Při pohledu na jihomoravské jednoty tělovýchovné organizace Orel se může zdát, že se tento dravý opeřenec proměnil v bájného Fénixe a vstává z popela. V současné době totiž právě dvě jednoty vznikají, nedávno se další dvě obnovily.
"Tři až čtyři jednoty opravdu ročně vznikají nebo se obnovují. Momentálně se o tom jedná například v Hovoranech na Hodonínsku nebo brněnských Bosonohách," potvrzuje generální sekretářka a první místostarostka celé orelské organizace Miluše Macková.
Zároveň však dodává, že ročně také jedna nebo dvě jednoty svou činnost ukončí. Hlavním důvodem bývá, že staří členové už na Orla nestačí a mladí nejsou.
Celkově se podle Mackové členská základna drží či mírně narůstá. "Momentálně máme v celé republice 17 460 členů, z toho víc než polovina je ve věku od osmnácti do šestadvaceti let," říká.
V Hustopečích Orla znovu založili kvůli tradici
Zatímco naposledy se rušila jedna z pražských jednot, nejčerstvější přírůstky jsou ryze jihomoravské. Tedy z kraje, kde je Orlů tradičně nejvíce. Kromě dvou právě vznikajících, nefunguje ještě ani rok jednota ve Velkých Pavlovicích. Za jejím znovuzrozením stojí Martin Prokeš, starosta župy Šilingrova - oblasti kolem Břeclavska a Hodonínska.
"Přestěhoval jsem se z Velkých Němčic do Velkých Pavlovic a napadlo mne obnovit tu Orla, který byl zrušen z politických důvodů v roce 1948," říká. A zatím se mu daří. "Máme šestapadesát členů, z toho osmatřicet dětí školního věku. Už se zaběhly i některé pravidelné akce, například táboráky," dodává Prokeš.
To v Hustopečích se obnovila jednota z jiných důvodů. "Byli jsme parta lidí, která se scházela a hrála florbal. Pronajímáme si tělocvičnu, což je výhodnější pro organizovanou skupinu," říká jeden ze zakládajících členů Karel Svoboda. Pro sportování pod hlavičkou Orla se rozhodli kvůli tradici. "V Orlu byl už můj děd, byl dokonce na pražském sletu v roce 1927," vysvětluje.
Nejvíc členů maji Orlovny v Brně
Absolutně nejvíc je členů Orla v Brně. Ti jsou však rozeseti do více jednot. Ve větším městě mají s členy trochu víc problémů než na venkově. "Členská základna nám nyní stagnuje nebo možná mírně klesá. Drží se ale okolo tří set členů," říká Ladislav Konečný, starosta jedné z největších brněnských jednot Orla Bohunice.
Podle něj je to tím, že děti mají dnes více možností náplně volného času. Konkurenci pro Orla tak tvoří třeba počítače.
Za rivala v boji o členy naopak Konečný nijak nepovažuje známější a větší českou tělovýchovnou organizaci Sokol. "Pánbůh zaplať za každou organizaci, která něco dělá pro sport a pro děti," říká na adresu Sokola Konečný, který bohunickému Orlu starostuje už deset let.
Od početnějšího, staršího a slavnějšího Sokola se Orel liší zejména důrazem na křesťanskou morálku. "Neznamená to ale, že by příslušnost k víře byla podmínkou ke vstupu, to vůbec ne. U nás v jednotě je například praktikujících křesťanů tak deset až patnáct procent," vysvětluje Konečný, jehož jednota byla obnovena už v roce 1991. Křesťanství se při sportu odráží spíše v dodržování mravních zásad.
Co se samotné náplně týče, podle Konečného hraje prim sport. "Oblíbený je florbal nebo stolní tenis. Ale my si neklademe za cíl nějakou profesionalizaci a zaměření na jeden druh, přeci jen jsme organizace masová," upřesňuje. Vedle toho se však i Orli z Brna starají o pořádání kulturních akcí, podobně jako například dobrovolní hasiči na venkově.
