Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pohyb místo počítače. Na jižní Moravě dumají, jak vrátit děti ke sportu

  18:50aktualizováno  18:50
Lékaři, učitelé i sportovní trenéři na jižní Moravě narážejí na to samé - stále méně dětí sportuje, mají horší životosprávu a tloustnou. Změnit se to snaží radnice i pojišťovny.
Sportovní kluby na jižní Moravy hlásí zmenšování mládežnických základen. ilustrační snímek

Sportovní kluby na jižní Moravy hlásí zmenšování mládežnických základen. ilustrační snímek | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Martin a Pavel jsou dva spolužáci z Hodonína. Pavel hraje už tři roky lední hokej. Když je školní rok, tak ještě před vyučováním absolvuje trénink na zimním stadionu. Martin v tu dobu ještě spí. Z her ho zajímají pouze ty počítačové.

Zatímco Pavel trénuje i po škole a našel si v klubu spoustu kamarádů, Martin má většinou jen ty virtuální.

Obdobné je to i nyní o prázdninách. Pavel chodí pravidelně do posilovny, běhá, jezdí na kole a plave. Martin vyráží ven jen zřídka, a když už, tak většinou jen postává u obchodního domu. Když tam narazí na podobně založené mladíky, diskutují o tom, jak se neuvěřitelně nudí. Na jižní Moravě je to typické. Odborníci se shodují, že životospráva dětí potřebuje zásadně zlepšit.

„Mají málo pohybu a jedí nezdravé věci. Není pak divu, že počet obézních stoupá. Na tento trend narážím v posledních letech prakticky každý den,“ upozornila brněnská dětská lékařka Zuzana Perutková.

Že Češi tloustnou, byť v průměru chodí alespoň hodinu denně, potvrdil i nedávný výzkum odborníků z Masarykovy univerzity. Vědci se však domnívají, že respondenti při vyplňování dotazníků podváděli (více o výzkumu čtěte zde).

Zmenšování členské základny v posledních letech hlásí většina sportovních oddílů na jižní Moravě. Nejedná se přitom ani zdaleka jen o problém populačně slabších ročníků.

Úspěšný klub nemá kde brát nové malé házenkářky

Téměř třicet let se o základnu házenkářek zajímá sportovní ředitel HC Veselí nad Moravou Vlastimil Procházka. „Když děláme v posledních letech nábory, je to dost bída. Rodiče nenutí své děti sportovat, ale mnohem častěji je bohužel nechávají sedět u počítačů,“ zdůraznil Procházka.

Veselský klub házené přitom v posledních letech patřil mezi republikovou špičku, což dokládají tituly mistrů České republiky nebo i vítězství ve společné česko-slovenské interlize házenkářek.

Nebezpečného trendu si všimly zdravotní pojišťovny.

„Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) se rozhodla motivovat klienty k pohybu. Jeho absence ovlivňuje vznik a rozvoj civilizačních chorob. Klienti VZP proto mohou letos čerpat příspěvek na nejrůznější pohybové aktivity. Necelých šest měsíců ukazuje, že o to mají zájem. V Jihomoravském kraji využilo příspěvek již bezmála pět tisíc lidí a pojišťovna jim vyplatila téměř 2,5 milionu korun,“ zdůraznil mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý.

Rostoucí počet obézních dětí vede ministra školství Marcela Chládka dokonce k myšlence, že by v rámci výuky měly děti mít více hodin tělesné výchovy než dosud. Většina základních škol má totiž v rozvrhu jen dvě hodiny týdně, a to je podle ministra málo.

Do podpory mládežnického sportu se v Jihomoravském kraji zapojuje také stále více radnic.

„Ještě v minulém volebním období město výrazně podporovalo hlavně profesionální sport. V posledních letech ale došlo ke změně, kdy se prioritou jednoznačně staly děti. Jsme si totiž vědomi toho, že finanční nároky na rodiče stoupají a ne každý je schopný uhradit dítěti náklady spojené s tréninkovou a zápasovou činností ve sportovním klubu,“ řekla mluvčí břeclavské radnice Eliška Windová.

Břeclav v posledních letech podpořila sportovní aktivity v klubech registrovaných i neregistrovaných sportovců částkou 23 milionů korun. Převážná část těchto prostředků směřovala právě na podporu dětí.

Bez pohybu vznikají nemoci s velmi drahou léčbou

Přiměřené množství pohybu je obecně považováno za jednu z nejúčinnějších forem prevence civilizačních chorob, jako jsou nemoci srdce a cév, cukrovka, obezita, vysoký krevní tlak a některé další. Náklady na jejich léčení jdou přitom jen v České republice do miliard korun.

„Například jen péče o diabetiky stojí VZP zhruba 4,5 miliardy korun ročně. Náklady na péči o klienty s akutním infarktem myokardu se ročně pohybují kolem 1,3 miliardy korun,“ udělal výčet Tichý.

Podle průzkumu Eurobarometr se počet Evropanů, kteří se nevěnují žádné fyzické aktivitě, zvýšil od roku 2009 do roku 2013 z 39 na 42 %. Alarmující přitom je, že tuto statistiku navyšují v posledních letech právě děti.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.