Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: MF DNES

Sociologové: Komunální politika je doménou učitelů a inženýrů. A dědí se

  • 0
O tom, kde se ve městě postaví nové koupaliště, obchod nebo závod, rozhodují často učitelé či inženýři. A hlavně lidé, kteří se hlásí k velkým parlamentním stranám. Zjistili to olomoučtí sociologové, kteří zkoumali, jací jsou zastupitelé obcí. Společných vlastností mají podle výzkumu komunální politici mnohem víc.

Zastupitelé většinou v komunální politice vydrží průměrně osm let a často je to pro ně i dědičná záležitost. "Asi to mám také v genech," připouští například zastupitel Veselí nad Moravou Miloš Kozumplík (ODS).

Jeho pradědeček byl starostou, dědeček a otec radními. "Dnes už to s nimi probírat nemohu, už nežijí, ale na některé debaty si ještě pamatuji. Že i před válkou, po válce a za minulého režimu ovlivňovaly rozhodování zastupitelů i osobní zájmy a malichernosti. Pravda, trochu jiné než dnes. Nemluvilo se o dotacích, ale kdo má větší pole, a občas si některý z nich postavil hlavu, že přes to jeho pole nová cesta nepovede," vzpomíná Miloš Kozumplík.

Má čtyři děti, a jestli i pátá generace Kozumplíků bude v zastupitelstvu, to ještě neví. "O veřejný život se ale zajímají všechny. Tyto věci se asi opravdu i dědí," připouští veselský zastupitel.

Podnikatelé by chtěli rozhodování zrychlit

Sociologové také zjistili, že v zastupitelstvech mají silnou pozici kromě učitelů i úředníci a podnikatelé. Podle vyškovského zastupitele Břetislava Usnula (KDU-ČSL) je ovšem těch podnikatelů ve vedení města naopak žalostně málo. A přiznal, že do komunální politiky vstoupil, aby jejich deficit zmírnil.

"Chtěl jsem to trošku změnit, aby jejich jednání bylo operativnější a pružnější. Netušil jsem však, že to bude tak těžké," říká.

To, co podle něj podnikatel vyřídí za pět minut po telefonu, zastupitelé někdy řeší pár měsíců, a dokonce i několik let. Příčinu vidí v tom, že v něm sedí hodně lidí ze státní správy, kde - aby úředníci vykázali nějakou činnost - dělají zbytečně všechno složitě a zdlouhavě.

Podle Usnula zastupitelstvům také neprospívá, že se většina zvolených členů hlásí k parlamentním stranám. "I ve Vyškově se hraje na velkou politiku. To mně vadí nejvíc. Každý se drží stranickosti, před hlasováním se svolávají stranické buňky, místo aby zastupitelé rozhodovali podle toho, co je dobré pro město, a táhli za jeden provaz. Chybí mi tam ta společná týmová práce," říká Břetislav Usnul.

Nad převažujícími stranickými zájmy a nezájmem zastupitelů o práci v politice si povzdechl i znojemský radní Jiří Kacetl. "Rád bych se v zastupitelstvu setkával jen s lidmi, se kterými se dá názorově diskutovat, ať už tam jsou za jakoukoliv stranu. Někdy tam však vidíte jen nevzdělanost a zabedněnost. Velká část našeho zastupitelstva je taková, že problematice moc nerozumí. Je tam jen pár lídrů a zbytek mi připadá jako hlasovací stroje. Někdy je to opravdu ubohost to tam poslouchat."
 
A dodává, že v zastupitelstvu by mělo být to nejlepší z města. "Ne to horší," konstatoval.