Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na dům neslyšících přispěla celá země i Masaryk. Teď se o budovu přou

  19:56aktualizováno  19:56
Na brněnský dům pro hluchoněmé se skládali před 90 lety lidé z celého Československa, velmi štědrými pěti tisíci korunami přispěl i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Cíl vybudovat místo, kde by se handicapovaní mohli setkávat, pracovat i studovat, se podařil. Nyní o budovu mezi neslyšícími zuří boj.

Dům sloužící hluchoněmým postavili ve dvacátých letech minulého století v Králově Poli. Brzy ji čeká rekonstrukce. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Útulna na adrese Vodova 35 totiž neslyšící spíše rozděluje. Přetahují se o to, které organizaci vlastně patří a kdo jej může využívat. A vypadá to, že rozhodnout bude muset až soud.

„Budova teď slouží úzké skupině lidí. Jen těm, kteří se podvolí pražskému vedení Svazu neslyšících a nedoslýchavých v ČR. Využívají toho, že neslyšící nemohou tak dobře komunikovat. Organizace neslyšících tak musí být po Brně v podnájmech v cizích domech,“ vyjádřil se ostře vedoucí Unie neslyšících Brno Ivan Poláček. Právě jeho sdružení o získání domu usiluje.

Neslyšící v Brně

Zemská ústřední jednota hluchoněmých pro Moravu v Brně vznikla v roce 1919. Útulna hluchoněmých byla otevřena v roce 1925. Za první republiky vznikl i sportovní klub či družstvo hluchoněmých švadlen a obuvníků. Neslyšící tady vydávali vlastní noviny. S nástupem komunismu ale jednota zanikla. V roce 1991 byla obnovena jako Česká unie neslyšících – oblast Brno. V roce 1998 se osamostatnila jako Unie neslyšících Brno.

Situace mezi spolky, které neslyšící sdružují, je značně nepřehledná. O samotný dům brněnští neslyšící po komunistickém převratu v roce 1948 se zánikem Zemské ústřední jednoty hluchoněmých pro Moravu přišli.

Unie hraje na moravskou notu

Nemovitost poté dostal Svaz československých invalidů v Praze. Po revoluci pak stát budovu převedl právě na Svaz neslyšících a nedoslýchavých, který sídlí rovněž v Praze.

A Poláčkova Unie neslyšících hraje na moravskou notu. Vznikla v roce 1998 oddělením od pražské České unie neslyšících a od té doby bojuje za navrácení domu „zpět pro Brno“.

Před Vánoci poslala společně s několika dalšími brněnskými organizacemi vlastníkovi domu dopis. Tvrdí v něm, že do budovy nemají přístup a v rozporu se záměrem zakladatelů ji tak nemohou brněnští neslyšící využívat. To ale Svaz neslyšících a nedoslýchavých popírá.

„Jsme už od revoluce právoplatným majitelem domu. Každý má do budovy přístup. Za předpokladu, že uzavře řádnou nájemní smlouvu. Už nyní tam pravidelně chodí neslyšící z celého Brna,“ konstatoval ředitel Svazu neslyšících a nedoslýchavých Jaroslav Paur.

Dům sloužící hluchoněmým postavili ve dvacátých letech minulého století v...

Jeho organizace do domu podle něj nedávno investovala čtyři miliony korun. A nyní má začít velká rekonstrukce za dalších 7,5 milionu z evropských peněz.

„Převádět budovu za těchto okolností je složité,“ dodal Paur.

Žalobu chtějí podat do konce ledna

Brněnská unie ale boj nevzdává. Chce svou pravdu dokázat u soudu. Žalobu už připravuje a chce ji podat do konce ledna.

„Svaz s námi nekomunikuje. Několikrát jsme usilovali o setkání a snahu řešit to mimosoudní cestou. Některým členům je budovu zakázáno využívat. Jiní musejí platit nájem. Předci ji přitom postavili, aby sloužila brněnským sluchově postiženým,“ zdůraznil právník Petr Šulc, který se s unií dohodl na zastupování. Jak přesně chce zvrátit téměř čtvrt století starou restituci, ale neupřesnil. Prý je to součást další strategie.

Šulc je ovšem i šéfem královopolské místní organizace Strany práv občanů (SPO). A ze sporu se tak stala politická záležitost, ke které se vyjadřoval i Šulcův „šéf“ – předseda Strany práv občanů a senátor Jan Veleba.

Svaz neslyšících a nedoslýchavých přitom tvrdí, že minulá jednání nijak neblokoval, ale soudního sporu se nebojí.

„Naopak to vítáme. Je to to nejlepší, co by mohli udělat. Konečně se v soudní síni vyjasní některé nepravdy a pomluvy,“ uvedl šéf svazu Jaroslav Paur s tím, že o podání žaloby za pomluvu v minulosti také uvažovali.

Znepřátelená Unie neslyšících mezitím založila kousek od původní budovy svou základnu. „Moravská kavárna neslyšících u Žambocha“ sídlící v Králově Poli slouží jako protiváha dva kilometry vzdáleného domu neslyšících. Unie také usiluje o znovuvytvoření Zemské jednoty, která by moravské spolky neslyšících sdružovala.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Věstonická venuše
Věstonickou venuši nejspíš zdobila ptačí pírka, vyčetli vědci ze skenu

Slavná Věstonická venuše byla původně patrně ozdobena ptačími pírky. Svědčí o tom čtyři vpichy na temeni hlavy, které nyní měli možnost analyzovat vědci díky...  celý článek

Společnost SAKO se stará o komunální odpad v Brně. Ročně spálí 248 tisíc tun...
Vědci vymysleli program pro největší spalovnu v Česku, vyrobí víc elektřiny

Když už musí odpadky do spalovny, ať na své poslední cestě poslouží co nejvíc a přesně. Brněnští vědci se tímto heslem řídili, když pro největší tuzemskou...  celý článek

Muž zapálil na kole sedlo. Kamarádi nevěřili, že může hořet
VIDEO: Šedesátník zapálil sedlo cizího kola, vsadil se s kamarády

Neobvyklé oznámení dostali v úterý v noci brněnští strážníci. Zavolal jim pracovník úklidové služby, že na hlavním nádraží hoří jízdní kolo. Ukázalo se, že ho...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.