Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stop obchvatu Znojma. Bez chybějících zásad rozvoje kraje nejde stavět

  7:47aktualizováno  7:47
Soud zrušil plánovanou výstavbu části obchvatu Znojma, který má ulevit dopravou mučenému městu. Výrok je ale zásadní pro celý kraj. Dokládá, že pokud hejtmanství nezmění postup, zarazí tím Brnu a dalším obcím rozvoj na řadu let.

Výstavbu obchvatu Znojma zastavil verdikt soudu, podle kterého ho není možné realizovat bez zásad územního rozvoje kraje. Ilustrační foto. | foto: Wikipedia

Psal se rok 1994, když brněnští zastupitelé schválili poslední verzi územního plánu, která platí dodnes. Novou magistrát podle současného vedení Brna odsouhlasit nemůže, je totiž podřízená zásadám územního rozvoje kraje. Ty ovšem mezitím vzniklé jihomoravské hejtmanství za celou svou existenci nezvládlo vytvořit.

Michal Hašek (ČSSD), který mu vládne posledních osm let, to ale jako problém nevidí.

„Jiná města na jižní Moravě našla odvahu a nový územní plán vydala, třeba Znojmo, a funguje to. Brno přešlapuje na místě a vymlouvá se na kraj,“ kritizoval hejtman Hašek vedení Brna před čtrnácti dny.

Nyní ho ovšem brněnský krajský soud vyvedl z omylu. „Bezproblémovému“ Znojmu zrušil část plánovaného obchvatu města, který je zanesený právě v jeho novém územním plánu. Důvod?

„Je to součást koridoru republikového významu. Ten však měl být nejprve upřesněný v krajských zásadách, které ovšem v době vydání územního plánu Znojma neexistovaly. Město tak nebylo oprávněno záměr republikového charakteru ve svém plánu upřesňovat,“ vysvětlila rozhodnutí soudního senátu mluvčí krajského soudu Simona Tesařová.

Znojmo příkladem

Verdikt tak potvrdil názor vedení Brna. „Ukazuje se jako správné, že jsme se nenechali zlákat hraběcími radami hejtmana Haška, že si máme vzít příklad ze Znojma. Budeme pečlivě sledovat výroky soudů, podle nichž se rozhodneme, ne podle politiků,“ komentoval rozhodnutí náměstek brněnského primátora Martin Ander (SZ).

Zato hejtmanství neskrývalo překvapení. „Zatím je to pro mě právní názor jednoho soudce. Proti němu tady existuje celá řada jiných stanovisek orgánů, které mají na starosti územní plánování. Například ministerstva pro místní rozvoj,“ trval na svém Hašek.

Rozhodnutí krajského soudu je ovšem pravomocné. Znojmo proti němu už může podat jen takzvanou kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Kdy a jak případně rozhodne, ale vůbec není jisté.

Pro Znojmo tak novinka znamená, že se dostavba obchvatu, jenž má výrazně odlehčit dopravou sužovanému městu, nejspíš zpozdí. Jak moc, vyplyne podle mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Niny Ledvinové až z analýz právníků. Etapa, která by měla začít už na jaře a má také stavební povolení, ale podle hejtmanství ohrožená není.

Jinak však Znojmo musí čekat na krajské zásady územního rozvoje, což ale nemusí teoreticky trvat tak dlouho. Hejtman Hašek totiž opakovaně slíbil, že zastupitelstvo zvládne dokument schválit do konce volebního období letos v říjnu.

Brno nikdo neřešil

Podstatně hůře je na tom ovšem Brno. Zatímco obchvat Znojma totiž v krajských zásadách namalovaný je, celé Brno hejtmanství ve čtyři roky připravovaném dokumentu zahrnulo do takzvané územní rezervy. Jinými slovy ho neřešilo.

Vedení kraje už dříve přispěchalo s argumentem, že k tomu potřebuje speciální studii. Prý právě proto, že Brnu chybí aktuální územní plán. Čerstvé informace je tak podle krajského radního pro územní plánování Antonína Tesaříka (KDU-ČSL) třeba opatřit novým průzkumem. Ten ale chce kraj začít dělat až po schválení svých zásad.

„Vypracování může trvat minimálně dva roky. A pak bude ještě třeba schválit aktualizaci krajského plánu. Dělal jsem si odhady a vychází mi to na rok 2021. I rozsudek v případě Znojma ukázal, že do té doby tak Brno nemůže mít ani svůj nový územní plán,“ řekl Ander. Kraj zmiňuje optimističtější rok 2019.

A to zásadně brzdí důležitou dopravní spojnici I/43, která povede od dálnice D1 na sever k Moravské Třebové, kde se má napojit na plánovanou dálnici mezi Olomoucí a Hradcem Králové.

Starostové protestují

Proti postupu hejtmanství tak ostře protestují například starostové městských častí na jihu Brna a okolních obcí. Kraj podle nich protiprávně prodlužuje dobu, kdy musejí obyvatelé trpět velkým znečištěním, jež způsobuje doprava. Silnice, které by jim pomohly, totiž ještě dlouhé roky nevzniknou.

„Je naprosto nepřípustné, že Jihomoravský kraj současný protiprávní stav neřeší a problém odkládá až někam do budoucna. Lidé mají právo na to, aby přepracoval návrh zásad územního rozvoje a zajistil nápravu pro postižené desetitisíce obyvatel,“ konstatoval starosta části Brno-jih Daniel Kypr (ANO).



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.