Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Solární byznys u brněnského letiště: kraj ze svých pozemků nemá skoro nic

  6:50aktualizováno  6:50
U letiště v Brně-Tuřanech stojí už skoro pět let čtvrtá největší solární elektrárna v Česku. Přišla na 1,7 miliardy korun a svým majitelům ročně utrží kolem 320 milionů korun. Ačkoliv fotovoltaická elektrárna stojí na krajských pozemcích, kraj ze zisku nemá ani korunu.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Čtyřicet hektarů solárních panelů totiž provozuje soukromá akciová společnost Brno Solar Park. Mezi jejími vlastníky jsou vlivní podnikatelé a lobbisté, kteří mají blízké vztahy s politiky z různých stran.

MF DNES na majetkové poměry kolem solární elektrárny narazila, když zkoumala vlastnickou strukturu brněnského letiště (více najdete zde). Kraj už před více než deseti lety pronajal celý podnik akciové společnosti Letiště Brno.

Jak už dříve upozornila MF DNES, ve vlastnické struktuře společnosti figuruje i firma sídlící v daňovém ráji na Kypru.

A právě Letiště Brno s částečně nejasnými vlastníky má majoritní podíl v blízké solární elektrárně. Vlastní polovinu akciovky Brno Solar Park, která solární pole provozuje.

"Záměr výstavby solární elektrárny souvisel s dlouhodobou koncepcí alternativního zdroje elektrického napájení letiště nezávislého na veřejném zdroji," uvedli ve společném prohlášení pro MF DNES představitelé firmy Letiště Brno Jiří Filip a Tomáš Plaček. Dodali, že projekt souvisí také s firemní podporou ekologie.

Nezávislí odborníci z branže říkají, že pro záměr energetické soběstačnosti letiště je elektrárna zabírající plochu o velikosti pětiny Brněnské přehrady zbytečně velká. A musela by fungovat v jiném režimu připojení do sítě.

Investice se může vrátit za patnáct let

V roce 2011, tedy v prvním roce plného provozu, měla elektrárna tržby z prodeje solární energie více než 320 milionů korun, vyplývá z roční účetní závěrky firem BS Park I.-III., které elektrárnu přímo provozují a které firma Brno Solar Park ovládá.

Podle Václava Járky z pražské poradenské společnosti ENA může být návratnost investice kolem patnácti let.

"Je otázka, jak jsou nastavené splátky úvěru na výstavbu elektrárny. Už letos by se mohla dostat do kladných čísel. Majitelé totiž zaplatí nižší daň a firmě tak stoupnou zisky. V následujících deseti letech to znamená celkem zajímavé zhodnocení investice," říká Tomáš Baroch z plzeňské firmy Czech Nature Energy.

Kraj tvrdí, že smlouva je výhodná

Jihomoravský kraj jako vlastník pozemků ale z výdělků neuvidí ani korunu. Ve smlouvě umožnil akciovce pronajímat pozemky dál, v nájemném ale nezohlednil případné výnosy soukromé firmy z dalšího pronájmu.

"Je tam smlouva na padesát let, kterou kraj pronajal letiště. Ta smlouva všechno potřebné skvěle ošetřuje. Kdyby se podobný způsob smluv více používal v dnešní době, bylo by mnohem méně problémů," konstatoval už dříve dnešní náměstek jihomoravského hejtmana Stanislav Juránek (KDU-ČSL).

Právě on smlouvu ještě jako hejtman s firmou Letiště Brno v roce 2004 uzavíral. Juránkovo přesvědčení ale nesdílí Martin Kameník z protikorupční nevládní organizace Oživení.

"Kraj přišel o příležitost, aby vydělal na pozemcích, které mají nějaký komerční potenciál. Není možné říct, že vznikla nějaká škoda, ale evidentně pozemky pronajal pod cenou," řekl Kameník.

Podle něj je také chyba, že kraj nemá žádná hlasovací práva ve firmě, která vydělává na jeho pozemcích.

Totéž si myslí i ekonom Tomáš Menčík z brněnské poradenské firmy Cyrrus. "Je na zvážení, jestli aktuální tržní hodnota pozemku nenahrává tomu, že by nájem měl být větší. Smlouva je výhodnější spíš pro nájemce než pro kraj," popsal Menčík.

Vlastníci elektrárny i učitelka z představenstva mlčí

Kromě majoritního vlastníka, akciovky Letiště Brno, má solární elektrárna ještě další tři menšinové. Jsou to firmy Proxy Finance, SE Solar II. a Nemonet.

Čtvrtinu elektrárny vlastní Proxy Finance, soukromá investiční skupina s akciemi na majitele, která také částečně financovala výstavbu elektrárny, když jí poskytla více než dvousetmilionový úvěr. Proxy Finance mimo jiné patří vinařství Sonberk na Břeclavsku. Jeho zakladatel Tibor Nyitray je také desetiprocentním akcionářem Brno Solar Parku.

"Nemám zájem se vyjadřovat do novin," odpověděl stručně vlivný právník a předseda Svazu vinařů Nyitray na otázku, proč jeho firma Nemonet investovala zrovna do tuřanské solární elektrárny.

Posledním, zhruba třicetiprocentním majitelem solární elektrárny je firma SE Solar II. Má akcie na majitele, to znamená, že není možné z veřejného obchodního rejstříku zjistit, komu patří. V jejím představenstvu sedí například Ladislava Rivolová, učitelka na znojemském gymnáziu.

"Ve společnosti jsem angažovaná po odborné stránce, učím fyziku, takže rozumím problematice. Jestli jsem do elektrárny investovala, je moje soukromá věc. Promiňte, zvoní na hodinu, na shledanou," rychle se rozloučila Rivolová.

Na gymnáziu ale ve skutečnosti učí češtinu a dějepis a je švagrovou předsedy představenstva Brno Solar Parku Theodora Dvořáka. Ten je také jednatelem dalších tří firem BS Park I.–III., které elektrárnu přímo provozují a které akciovka Brno Solar Park ovládá.

Rozhodují lidé spojení se stavební firmou OHL ŽS

Ačkoliv Dvořák oficiálně působí jako asistent znojemské senátorky Marty Bayerové (KSČM), kontaktovat ho je téměř nemožné.

"O jeho podnikatelských aktivitách nic nevím, nestarám se o to," řekla Bayerová.

Samotného Dvořáka se MF DNES podařilo zastihnout až po několika týdnech pokusů o kontakt. "Jsem soukromá osoba a nehodlám odpovídat na žádné dotazy, dokud mi neřeknete, od koho máte můj mobil," odmítl se bavit o svém solárním byznysu.

Vlivný znojemský lobbista má blízko nejen k politikům, ale i k manažerům velkého hráče stavebního byznysu, firmy OHL ŽS Brno. Tato společnost elektrárnu stavěla a Brno Solar Park sídlí v M-paláci na brněnské Heršpické ulici, jehož většinovým vlastníkem je Morávka centrum, personálně propojená s OHL ŽS.

Dvořák také sedí v představenstvu Hospodářské komory jižní Moravy s generálním ředitelem OHL ŽS Brno Michalem Šteflem a s jeho synem podniká ve firmě MMPT. S oběma pak figuruje i v několika dalších společnostech. "Já sám jsem do tuřanské solární elektrárny neinvestoval, ani společnost OHL ŽS. Ale pomáhal jsem ostatním investorům," prohlásil Michal Štefl starší.

Jeho syn byl ovšem krátce jednatelem firmy BS Park III., jedné ze tří, které tuřanskou elektrárnu přímo provozují. Jednatelství po něm převzal Ladislav Patlich, bývalý dlouholetý finanční ředitel OHL ŽS Brno.

Od něj je možné vystopovat vazbu až na jihomoravského hejtmana Michala Haška (ČSSD). Patlich totiž sedí v další firmě Delea s poradcem Haška, Andrejem Surňakem.

"Ani já, ani má rodina jsme neinvestovali do žádných solárních projektů, tedy ani v Brně. Společnost Delea také nemá žádné obchodní vztahy s firmami, které v této oblasti podnikají," popřel ale jakékoliv propojení Surňak.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.