům připomínajícím moravského básníka Jana Skácela přibude ještě socha. Doplní tak tři už vzniklá díla z projektu Sochy pro Brno. Město hledá jejího autora v soutěži, o vítězném návrhu se rozhodne po prázdninách.

Skácelova socha vyroste na jižním svahu pod Špilberkem v blízkosti ulice Pellicova, bude vytvořená ve figurálním pojetí a z materiálu jiného než je bronz. Součástí skulptury musí být úryvek textu z umělcova Sonetu o lásce a modrém portugalu „Dozrál vinohrad, pod tíhou hroznů čas se sklání“.

Zastupitelé se tak předem brání například abstraktnímu zpracování. „Dílo má viditelně a jasně odkazovat k této brněnské osobnosti bez potřeby nějakého hlubšího zamyšlení nad abstraktním uměním,“ vysvětlil mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.

Jedna abstraktní socha už přitom součástí projektu Sochy pro Brno je. Netradičně ztvárněný anděl výtvarníka Václava Fialy stojí na urnovém pohřebišti Ústředního hřbitova.

„V dnešní ‚mnohonázorové‘ době jsem nechtěl volit pouze klasickou křesťanskou symboliku, jakou je například kříž, a proto jsem vytvořil dílo abstraktní,“ objasnil dříve svůj autorský záměr umělec s tím, že inspirací mu byla právě jedna z básní Jana Skácela.

Primátor Roman Onderka měl při uvádění projektu Sochy pro Brno představu, že za 10 let vyroste v Brně každý rok jedno dílo. První tři roky se dařilo neoficiální harmonogram naplňovat.

Od roku 2008 vyrostl nad Redutou malý nahý Mozart výtvarníka Kurta Gebauera, následovala jej Pocta Edisonovi od Tomáše Medka v podobě trojice žárovek na Malinovského náměstí. Naposledy díla doplnil už zmiňovaný Fialův anděl.

Socha Mozarta v Brně

Socha Mozarta v Brně

Žárovky na Malinovského náměstí v Brně.

Žárovky na Malinovského náměstí v Brně.

Návrh na Skácelovu sochu ale přišel až po tříleté pauze. „Sochy pro Brno jsou otevřeným projektem bez pevného časového rámce. Zhotovení jednotlivých děl je mimo jiné odvozeno od objemu uvolněných finančních prostředků pro oblast kultury,“ uvedl mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.

Jošt přijede příští rok na podzim

Mimo projekt Sochy pro Brno vznikají ve městě i jiné plastiky. Mezi nejkontroverznější patří jezdecká socha moravského markraběte Jošta Lucemburského.

Nejdřív se v prvním kole výběrového řízení vůbec nepodařilo vybrat některý z návrhů, ze druhého kola uspořádaného jako veřejnou anketu zase vzešel vítězně koncept, se kterým nesouhlasili někteří akademici.

Členům občanského sdružení Moravskoslezská akademie pro vzdělání, vědu a umění vadilo především to, že nebere v úvahu skutečný vzhled moravského politika ani proporce reálného koně. Odkazují tím na neúměrně dlouhé nohy zvířete.

Socha nicméně vzniká. Bronzový kůň i jezdec jsou momentálně v dílně Jaroslava Róny. Na Brňany jdoucí po Moravském náměstí by měli shlížet už příští rok na podzim.

Emoce vzbudil také památník židovským a romským obětem holokaustu od akademického malíře Daniela Václavíka. Proti návrhu protestovali někteří architekti, například Lubomír Hruška, který upozornil na to, že se nápadně podobá památníku policistům padlým ve službě v americké Minnesotě.

I tento případ však oživil debatu, kdo by měl sochy pro veřejná prostranství vybírat. „Hlavní slovo by měli mít nezávislí odborníci, jež ve městě žijí nebo k němu mají blízký vztah. Rozhodnutí by měla předcházet náležitá diskuse zahrnující široké spektrum názorů. I když třeba na odboru kultury je řada lidí, kteří se v dané problematice orientují, opravdu si nemyslím, že by o tom měli rozhodovat politici a úředníci magistrátu,“ prohlásila ředitelka Domu umění Terezie Petišková.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.