Obžalovaný Radúz Šafránek u Krajského soudu v Brně, který začal řešit případ...

Obžalovaný Radúz Šafránek u Krajského soudu v Brně, který začal řešit případ březnové vraždy studentky v arboretu Mendelovy univerzity. (14.11.2016) | foto: Marie Stránská, MAFRA

Soudy na jižní Moravě se táhnou. Chybí soudci, řeší se bezpředmětná podání

  • 4
Kdo se na jižní Moravě kvůli sporům obrátí na soud, musí se obrnit trpělivostí. Proces se často táhne až několik let. Letos v červenci dokonce Krajský soud v Brně rozsekl spor o majetek až po dlouhých 17 letech. Přispěla k tomu i ztráta spisu, který se musel obnovit.

Přestože se v posledních čtyřech letech civilní řízení celkově zrychlila o třetinu, pořád není situace podle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) ani zdaleka ideální. Mezi nejpomalejší z celé republiky přitom patří soudy pro Brno-město, Brno-venkov a Břeclav.

Důvod je prostý. Chybí soudci a administrativní pracovníci, kteří pomáhají s agendou.

„Například na Městském soudě v Brně potíže způsobil fakt, že v nedávné době tady působila asi čtvrtina soudců v důchodovém věku, kteří postupně odcházejí. Není vždy možné je plynule nahradit,“ vysvětlila mluvčí Petra Hovorková.

„Očekáváme ale, že k výraznějšímu zlepšení by mělo dojít už během následujících dvou let,“ doplnila mluvčí Městského soudu v Brně, kde civilní spory podle statistiky ministerstva trvají v průměru 593 dnů. Republikový průměr okresních soudů je přitom 344 dnů.

Vysídlení Němců komplikuje vlastnické vztahy

Podobně je na tom také Okresní soud v Břeclavi, kde jsou na 554 dnech. Podle mluvčí břeclavského soudu Jitky Kapitánové se také potýkají s personálními problémy.

Průměrná délka civilních soudních řízení v kraji

  • Brno-město: 593
  • Břeclav: 554
  • Brno-venkov: 371
  • Hodonín: 342
  • Vyškov: 342
  • Blansko: 281
  • Znojmo: 280

Pozn.: Údaje za rok 2016 označují počet dnů od podání nápadu do dne nabytí právní moci.

„Břeclavsko je sociálně problémový okres s velkým počtem nezaměstnaných a sociálně slabých lidí, kteří svoji situaci v minulosti řešili snadno dostupnými půjčkami a úvěry, které byly následně soudně vymáhány,“ popsala Kapitánová.

„Navíc je to oblast bývalých Sudet, ve které došlo po druhé světové válce k vysídlení původního německého obyvatelstva, což vedlo k destabilizaci ve vlastnických vztazích k nemovitostem. Opuštěné a zabrané stavby byly následně přidělovány nově příchozím obyvatelům, kvůli tomu je tedy spousta vlastnických vztahů nejasných a je nutno řešit je soudně. Po roce 1990 soud rovněž řešil řadu restitučních kauz,“ zdůvodnila Kapitánová, proč se v Břeclavi civilní řízení táhnou.

Podle ní by prospělo, kdyby se soud zvětšil. „Je poměrně malý. Působí zde 18 soudců, z toho deset na civilním úseku, a každé personální oslabení soudu je proto velmi znát,“ poznamenala Kapitánová.

Odvolání zpomalují žalobci

Růžová situace nepanuje ani na soudu pro Brno-venkov, kde civilní řízení trvají v průměru 371 dnů. A mezi průměrné soudy s horšími výsledky patří i Krajský soud v Brně se 486 dny. Třeba v Praze jsou na tom výrazně lépe, civilní řízení tam v průměru vyřeší za 199 dnů.

„Velkým problémem je odvolací agenda, kde patříme mezi nejpomalejší. Je to způsobeno i tím, že žalobci opakovaně podávají bezpředmětná podání, která se odmítají, a následně proti nim podávají opravné prostředky a protahují tak uměle délku řízení,“ vysvětlila mluvčí Krajského soudu v Brně Eva Sigmundová.

Podle brněnské právničky Ireny Schejbalové většina běžných civilních řízení trvá rok až rok a půl: „Na statistikách se podepisují případy, které jsou skutkově složitější a můžou trvat několik let.“

Soudy doufají, že situaci se podaří zlepšit i díky dynamickému modelu přidělování soudců, který spočívá v tom, že jsou přednostně přidělováni právě tam, kde se potýkají s problémy.

Trestní případy se daří řešit rychle

„Doufáme, že se podaří zachovat anebo mírně navýšit počet soudců a udržet tak pozitivní trend poslední doby spočívající ve snižování nedodělaných věcí,“ uvedla Hovorková.

Tento model pochválil i bývalý prezident Soudcovské unie ČR a předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra, ale upozornil i na jeho nedostatky. „Žádný model sám o sobě nestačí, především za to mohou soudci a odborní asistenti,“ uvedl Vávra.

Ten také podotkl, že při dalším obsazování soudcovských míst je třeba brát v úvahu ještě jeden faktor, a to je obtížnost řízení. „Dynamický model má spoustu zajímavých efektů, neřeší ale těžkou skladbu případů v trestním i civilním řízení u některých soudů,“ sdělil předseda soudu.

Dobré výsledky naopak mají jihomoravské soudy v řešení trestních případů, jako jsou vraždy, loupeže nebo závažné podvody. Krajský soud v Brně je dokonce mezi svými protějšky v celé republice nejrychlejší. Trestní věci se tady v průměru daří vyřešit za 130 dnů.

A to i přesto, že se soudci museli vypořádat s těžkými případy, jakým byla například čtyřnásobná vražda v Brně-Ivanovicích, za kterou byl odsouzen Američan Kevin Dahlgren, nebo loupežné přepadení dodávky ve Slavkově, kde byli potrestáni bývalí policisté.