Touha po magickém zvuku při vytažení korku z lahve u tuzemských milovníků vína stále převládá. Šroubovací uzávěr či skleněný špunt nebudí zdaleka takovou důvěru.
Podle prvních výsledků unikátní studie Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Lednici a mikulovského Vinařství Volařík jsou však "sklo i šroub" stejně kvalitní jako korek, ukazuje se to u mladých vín.
"Výzkum potrvá minimálně tři roky. Teď jsme vzali první tři lahve od každé zátky a rozdíly už byly patrné," popisuje vedoucí Ústavu vinohradnictví a vinařství Mojmír Baroň.
Víno bylo v lahvích s různými zátkami přibližně půl roku. "Vína se skleněným a šroubovacím uzávěrem se po půl roce znatelně lišila od lahví s korkovým špuntem," oznamuje sommeliér Kamil Prokeš.
Pro a protiKorkový špunt + ideální pro archivaci (víno skrz špunt dýchá) - infekce, drolení korku, pachuť vína po korku, nutnost skladovat víno vodorovně, vysoká cena Šroubovací uzávěr + jednoduše se otevírá i zavírá, praktičnost, lahev se může skladovat i vertikálně, prostor pro design, nízká cena - nevhodné pro archivaci, víno nedýchá, skladování maximálně na 2 - 3 roky Skleněný špunt + design, částečná prodyšnost - vysoká cena, nevhodné k archivaci |
Podle něho se jedna polovina degustátorů přiklonila na stranu skla a šroubu, druhé polovině chutnalo spíše víno uskladněné s korkovou zátkou. "Patřím ke druhé skupině, víno bylo medovější a vyzrálejší. Otázkou samozřejmě je, jak to bude vypadat třeba za rok za dva," dodává Prokeš.
Chceme potvrdit či vyvrátit předsudky
Experiment probíhá na víně odrůdy Pálava, ročník 2012 - pozdní sběr. Vzorky k experimentu poskytlo Vinařství Volařík. "Rádi bychom po třech letech měli v rukou nějaké konkrétní výsledky, které pomohou vinařům vybrat uzávěr pro jejich víno a také potvrdí, či vyvrátí jejich předsudky," vysvětluje Filip Mlýnek z Vinařství Volařík.
Mezi jihomoravskými odborníky totiž stále vládne korek, asi jen pět procent zdejších vinařů používá šroubovací uzávěr. V sousedním Rakousku jsou přitom tři čtvrtiny vína na šroub.
"Výhodou šroubových a skleněných uzávěrů je jednodušší otevírání i uzavírání lahví, především však nehrozí infekce, drolení či pachuť, kterou může korek způsobovat," tvrdí Mlýnek.
Při výběru "zátky" ovšem samozřejmě záleží na tom, k jakému účelu je víno určeno. Experti se shodují, že u vín určených k archivaci je korkový špunt nutný, víno skrz něj musí "dýchat".
"Korek je podle nás pořád nejlepší materiál, co se týká kvality," sděluje například Vladimíra Mrázová z Vinařství Sonberg v Popicích. Pouze korek používají i ve Vinařství Petr Skoupil ve Velkých Bílovicích. "Máme jen korky. O šroubu jsme přemýšleli, ale naši zákazníci jsou spíše konzervativní," říká Jaroslav Šimek ze zmíněné firmy.
Lidé se často bojí experimentovat. "Pokud jsou vína uzavřená jinak než korkem, budí to možná dojem, že jde o levnější či méně kvalitní vína. Ale to už dávno není pravda," upozorňuje sommeliér Prokeš.
Naopak ve Vinařství Sýkora v jihomoravských Čejkovicích používají šroubovací uzávěry už asi sedm let. "Zákazníci nejdříve nebyli úplně nadšení, ale chce to s nimi pracovat a hlavně vysvětlovat," podotýká Pavel Sýkora.
Ve vinařství Sing Wine Velké Bílovice jsou ještě dál. Čtvrtinu svých vín uzavírají skleněnými zátkami. "Šli jsme do toho hlavně kvůli designu. Vyšší cena zátky se neprojevuje na ceně vína, chceme dát zákazníkům najevo, že jsme moderní vinařství," přibližuje Michal Tetur.
