Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Odvolací soud potvrdil Dahlgrenovi doživotí za vraždu čtyř příbuzných

  8:31aktualizováno  13:48
Odvolací Vrchní soud v Olomouci potvrdil doživotní vězení pro čtyřiadvacetiletého Kevina Dahlgrena. Poslal ho do zabezpečovací detence, protože opakovaně hrozí napadením dalších lidí. Američan v květnu 2013 zavraždil čtyři lidi v Brně. Neuspěl s tvrzením, že je duševně chorý.

Klíčový pohled na čtyřnásobnou vraždu v Brně-Ivanovicích předložil před olomouckým vrchním soudem psychiatr Jiří Švarc. Revizní posudek u tohoto primáře ochranné léčby Psychiatrické nemocnice v pražských Bohnicích zadal vrchní soud na žádost obhajoby.

Měl odpovědět na otázku, zda byl Kevin Dahlgren při smyslech, když podle obžaloby před téměř čtyřmi lety zavraždil čtyři své vzdálenější příbuzné v Brně-Ivanovicích (podrobně jsme o činu psali zde).

Podle Švarce obžalovaný nemá závažnou poruchu osobnosti a dokáže rozpoznat, co dělá. Znalec konstatoval, že s ním Dahlgren při vyšetření ochotně spolupracoval.

„Potvrdil, co řekl brněnským znalkyním, a navíc doplnil všechny svoje pohnutky v době činu. Odpověděl na všechny otázky, proč a jak to udělal,“ uvedl Švarc.

Tohoto výroku se pak v konečném rozhodnutí držel i soud. „Po doplnění znaleckého posudku máme za to, že nemůžeme obhajobě vyhovět,“ řekl soudce Jaroslav Holubec s tím, že všechny důkazy do sebe zapadají. Podle odvolacího senátu není o Dahlgrenově vině pochyb, jako pachatel byl příčetný.

„Slyšel hlas, mluvil o Hitlerovi“

Z výpovědi znalce vyplynulo, že Dahlgren vylíčil prvních čtrnáct dnů u příbuzných v Brně jako požehnaný čas. Pak se to ale obrátilo.

„Poslední týden pobytu v Česku byl zmatený, nevěděl, jak s tím naložit. Stáhnul se, byl ve svém pokoji. Spal pět hodin denně. Měl v hlavě agresivní myšlenky, které sílily. Hlas mluvil o Hitlerovi, že také svým způsobem svět zlepšil a to musí udělat i on. Hlas říkal, že musí přinést pokrevní oběť a musí jít po své pokrevní linii,“ zaznělo u soudu.

Pak prý Dahlgren líčil, že v osudný den mu hlas řekl, aby vzal sekeru a začal postupně vraždit své hostitele. Hlasu se pak vždy ptal, zda je to správně.

Tato verze odpovídá tomu, co o vyšetření Dahlgrena řekly už znalkyně u prvoinstančního soudu v Brně (o jejich výpovědi jsme psali zde).

Protože se obžalovaný znalcům později ve vazbě svěřil také s tím, že měl chuť zabít dozorce či spoluvězně, navrhl ve své řeči psychiatr Švarc umístění obžalovaného do zabezpečovací detence. Soud mu vyhověl. Existuje prý vysoká pravděpodobnost opakování činu.

Dahlgren na konec odvolacího jednání před vyhlášením rozsudku uvedl: „V době činu jsem nebyl schopný jednat racionálně, neexistuje žádná omluva za to, co jsem spáchal. Je mi velmi líto, co jsem udělal.“

Obhajoba napadla trest, snaží se dokázat psychickou chorobu

Obžalovaného v ležérně rozhalené košili a saku přivedla na začátku jednání do soudní síně eskorta doprovázená zakuklenými ozbrojenci. Sál byl poměrně zaplněný, diváci se ale byli zejména z řad novinářů. Dahlgrenovi rodiče tentokrát nepřijeli.

Obžalovaný se průběžně radil s advokátem, působil unaveným dojmem.

Fotogalerie

Více než hodinu trvalo čtení předchozího rozsudku Krajského soudu v Brně a psychiatrického a psychologického posudku, které tam zazněly. Brněnský soud Dahlgrena nepravomocně odsoudil k doživotnímu vězení.

Obžalovaný se proti verdiktu odvolal. Napadl výrok o vině i trestu. Se svým obhájcem se snažil prokázat, že je psychicky nemocný. Poukazovali na závěry amerických lékařů, kteří Američana vyšetřovali poté, co ho po činu zadrželi v USA.

Naopak psycholožka i psychiatrička v Česku to vyvrátily. Tvrdí, že Dahlgren není psychicky nemocný. „Trpí smíšenou poruchou osobnosti. Tito lidé mají za to, že běžná pravidla na ně vzhledem k jejich výjimečnosti neplatí,“ konstatovala psychiatrička Milena Zimulová (o Dahlgrenově osobnosti jsme psali zde).

Případ nyní dozoruje Vladimír Kubík z vrchního státního zastupitelství. Podle jeho slov už bylo u soudu první instance dostatečně prokázáno, že obžalovaný skutek spáchal.

U olomouckého odvolacího soudu Dahlgren prostřednictvím svého obhájce napadl důkazy, které vyšetřovatelé získali díky zabavení jeho věcí policií. Tvrdí, ze mu věci byly sebrány dřív, než padlo rozhodnutí o jeho vydání z USA české justici. Jde o kalhoty, na kterých byly zjištěny stopy krve.

Žalobce Vladimír Kubík to však popřel. „Tyto věci byly vydány v rámci řádné právní moci upravené smlouvou, kterou uzavřela Česká republika s USA 4. února 1998,“ uvedl Kubík.

Pravomocný verdikt po téměř čtyřech letech

Vraždy se staly v domě v Brně-Ivanovicích, kde Dahlgren necelý měsíc pobýval se svou sestřenicí, jejím manželem a dvěma syny. Jejich těla našli sousedé 22. května 2013.

Viděli, jak se z domu kouří. Vrah se tři mrtvoly pokusil zapálit v garáži, starší ze synů ležel v jednom z pokojů v prvním patře. Téměř všichni byli mrtví po prvním zásahu nožem. Vrah útočil podle soudních znalců nečekaně.

V době nálezu těl byl už Dahlgren na cestě letadlem do USA, zadrželi ho na tamním letišti. Po dlouhém vyjednávacím řízení se pak stal prvním americkým občanem vydaným v podobném případě ke stíhání do České republiky.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.