"Na jižní Moravě jsou lidé velmi pohostinní a mají výborný smysl pro humor a ke všemu ty vaše lesy. Jsou mnohem zelenější než ty naše suché stromy," popisuje student. Tomu nedělá problém zpívat české písničky nebo číst romány Michala Viewegha v originále. Před pěti lety přijel Miguel jako turista do Prahy a poprvé v životě slyšel živě češtinu.
"Zamiloval jsem si ji," vzpomíná. "Proto každým rokem na měsíc přijíždím, abych se v ní zlepšoval," říká Gamazo, který v Madridu studuje na lesního inženýra. Jeho úplně první návštěva Brna však nebyla zcela bez problémů. "Tehdy tu bylo všechno rozkopané a nejezdily žádné tramvaje, takže jsem místo toho, abych se dostal na koleje Družba na Kounicově ulici, vystoupil u krematoria," vzpomíná.
Aby češtinu zdokonalil až na úroveň rodilých mluvčích, chodí Miguel Valentín Gamazo na kurzy i v Madridu. "Myslím, že na místní univerzitě je jediný kurz češtiny v celé zemi. Lekce bývají každou sobotu brzy ráno, takže jsem se musel vzdát pátečního flámování, aby z toho vůbec něco bylo," říká mladík, který ve volných chvílích mezi studiem rád vyrazí i na hory. Podle něj není česká výslovnost pro obyvatele Španělska příliš náročná.
Reklamu na Starobrno odvykládá celou v hantecu
"Ale všechno ostatní je šíleně náročné. Hlavně s vámi nemáme žádná podobná slova," vysvětluje smutně Miguel. Před třemi lety se dostal do Veverské Bítýšky na krojované hody a místní folklor ho uchvátil. "Pro cizince to bylo něco neuvěřitelného. My nic podobného nemáme. Mladé tradice moc nezajímají, takže už je jen pár babiček, které místní folklor udržují," vysvětluje Miguel.
Tomu však učaroval i brněnský hantec. "Rozumím jen některým slovům, ale třeba starší reklamu na Starobrno umím odvykládat úplně celou," vytahuje se Španěl. Podlehl však i jiným moravským lákadlům - jídlu a vínu. "Vynikající jsou převážně bílá vína, červená máme lepší my. A guláš s knedlíky je moje nejoblíbenější jídlo," uvádí.
Španělský student se do češtiny pustil pouze ze zájmu, dokáže si však představit, že by se na Moravě usídlil natrvalo. "V Brně se mi líbí, není to ani malé ani příliš velké město, jako je Madrid. Prostě tak akorát," uvádí Miguel. Jeho vášeň k češtině mnozí přátelé nechápou. "Ve Španělsku kromě angličtiny umí jiný jazyk málokdo. Proto nerozumí tomu, proč se češtinu vůbec učím. Moji rodiče se s tím však už smířili," uzavírá.
