Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Špína z továrny na Hodonínsku deset let ohrožovala zdroj pitné vody

  6:32aktualizováno  6:32
Nikdo už přesně neví, jak vznikla nejrizikovější stará ekologická zátěž na jižní Moravě, možná největší v Česku. Ještě nedávno ohrožovala pitnou vodu pro celé Hodonínsko, tedy pro zhruba 160 tisíc lidí. Dobrá zpráva však je, že toto nebezpečí již nehrozí.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: AP

Před pár týdny skončilo více než desetileté nepřetržité pročišťování podzemních vod na území velkém devadesát hektarů. Zabránilo tomu, aby se do významného prameniště jižní Moravy u Bzence dostaly chlorované uhlovodíky. Nebezpečné látky, které mohou vyvolat rakovinu.

Chlorované uhlovodíky znečistily půdu a pak i podzemní vody v areálu bývalého podniku Kovo Bzenec. Odhaduje se, že k tomu mohlo dojít asi od šedesátých do osmdesátých let minulého století.

"Tyto nebezpečné chemické látky se používaly ve strojírenství na odmašťování, a protože se tenkrát o jejich účincích na zdraví člověka příliš nevědělo, nezacházelo se s nimi, jak by mělo. Zřejmě je tam dělníci vylévali na zem, déšť je splachoval, vsakovaly do půdy a dostaly se až do podzemních vod," vysvětluje vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu Anna Hubáčková pravděpodobnou příčinu ekologické škody, jejíž odstranění pak stálo desítky milionů korun.

Na to, že významné hodonínské prameniště pitné vody ohrožují chlorované uhlovodíky, se přišlo při rozborech podzemní vody z kontrolního vrtu.

Původně mělo toto nebezpečí odstranit ČKD Blansko, které strojírenský podnik získalo v privatizaci. "Zavázalo se přitom tuto ekologickou zátěž řešit, ale akcie vlastníci rozprodali a najednou nebyl nikdo, kdo by tento závazek splnil," uvedla Hubáčková.

Úřady se problém přehazovaly jako horký brambor

A pak si v hektické době předával tento ekologický problém jeden úřad za druhým. Začal ho řešit bývalý Okresní úřad v Hodoníně, po jeho zrušení Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, od něj ho převzalo ministerstvo životního prostředí a v poslední fázi se ho ujal Jihomoravský kraj.

"Dostali jsme to na starost my jako starou ekologickou zátěž, kde už nelze dohledat původce ani nástupce. Bylo to na přelomu roku 2004 a 2005 a od té doby její odstranění kraj stálo zhruba osmadvacet milionů korun," poznamenala vedoucí krajského odboru životního prostředí.

Jaké nebezpečí u Bzence hrozilo, na první pohled nebylo znát. Drama se odehrávalo v podzemí. Tam se karcinogenní látky postupně přibližovaly až k prameništi pitné vody.

"Starých ekologických zátěží je v Jihomoravském kraji hodně, ale tato byla opravdu nejzávažnější," uvedl ředitel brněnské pobočky České inspekce životního prostředí Jindřich Mikeš.

A i když podzemní vody jsou v okolí bývalého strojírenského podniku KOVO již vyčištěné, musí se hlídat dále. Nejméně dalších deset let, aby se vyloučilo nebezpečí, že v podzemí zůstaly i po této sanaci vyšší koncentrace těchto látek a že se opět začnou přibližovat k prameništi.

"Kraj proto podal žádost o dotaci, má ji již přislíbenou a v dalších dnech bude připravovat výběrové řízení na firmu, která bude do budoucna podzemní vody u Bzence hlídat," sdělila Hubáčková.

Upozornila však, že dotaci z operačního programu životního prostředí lze získat jen do roku 2015 a poté bude kraj muset sehnat peníze jinde.

Rizika: skládky i továrny

Podzemní vody u Bzence zamořené chlorovanými uhlovodíky byla sice nejrizikovější stará ekologická zátěž na jižní Moravě, zdaleka však není jediná.

Patří k nim například i průmyslové areály, ve kterých se za minulého režimu nešetrně zacházelo s ropnými i dalšími nebezpečnými látkami. A určité nebezpečí pro životním prostředí zdejších obyvatel představují i bývalé skládky, které nebyly zajištěné a chemikálie z nich vsakovaly do půdy a často se dostaly i do podzemních vod.

V kraji sice existují seznamy těchto rizikových míst, ale skutečnost bude zřejmě poněkud jiná. Například Krajský úřad jich eviduje asi sedm set, Česká inspekce životního prostředí jich má v seznamu na osm desítek.

"První zprávy o starých ekologických zátěžích na území kraje pocházejí z počátku devadesátých let, kdy se podniky privatizovaly. Aby se snížila jejich cena, často se při prodeji uváděly právě i ekologické zátěže. Jak se však dělaly změny i na úřadech, část těchto dokumentů se ztratila," říká vedoucí odboru životního prostředí Krajského úřadu v Brně Anna Hubáčková.

Kraj se podle ní přesto v pozdějších letech pokusil zátěže zmapovat. "V evidenci jich máme asi sedm set, ale s největší pravděpodobností jich bude více. Jsou to například i bývalé skládky, které bývaly u každé vesnice," dodala.

"Vedeme také agendu starých ekologických zátěží a na území Jihomoravského kraje máme osmdesát až devadesát položek," uvedl ředitel brněnské pobočky České inspekce životního prostředí Jindřich Mikeš. Stejně jako Anna Hubáčková však upozornil, že hromada stavební suti za vesnicí může být sice také stará ekologická zátěž, ale zdraví lidí nijak výrazně asi neovlivní.

K těm již horším jihomoravským případům patří například ekologická zátěž v Brně - Šlapanicích, kde již za první republiky vznikla velká dehtová jáma a z ní do podzemních vod unikly deriváty ropných látek.

"Bývalý areál Jihomoravských dřevařských závodů v Rohatci na Hodonínsku byl zase zamořený látkami, které se používaly na impregnaci železničních pražců. Oba tyto případy se však řeší. Proběhla v nich první etapa sanace, ale další etapa ještě nezačala," uvedl Jindřich Mikeš.

I firma Sakol, která čistila podzemní vody u Bzence přiznává, že zakázek z jižní Moravy už měla více. "Chlorovanými uhlovodíky bylo ohroženo i prameniště pitné vody pro obec Louka. Příčina byla stejná jako v Bzenci, používaly se ve zdejší malé výrobně k odmašťování," uvedl jednatel společnosti Sakol Jiří Střemcha.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Handicapovaný slovenský student František Milan vyrazí díky stipendiu od...
U úřadů narazil. K cestě do Číny pomohla nemocnému studentovi univerzita

Získal možnost vyjet na prestižní pobyt do Číny. Na vysněnou cestu se však handicapovaný Slovák František Milan málem nevydal, protože mu slovenské úřady...  celý článek

Hvězda hasičských závodů v Los Angeles Petr Moleš. Muž sloužící ve Vyškově se z...
Do Los Angeles jel bez ambicí, vrátil se jako nejlepší hasič světa

Se třemi zlaty a titulem absolutního vítěze soutěže Ultimate Firefighter, tedy jako nejlepší hasič světa, se vrátil Petr Moleš ze Světových policejních a...  celý článek

Nemocnice milosrdných bratří v Brně.
Nemocnice Milosrdných zůstane městu, řád se postará o dlouhodobě nemocné

Město bude nadále provozovat brněnskou Nemocnici Milosrdných bratří. Dohodla se na tom s církví, která magistrátu prostory pronajímá. Ještě před několika...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.