Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dejte sto bytů pro chudé, žádá Brno městské části. Starosty nadzvedlo

  19:01aktualizováno  19:01
Předminulý týden přišel na radnice patnácti brněnských městských částí dopis od bytového odboru magistrátu. Úředníci je v něm žádají, aby městu v rámci nové strategie sociálního začleňování poskytly dohromady sto bytů, na které lidé obvykle čekají několik let.

Ilustrační snímek | foto: Tomáš HájekMAFRA

Magistrát je chce přidělit mimo pořadník sociálně potřebným lidem a má poměrně přesnou představu, jak by měly vypadat.

„Bude se jednat o menší bytové jednotky s plochou 30 až 60 metrů čtverečních, které vyžadují pouze drobnější opravy,“ píše se v dopise s tím, že opravy zaplatí město.

Některé starosty žádost magistrátu rozezlila. A budou chtít vysvětlení po vedení města na sněmu starostů.

Náměstkyně primátora Klára Liptáková (KDU-ČSL) ale říká, že město nechce nic přikazovat. „Dotaz na městské části měl vyznít jako nabídka, nikoliv jako imperativ,“ uvedla Liptáková.

Radnice jej ale vnímají direktivně. „Žádné byty mimo pořadník nehodláme věnovat,“ důrazně vzkázal magistrátu místostarosta Králova Pole Daniel Valenta (TOP 09). Jeho městská část by měla poskytnout šest bytů. Ročně jich přitom přidělí kolem 36 a lidé na ně čekají víc než rok. Celkem obhospodařuje 1 400 obecních bytů.

„Královo Pole je rezidenční čtvrť a lidem se má pomáhat v místě, kde žijí, ne je stěhovat do podobných čtvrtí, jako je naše,“ myslí si Valenta.

Magistrát prý bude potřebovat další byty

Starostům se nelíbí způsob, jakým s nimi magistrát komunikuje. „Dopis je formulovaný jako oznámení, kolik která městská část musí dát městu bytů. Máme kolem 150 žadatelů. Jak jim vysvětlím, že někomu musíme dát tentýž byt mimo pořadník?“ ptal se Pavel Blažík (ČSSD), starosta Černovic, kde ročně přidělí do dvaceti bytů. Magistrát chce po radnici čtyři, ta ale žádné volné nemá.

Městský zastupitel pro sociální začleňování Martin Freund (Žít Brno) říká, podobně jako náměstkyně Liptáková, že dopis z bytového odboru není příkazem radnicím, aby odevzdaly byty. „Pokud se nebudou chtít projektu účastnit, město má ještě desítky vlastních bytů,“ řekl Freund.

Podle něj bude letos magistrát potřebovat jen padesát větších bytů pro zabydlení rodin ohrožených bezdomovectvím. Nejdřív za rok pak dalších padesát.

Plán patří k chystané nové strategii města Brna pro sociální začleňování. Za obyvateli bytů, kteří budou muset městu platit nájem, budou pravidelně docházet sociální pracovníci. Ti jim mají pomoci v tom, aby si bydlení udrželi.

Proč máme dávat my víc a jiní míň, diví se starostové

Další starostové se pozastavují nad klíčem, podle něhož bytový odbor spočítal, kolik má která městská část poskytnout bytů. „Máme 1 900 bytů. Líšeň má jen o málo víc. Zatímco my bychom měli městu dát šest bytů, Líšeň jen tři,“ podivuje se starosta Kohoutovic Petr Šafařík (ČSSD).

„Jsme ochotní se projektu zúčastnit, ale ať stojíme všichni na stejné startovní čáře,“ dodal. V Kohoutovicích přidělí ročně deset až dvacet bytů, žadatelů je 250.

Podobné výtky má i starosta Slatiny Jiří Ides (ČSSD). „Z 950 bytů bychom měli vyčlenit tři. Ročně ale přidělíme maximálně dvacet bytů, na které čeká 260 žadatelů. Budu se na klíč, podle kterého se určil počet sociálních bytů, ptát na dnešním sněmu starostů,“ řekl Ides.

A třeba v Řečkovicích by se přidělování prakticky zastavilo. „Město po nás chce tři byty, ročně jich ale přidělíme kolem osmi,“ podotkl místostarosta Oliver Pospíšil (ČSSD).

Zastupitel: Rizika ošetří nová strategie

Ve Starém Lískovci ve středu radní svoje rozhodnutí odložili. „Nemáme žádné pořádné informace. Nemůžeme dát někomu bianko šek, aniž bychom věděli, jak řešit, pokud se do bytu nastěhuje problémový člověk nebo neplatič,“ konstatoval starosta Vladan Krásný (ODS).

Naráží tak na další obavu radnic, které nebudou mít vliv na to, kdo se do bytů nastěhuje. Nájemníky totiž bude určovat magistrát a půjde především o sociálně vyloučené či chudé lidi, rodiny z ubytoven nebo samoživitele.

Podle zastupitele Freunda rizika ošetří nová strategie, kterou bude zastupitelstvo schvalovat v březnu.

Starý Lískovec by měl pro tyto účely vyčlenit tři byty z osmi set. Ročně jich ale přidělí kolem deseti a jde většinou o ty, kde jsou potřeba rozsáhlé opravy. I tak se o jeden byt zajímá průměrně pět žadatelů.

Další radnice namítají, že už přidělují několik sociálních bytů ročně a samy spolupracují s prověřenými neziskovkami. „Dětský domov Dagmar má od nás dva startovací byty, další dva budou potřebovat ještě letos. Dva dáváme Sdružení Práh. Sociálně se chováme deset let, není to pro nás nic nového,“ podotkl Pavel Tyralík (ČSSD), starosta Žabovřesek.

Nemáme s tím problém, vzkazují z Líšně

Naproti tomu hlavně větší čtvrti, které mají hodně bytů, projekt vítají. „Sociální otázka se nějak řešit musí. My už třeba vypracováváme projekt s neziskovou organizací Ratolest, které poskytneme až dva byty. Jinak upřednostňujeme rodiny s dětmi a samoživitele,“ popsal starosta Líšně Břetislav Štefan (ČSSD).

Podobně se k projektu sociálního začleňování staví i Brno-sever, kde je asi 5 600 obecních bytů, což je nejvíc ze všech městských částí. Město zde chce 22 bytů.

„Není to pro nás až tak zatěžující, protože vytipujeme byty, které nemůžeme opravovat kvůli nedostatku peněz. Město nabídlo, že je opraví na své náklady. Jako problém ale vidím, že jde o nesystémové řešení. U nás je šest set žadatelů a loni jsme přidělili asi dvě stě bytů,“ vysvětlil místostarosta Rostislav Hakl (ČSSD).







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.