Cena justičního areálu v Brně se z původních odhadů 805 milionů korun zvedla až na konečné téměř dvě miliardy. Podle žaloby způsobil Pořízek státu škodu přesahující 35 milionů korun tím, že část stavby zadal firmě bez výběrového řízení.
Bývalý předseda Krajského soudu v Brně byl obviněn ze zneužití pravomoci veřejného činitele, porušování povinností při správě cizího majetku a porušování závazných pravidel hospodářského styku, za což mu v případě prokázání viny hrozilo tři až deset let vězení. Soudce obvinění od počátku odmítal.
Ostravský soud neshledal na straně obžalovaného žádnou vinu ani úmysl. Pořízek podle něj postupoval při správě soudu s řádnou péčí. Nebyla prokázána ani žádná vazba mezi obžalovaným a společností IMOS Brno, která justiční areál stavěla.
Pokud byly práce nadhodnocené, tak podle soudu nebyly nadhodnocené v takové míře, aby bylo možné chtít po Pořízkovi jako po laikovi, aby toto nadhodnocení rozpoznal. Podle rozsudku Pořízek postupoval tak, jak měl, a nemohl dělat víc.
Soudce Pořízek byl obviněn už před čtyřmi lety, v listopadu 2012. Ostravský soud případ projednal v roce 2014, kdy v prosinci v neveřejném zasedání trestní stíhání zastavil. Vrchní soud v Olomouci ale rozhodnutí zrušil a nařídil projednání případu (psali jsme zde).
Změna nákladů byla špatně interpretována, tvrdil Pořízek
Justiční areál v Brně byl dokončen v roce 2009. Stavba měla podle předpokladů z roku 2005 stát 805 milionů korun. Po přesném vyčíslení nákladů cena vzrostla na 1,674 miliardy korun, tuto investici schválilo i ministerstvo spravedlnosti.
Celkové náklady ale nakonec dosáhly 1,938 miliardy. Už v roce 2008 vydal Nejvyšší kontrolní úřad zprávu, podle které byla stavba a příprava investice předražená.
Žaloba uváděla, že Pořízek během stavby zadal bez výběrového řízení firmě IMOS Brno dvě dílčí zakázky související se stavbou budovy pro státní zastupitelství. Obě zakázky přitom byly podle žalobkyně předražené. Celkem přišly na 276 milionů korun, podle státní zástupkyně mohly být o více než 35 milionů korun levnější.
Pořízek jakékoli pochybení odmítal. Už dříve uvedl, že změna nákladů v projektu byla interpretována špatně. Při stanovení prvotní částky podle něj nebyly známy všechny údaje z dokumentace, například napojení na dopravní infrastrukturu či na sítě.
V původním zadávacím řízení se také podle něj nepočítalo s tím, že se do nového areálu přestěhují žalobci z okresu Brno-venkov.
Pořízek byl od roku 1991 soudcem Krajského obchodního soudu v Brně. Ještě před jeho sloučením s Krajským soudem v Brně byl jeho místopředsedou i předsedou. Od roku 2001 vedl Krajský soud v Brně.
Po obvinění v roce 2012 byl zproštěn funkce soudce a předsedy soudu, později ale tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) rozhodla, že soudit může i nadále (psali jsme zde).
