Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Básník Skácel hledí na svůj kostel. Sochu vytvořil sochař z tisíců trubek

  15:25aktualizováno  15:25
Jako poctu moravskému básníkovi a spisovateli Janu Skácelovi byla na jižním svahu Špilberku odhalena jeho socha. Jejím autorem je akademický sochař Jiří Sobotka. V záplavě žlutavého listí jsou stříbřité odlesky několika tisíců nerezových trubek, ze kterých je umělecké dílo vytvořeno, vidět už z dálky.

Socha básníka a spisovatele Jana Skácela pod brněnským Špilberkem. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Na klikatých stezkách v parku pod Špilberkem, na nichž se člověk snadno ztratí, je socha dobrým záchytným bodem.

Fotogalerie

Básníkova tvář je obrácena k městu, aby zájemci mohli shlížet na historické centrum Brna skrz trubky jakoby Skácelovýma očima. Symbolicky také na gotickou baziliku Nanebevzetí Panny Marie, o níž Skácel napsal báseň Malá recenze na královnu.

„Napřed jsem měl představu, že se bude možné dívat pouze jeho očima, pak jsem se však rozhodl udělat průhlednou celou tvář, a tak došlo na trubky,“ vysvětluje vznik sochy Sobotka.

Kladení vrstev připomíná výtvor z 3D tiskárny

Práce na více než dvoumetrové soše trvala zhruba devět měsíců. „S touto metodou jsem pracoval poprvé, a tak nastala při práci spousta dílčích problémů,“ komentuje autor. Kladení jednotlivých vrstev připomíná výtvor z 3D tiskárny, avšak Sobotka sochu vyráběl ručně. „Měl jsem sádrovou formu stejné velikosti, na kterou jsem potom formoval jednotlivé vrstvy trubek, následně se sádra dala pryč a vznikl portrét,“ dodává. Podstavec sochy tvoří vračanský vápenec obložený kamenem, do něhož je na každé straně vryto jedno ze slov krajina, ticho, dětství a smrt.

Jan Skácel

Narodil se ve Vnorovech na Hodonínsku, ale většinu svého života strávil právě v Brně, kde také zemřel. V roce 2002 mu bylo posmrtně uděleno čestné občanství města.

„Kdo zná Skácelovo dílo, tak ví, že to nejsou jen slova, která se v něm často vyskytují, ale vystihují i celý jeho charakter,“ přibližuje Sobotka, jemuž by kvůli jeho energii málokdo hádal šedesát let. Vloni byla k jeho životnímu jubileu na Špilberku uspořádána výstava s název Skororetro, která mapovala posledních deset let umělcovy tvorby. Mezi další jeho díla ve veřejném prostorou patří například Ohryzovník na Brněnské přehradě nebo Památník obětem války v Žatčanech u Brna.

O vzniku sochy Jana Skácela rozhodlo město již v polovině roku 2014, ale její výsledný vzhled byl zvolen až při druhé výtvarné soutěži vloni na jaře. V té první totiž nebyl dle názoru poroty ani městské rady žádný ze šestnácti předložených návrhů dostatečně kvalitní. Při opakování soutěže byl z 44 účastníků zvolen se svým nápadem právě Jiří Sobotka. V porotě zasedl například primátor Petr Vokřál nebo ředitel Moravské galerie v Brně Jan Press.

Tvář Jana Skácela je součástí projektu Sochy pro Brno. Předcházela jí socha věnovaná W. A. Mozartovi od Kurta Gebauera nebo pocta T. A. Edisonovi od Tomáše Medka.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Věstonická venuše
Věstonickou venuši nejspíš zdobila ptačí pírka, vyčetli vědci ze skenu

Slavná Věstonická venuše byla původně patrně ozdobena ptačími pírky. Svědčí o tom čtyři vpichy na temeni hlavy, které nyní měli možnost analyzovat vědci díky...  celý článek

Šárka Skorkovská pracovala na oční klinice Fakultní nemocnice u svaté Anny a...
Žena ve vedoucí funkci musí zůstat ženou, míní oční lékařka Skorkovská

Jen přečíst jména těch, kterým oční lékařka Šárka Skorkovská pomohla znovu ostře pohlédnout na svět, by zabralo dost času. V oboru totiž působí přes pětadvacet...  celý článek

k řece Svitavě v Brně se chodí relaxovat. V budoucnu se v části toku zlepší...
Po nábřeží Svratky je čas i na Svitavu, volají organizátoři festivalu

Zatímco nábřeží Svratky blízko centra Brna čeká, až jej začnou opravovat podle návrhu architekta Ivana Rullera, Svitavě se moc pozornosti nedostává. Pořadatelé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.