Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na dům neslyšících přispěla celá země i Masaryk. Teď se o budovu přou

  19:56aktualizováno  19:56
Na brněnský dům pro hluchoněmé se skládali před 90 lety lidé z celého Československa, velmi štědrými pěti tisíci korunami přispěl i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Cíl vybudovat místo, kde by se handicapovaní mohli setkávat, pracovat i studovat, se podařil. Nyní o budovu mezi neslyšícími zuří boj.

Dům sloužící hluchoněmým postavili ve dvacátých letech minulého století v Králově Poli. Brzy ji čeká rekonstrukce. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Útulna na adrese Vodova 35 totiž neslyšící spíše rozděluje. Přetahují se o to, které organizaci vlastně patří a kdo jej může využívat. A vypadá to, že rozhodnout bude muset až soud.

„Budova teď slouží úzké skupině lidí. Jen těm, kteří se podvolí pražskému vedení Svazu neslyšících a nedoslýchavých v ČR. Využívají toho, že neslyšící nemohou tak dobře komunikovat. Organizace neslyšících tak musí být po Brně v podnájmech v cizích domech,“ vyjádřil se ostře vedoucí Unie neslyšících Brno Ivan Poláček. Právě jeho sdružení o získání domu usiluje.

Neslyšící v Brně

Zemská ústřední jednota hluchoněmých pro Moravu v Brně vznikla v roce 1919. Útulna hluchoněmých byla otevřena v roce 1925. Za první republiky vznikl i sportovní klub či družstvo hluchoněmých švadlen a obuvníků. Neslyšící tady vydávali vlastní noviny. S nástupem komunismu ale jednota zanikla. V roce 1991 byla obnovena jako Česká unie neslyšících – oblast Brno. V roce 1998 se osamostatnila jako Unie neslyšících Brno.

Situace mezi spolky, které neslyšící sdružují, je značně nepřehledná. O samotný dům brněnští neslyšící po komunistickém převratu v roce 1948 se zánikem Zemské ústřední jednoty hluchoněmých pro Moravu přišli.

Unie hraje na moravskou notu

Nemovitost poté dostal Svaz československých invalidů v Praze. Po revoluci pak stát budovu převedl právě na Svaz neslyšících a nedoslýchavých, který sídlí rovněž v Praze.

A Poláčkova Unie neslyšících hraje na moravskou notu. Vznikla v roce 1998 oddělením od pražské České unie neslyšících a od té doby bojuje za navrácení domu „zpět pro Brno“.

Před Vánoci poslala společně s několika dalšími brněnskými organizacemi vlastníkovi domu dopis. Tvrdí v něm, že do budovy nemají přístup a v rozporu se záměrem zakladatelů ji tak nemohou brněnští neslyšící využívat. To ale Svaz neslyšících a nedoslýchavých popírá.

„Jsme už od revoluce právoplatným majitelem domu. Každý má do budovy přístup. Za předpokladu, že uzavře řádnou nájemní smlouvu. Už nyní tam pravidelně chodí neslyšící z celého Brna,“ konstatoval ředitel Svazu neslyšících a nedoslýchavých Jaroslav Paur.

Dům sloužící hluchoněmým postavili ve dvacátých letech minulého století v Králově Poli. Brzy ji čeká rekonstrukce.

Jeho organizace do domu podle něj nedávno investovala čtyři miliony korun. A nyní má začít velká rekonstrukce za dalších 7,5 milionu z evropských peněz.

„Převádět budovu za těchto okolností je složité,“ dodal Paur.

Žalobu chtějí podat do konce ledna

Brněnská unie ale boj nevzdává. Chce svou pravdu dokázat u soudu. Žalobu už připravuje a chce ji podat do konce ledna.

„Svaz s námi nekomunikuje. Několikrát jsme usilovali o setkání a snahu řešit to mimosoudní cestou. Některým členům je budovu zakázáno využívat. Jiní musejí platit nájem. Předci ji přitom postavili, aby sloužila brněnským sluchově postiženým,“ zdůraznil právník Petr Šulc, který se s unií dohodl na zastupování. Jak přesně chce zvrátit téměř čtvrt století starou restituci, ale neupřesnil. Prý je to součást další strategie.

Šulc je ovšem i šéfem královopolské místní organizace Strany práv občanů (SPO). A ze sporu se tak stala politická záležitost, ke které se vyjadřoval i Šulcův „šéf“ – předseda Strany práv občanů a senátor Jan Veleba.

Svaz neslyšících a nedoslýchavých přitom tvrdí, že minulá jednání nijak neblokoval, ale soudního sporu se nebojí.

„Naopak to vítáme. Je to to nejlepší, co by mohli udělat. Konečně se v soudní síni vyjasní některé nepravdy a pomluvy,“ uvedl šéf svazu Jaroslav Paur s tím, že o podání žaloby za pomluvu v minulosti také uvažovali.

Znepřátelená Unie neslyšících mezitím založila kousek od původní budovy svou základnu. „Moravská kavárna neslyšících u Žambocha“ sídlící v Králově Poli slouží jako protiváha dva kilometry vzdáleného domu neslyšících. Unie také usiluje o znovuvytvoření Zemské jednoty, která by moravské spolky neslyšících sdružovala.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.